Já a Justin?

Já to věděla!

Z pohledu Rebecy:
Když jsem četla jeho zprávu trochu jsem se pousmála.

,,Daš si něco k jidlu?" Zeptal se mně Dylan.
,,Ne děkuju. Už pujdu spát tak dobrou"
,,Dobrou noc"

Otevřela jsem dveře pokoje který tady byl asi pro hosty. Když mi to tady Dyl ukazoval tak jsem zjistila že mám i svou koupelnu. Je to tady velké. Nebydlí tady prý sám. Má dva spolubydlící. Ale jsou prý v práci. Osprchovala jsem se a oblékla do trička které mi tady Dylan nechal. Lehla jsem si do postele a začala přemýšlet. Justinovi bych snesla zlaté z nebe. Důvěřovala jsem mu. Ale pokud to potřeboval tak se nesmím divit. Ale proč šel za jinou? A né za mnou?! Samé ale a proč. Nechci o něj přijít. Když jsem v 7 měsíci těhotenství. (rozhodla jsem se to urychlit :DD).Nechci aby Allison neměla tátu protože její matka nedokázala odpustit jednu podělanou nevěru. A k tomu myslím že to Justina doopravdy mrzí..... Při tom přemýšlení jsem usla.

Probudila jsem se okolo 10té. Vzala jsem mobil do ruky a chytala se napsat Lukovi.

Já: Luku? Dneska v 11 mužeš? Nic neříkej!

Chvíli jsem čekala než odepsal. Ale po pěti minutách jsem dostala odpověděď.

Luke: Jo můžu. Budu tam :)

Kývla jsem i když vím že to nemohl vidět a utíkala jsem se obléct.

No do prdele! Nemám co na sebe! Jenom to v čem jsem přijela včera. Bílé roztrhané kalhoty a těhotenské tričko. Musela jsem si to vzít na sebe. I když ty kalhoty byly špinavé od toho jak jsem seděla včera na tom chodníku. A tričko taky protože jsem si ho včera poprskala zubní pastou.

Chytla jsem se za hlavu! Já mám tady někde auto! Tvl! Jsem idiot! Musím ho najít a v něm mám na 100 procent nějaké oblečení. Nevím proč ale když někam jdu mám vždycky nějaké legíny a tričko na převlečení. Jsem asi blbá ale je to tak. ,,Dyle? Já jdu hledat svoje auto a potom jedu do města děkuju že si mně tady nechal přespat!" ,,Nemáš zač! Jo a nic nehledej včera když si šla spát jsem ti ho tady dovezl a zaparkoval před domem. Tady jsou klíče. Jo a pokud budeš chtít můžeš tady zůstat jak dlouho budeš chtít. Jestli nejsi připravená jít k Justinovi." Jéé ten je pozorný. ,,Né to je dobrý. Já pojedu asi domů. Musíme si to vyřešit a ne od toho utíkat. Uhmm teda já nesmím utíkat. A jet přes celé město 200 kilometrů za hodinu. Heh děkuju a ahoj Dylane ráda jsem tě poznala" Řekla jsem a pokusila jsem se usmát. Vtáhl mně do obětí. Odtáhla jsem se a odešla k autu. Otevřela jsem kufr a tam na mně vykoukly černé leginy a tričko s nápisem Boston. V autě jsem to na sebe nějak navlíkla a vyjela do Sturbacks protože bylo za deset minut jedenáct.

