Vlastní zkušenost
V záři pozdního letního odpoledne jsme s newhovianskou (snažila jsem se o její přeměnu na Whoviana, bohužel neúspěšně) kámoškou byly na cestě domů. Slunce už bylo pod vhodným úhlem, a tak jsem se zastavila uprostřed cesty a začala upravovat vlastní stín (to zní, jako kdybych si s ním modelovala). Když měl stín požadovaný tvar a já úpěnlivě držela v té správné pozici, zavolala jsem na kámošku.
,,Hele takhle vypadám jako Ticho.''
Ona se po mně podívala pohledem, který zpochybňoval mé psychické zdraví.
,,No Ticho, to Ticho!''
,,A co je Ticho?''
,,Vždyť jsem ti tenkrát vysvětlovala, kdo je Ticho.''
,,Ne.''
,,Jo.''
,,Ne.''
A takhle jsme se dohadovaly ještě kus cesty, pak následoval kus vyptávání se na to, co to melu.
YOU ARE READING
Wibbly wobbly Whoviana
RandomWhoviani jsou sice víceméně lidé jako ostatní, ale zdaleka oplývají jinými časoprostorovými problémy a starostmi, než by se na první pohled zdálo.
