5. On ji zabil..

39 7 0
                                    

Rychle se otočím a stuhnu. Je tu. Ten z mého snu. Ten z lesa. Stojí přede mnou a chce mě zabít...
O krok ustoupím a on se usměje. Je mi trochu povědomý, ale nevím z kama. Oči se mu změní. Tentokrát ne modře, ale skoro až průsvitně. Natáhne ke mě ruku a než stihnu něco udělat, letím vzduchem následkem menšího tornáda. Dopadnu na zem a nejspíš si narazím ruku. Rychle se zvednu. Chvíli přemýšlím. Oči mi zazáří. Natáhnu k némy ruku, ze které vyletí koule z ohně. Nejspíš to nečekal, protože ho koule zasáhla a on spadl na zem. Na nic jsem nečekal a dal se na útěk, protože mi hned došlo, že nemám moc velkou šanci. Po chvíli, když už jsem myslel, že jsem v suchu, omotali se mi kolem noh kořeny, které vyrostli ze země. ,,Super." řeknu si pro sebe a snažím se nějak dostat ven. Zkusím je zapálit, ale obnovují se pořád a pořád dokola. Když se otočím a vidím, že už je jen pár metrů ode mě, začnu trochu panikařit. Začnu se smiřovat se smrtí, když najednou ucítím, že můžu hýbat nohama, a tak se podívám na své nohy a uvidím, že kořeny rozžhaveně hoří a nestíhají dorůstat. Zmateně se rozhlédnu kolem sebe a to co uvidím, mě dostane. ,,Mami?" zeptám se a hledím na ni s vyvalenýma očima. Její oči rudě září a z rukou ji proudí plameny, které směřují k tomu chlápkovi. ,,Běž!" křikne na mě, ale já jen dál na ni nechápavě hledím. Po chvíli si stoupnu k jejímu boku a natáhnu ruce směrem k čistému. Chvíli se nic neděje, ale nakonec z mích rukou vytrysknou taky plameny. ,,Nech toho a uteč!" řekne mi znovu, ale já jen dál stojím na místě a snažím se usmažit toho chlápka. Zdá se, že to zvládnem, ale pak nám prostě oheň zmizí z rukou, čistý se zasměje a znovu mě odhodí vlnou vzduchu. Tentokrát narazím do stěny nějakého domu a bouchnu se silně do hlavy. Posledí, co slyším je mámin hlas. ,,Proč mu ubližuješ? Je to tvůj..." a dál už jsem mimo.

Ucítím kapky vody na svém obličeji a troxhu se zavrtím. ,,Tylere?" slyším hlasy, ale nedokážu poznat, komu patří. Pomalu otevřu oči, ale uvidím jen rozmazaně a tak začnu mrkat. Po chvíli nad sebou uvidím Lili a kousek za ní Ethana, kterému svítí modře oči. ,,Au..." pomalu se posadím a protřu si zátylek. Něčí ruce mě chytnou pod rameny a zvednou mě. Podle lehkosti, kterou mě zvedly jsem poznal, že patří Ethanovi. V hlavě mi vyskočí jediná myšlenka. Máma.. ,,Kde je máma?" zeptán se se strachem v hlase a začnu se rozhlížet kolem. Lili s Ethanem na mě hledí. ,,Tvá máma?" zeptá se jeden z nich, ale nezaregistruju kdo, protože už se rozbíhám pryč hledat mámu. ,,Počkej! Stůj!" křičí na mě Ethan a Lili a běží za mnou. Já je však neposlouchám a běžím k místu, kde vidím ze země trčet zbytky kořenů.
,,Co se tu stalo?" zeptala se Lili, když ke mně s Ethanem přiběhli. Chvilku jsem tam jen tak stál a díval se na to místo. Pak jsem se otočil k nim. ,,Co je dneska za den?" zeptal jsem se a oni se na mě chvilku nechápavě dívali. ,,Čtvrtek." řekne Ethan. Já jen přikývnu. ,,Když jsem šel včera ze školy, objevil se tu čistý a.." ,,Čistý?!" vykřiknou najednou oba dva. Nevšímám si jich a pokračuju. "..a napadl mě. Myslel jsem si, že už bude po mně, ale pak se tu objevil máma a zachránila mě.." oči se mi zaplní slzama. Lili mě hned přitiskne k sobě a pevně mě obejme. Obejmu ji taky a nechám slzy volně téct.