Když jsem přijela před Sturbacks málem jsem porodila. Byl tam Fredo! Justinův kámoš. A je klasika kde je Fredo je Justin! Prosím aby tady nebyl. Jinak se zblázním..... Zrovna když na to myslím tak ve dveřích stojí Justin. Drží v ruce kafe a vypadá jako mrtvola. Chudák. Asi se trápí. Ale teď ho nemůžu vidět. Schovala jsem se jak to jen šlo. Jasně díky Allison jsem se teda moc neschovala. Protože moje břicho je jako buldozér. Já jsem celá buldozer. Uff naštěstí si mně nevšiml a odešel pryč. Vzduch čistý! Mužeš jít Becky!! Řekla jsem si v hlavě. Vystoupila jsem z auta a utíkala do Sturbacks. U stolu už seděl Luke a pil kafe. Když si mně všiml hned vstal a objal mně. ,,Uvažuju o tom že tě nepustím!" řekl. Uchechtla jsem se. ,,Budeš muset. Jinak tě vylechtám!" Hned mně pustil. Kývla jsem a sedla si společně s ním. ,,Dobrý den co si dáte?" zeptala se mile nějaká mladá dívka a usmála se na mně. ,,Dobrý den dala bych si karamelové frapuccino děkuju" kývla a odešla. ,,Takže?" řekl Luke. ,,Takže." odkašlala jsem si a začala mluvit. ,,Co chceš slyšet?" zeptala jsem se. ,,Že se vrátíš domů. Dovolíš mi zbít Biebera a potom budete budete zase spolu!" řekl nadšeně. Ta holka mi podala pití a zase odešla. Usrkla jsem. ,,Uhm. Justinovi klidně nakopej ale pamatuj že je to otec mého dítěte a nechci Allison říkat že jí její strejda zabil tatínka. Hmm takže k tomu že pojedu domů. Já nevím jestli je to dobrý nápad." Luke se usmíval ale když jsem řekla že to není dobrý nápad tak zkameněl. ,,Prostě musíš! I kdyby to byl nejvíc blbý nápad! Viděla si Justina?? Tvl on je jako smrt! Ani Fredo ho nerozveselil! A to je co říct Fredo je idiot. A rozesmál by i někoho komu umřel pes!" ,,Asi máš pravdu. Hah ale já se bojím!" Řekla jsem. ,,Vem si kafe a a bež do auta zaplatím to a čekej na mně." ,,Ale Luku!" ,,Žádné ale!"

Nasedla jsem do auta a čekala na něj. Měl strašně divný pohled. Takový plný strachu a naštvanosti. ,,Noo wow Luke Hemmings je naštvaný. Potlestk dámy a pánové." řekla jsem nahlas. ,,Luke se na mně otočil a vraždil mně pohledem. ,,Jej uhm zapni si radši pás a řekni mi kam chceš jet." Kývl a zapl si pás. ,,Takže jeď domu! A ticho! Je tam jen Chloe Justin je s Fredem viděla si je ne?" zvednul jedno obočí. ,,Ale!" ,,Ticho!!" ,,Luku!" ,,Ticho a jeď! " Z jeho hlasu šel slyšet smích který se snažil zadržet ale po minutě se autem rozléhal smích toho blonďatého debila. Má tak nakažlivý smích že se směju taky.

,,Já věděl že se usměješ!" řekl když se uklidnil. Zaparkovala jsem v naší garáži a vysedla s Lukem z auta. ,,Jop a promiň!" řekl Luke než otevřel dveře. ,,Za co?" ,,Rebeco Zoe Wilsonová! Co si to o sobě myslíš mladá dámo! Zavolat Lukasovi a svou nejlepší kamarádku necháš umírat strachem?!" křikla po mně ve dveřích Chloe a pevně mně objala. Otočila jsem se na Luka a vraždila ho pohledem. Poškrábal se na zátylku a pousmál se jako by nic. ,,Já to věděla. Si Luke. Nic neudržíš!" Vyplázla jsem na něj jazyk. ,,Ohh že né?! Tak víš co ona mi prováděla?!! Jsem chlap! Mám své potřeby. Které mi hodlala splnit pokud jí to řeknu!" Ukázal na Chloe a já dostala záchvat smíchu.

,,Co se to tady děje?"

No ty vole! Co teď?

Ahoooj

Jsem tady s dalším dílem. Na to že má přes 1000 slov je takový nudný. Já sama nevím jestli má být Becky znova s Justinem. Co myslíte vy?

Omlouvám se za chyby a pa příště.

PS. Děkuju za vote a komentáře.