Když se po chvíli uklidním, odtáhnu se a trochu se na Lili pousměju. Až teď si uvědomím, že tu není Megs. ,,Kde je Megs?" zeptám se. Oboum dvoum se na tváři objeví smutmý až vystrašený výraz. Ethan vytáhne z kapsy bundy několikrát přeložený papír a podá mi ho. Nervózně se podívám na oba, pak na papír a nakonec si ho vezmu. Rozložím ho a když zjistím, co tam je, zhrozeně se podívám na ostatní. Na papíře je několik fotek. Je tam Lili, Megs, Ethan, máma a já. Fotka mámy a Megs je rudě přeškrknutá fixou. ,,Co budeme dělat?" řeknu pevnějším hlasem, než jsem si myslel, že teď zvládu. Ethan zvedl pohled ze země ke mně s otevřenou pusou připravený něco říct, ale Lili ho předběhne. ,,On ji zabil.." oba se na ni podíváme. Z oka ji ukápne slza. ,,On ji zabil." řekne znovu. Oči se jí roszsvítí nádherně zelenou barvou. ,,A sakra." ozve se Ethan. Dá Lili ruku kolem ramen a přitiskne si ji k sobě. Nechápavě se na něj podívám. Nejspíš si toho všimnul, protože začal vysvětlovat. ,,Ztrácí nad sebou kontrolu.. Megs byla její nejlepší kamarádka." Přikývnu a udělám k nim krok. Ethan se ji zatím snaží uklidnit. Už chci něco říct, když spadnu, protože se mi pod nohama zvlní země. ,,To není moc dobrý.." řeknu je tak. Podívám se k nedalekému lesu. ,,Měli bychom ji vzít někam, kde nebude na očích." řeknu rychle. ,,A kam?" zeptá se Ethan. Očividně mu dělá problémy udržet se na nohou, ale pořád drží Lili. ,,Do lesa." Jen přikývne. Rychle se postavím, taky chytnu Lili, a i s Ethanem se rozběhneme k lesu.

Po dlouhé chvíli se nám podaří dostat k lesu, protože po cestě nám pod nohama rostly kořeny a jiné velké rostliny. Štěstí, že Lili neovládá oheň. Podaří se nám ji odvléct hluboko do lesa, kde ji pustíme. Chvíli jsme se na ni díval, jak nechává vyrůsr nové stromy nebo keře, dokud u našich nohou nezačali růst popínavé rostliny. Nevšimli jse si jich do doby, kdy jsmě měli pevně obvázané kotníky. Na nic jsem nečekal a podpálil jsem je. Rychle jsem se z nich dostal, a tak jsem uhasil oheň. Podíval jsem se na Ethana, jestli nepotřebuje pomoc. Nepotřeboval. V ruce držel nůž a u nohou mu leželi, teď už mrtvé rostliny. Viděl jsem, jak se k němu blíží další. ,,Pozor!" varoval jsem ho a ukázal na rostliny. Pak jsem se rozhlédl kolem. Obklíčilo nás to. ,,A sakra.." řekl Ethan. Otočil jsem se k němu a ještě jsem stihl zahlédnout nůž mizící v zemi. ,,Ou.." podívám se na Ethana. Rostliny se nám začnou znovu obmotávat kolem kotníků. Chci je znovu spálit, ale oheň jakoby mě neposlouchal. No super... Už jsme byli svázání po pás, když se Lili začala trochu třást. ,,Koukni." řeknu Ethanovi a kývnu hlavou k Lili. ,,Co se děje?" zeptám se. ,,Dochází jí energie." ,,A to je dobře?" Podívám se na mě a zase na Lili. ,,Z části. Nezabije nás, ale možná sama sebe." Vyděšeně se na něj podívám. ,,Cože?!" ,,Dojde jí energie.." řekne smutně. Bezmocně a smutně se na ni podívám. Najednou se Lili sesune k zemi a rostliny kolem nás ochabnou. Nějak se z nich vytrhnu a rozběhnu se k Lili. Ethan je hned za mnou. Kleknu si k ní. ,,Lili!" Přiložím si ucho k jejímu nosu a po chvíli se odtáhnu. ,,Dýchá." řeknu s úlevou. ,,Měli bychom ji odnést." promluví po chvíli Ethan. ,,Jo" přikývnu. Vemu ji do náruče a i s Ethanem se vydáme ke mně domů.

Odnesu ji do svého pokoje a položím ji na postel. ,,Necháme ji odpočinout." prohlásím po chvíli ticha. Chvilku tam ještě stojíme, pak oba odejdeme do obyváku. Sednu si do křesla a Ethan si lehne na gauč. Po nějaké době Ethan usnul. Já usnout nemohl. Hlavu jsem měl plnou myšlenek o máme a Megs. Asi po hodině se mi podařilo usnout. Jako předešlé noci na mě zaútočily noční můry. Byli v ní máma, Megs a čistý.

Táák.. po delší době tady máme další díl. :) Předem se omlouvám za chyby. :D Napište mi klidně svůj názor, ať je kladný, či záporný. ;) Doufám, že se vám to bude líbit.
WereTommy °^°

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 25, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

IgnisKde žijí příběhy. Začni objevovat