Daddy»l.s. (CZ translation)

4.

Harry: (z pohledu třetí osoby)

Další ráno se muž probudil se slinou u svého koutku a hlavou patnáctiletého kluka na svém ramenu. Slunce silně svítilo do oken, čímž Harryho probudilo a on tudíž následně do svého náručí víc přitáhl Louise, který se i ve svém spánku slabě mračil.

Poté, samozřejmě, Harry měl dostatečné množství času na to, obdivovat svého malého svěřence. I když nemohl úplně vidět jeho spící tvář, neboť ta byla schovaná u jeho krku, nedokázal svou tvář odtrhnout od jeho malého těla. To, jak hubený byl nebo jak se tulil k Harryho tělu jako malé kotě a jak pomalu, poklidně dýchal během spánku, ho fascinovalo!

Jeho velká ruka se svými prsty zlehka dotýkala jeho zad, Louis se sice slabě zakroutil, ale zdálo se, že stále spal. Harry se slabě zasmál, když uslyšel jak si slabě a velmi unaveně mumlá věci pro sebe, ale zároveň do pokožky staršího. Na straně opačné se ale divil, že se Marie nepřišla vůbec podívat, jestli už nepůjde její manžel do postele. Pravděpodobně si vzala své prášky na spaní a brzy usnula.

„Daddy, přestaň." Zamumlal mladší znovu a sedl si, zatímco posunul svou nohu tak, že nyní seděl na Harryho klíně obkročmo, jednou ruku držíc na jeho hrudi, druhou si protírajíc své ospalé oči. „Ty jsi hlupák." Zazubil se zeširoka, když Harry udělal divný obličej.

Po chvíli, jak tam Harry jen tak seděl a zíral na Louise, zatímco se slabě otřel svými nehty tupě o pokožku mladšího, zatímco ptáci v pozadí cvrkali. Vypadalo to skoro kýčovitě, ale o to se Harry nestaral, jen byl skutečně rád, že Louisovi to nikterak nevadilo. Přál si, aby mohl být tady s mladším navždy, ale bohužel, to nebyl ten případ, protože se najednou ozvalo bušení na dveře od studovny.

Louis se zasmál, ale Harry rychle, ale velmi něžně přikryl jeho rty svou dlaní a podíval se směrem ke dveřím. „Ano?" Zaskřehotal nervózně a přitáhl si ho svou dlaní položenou na jeho pasu víc k sobě, aby se mu přestal kroutit na klíně. Zároveň to pro něj byl jako malý spínač, který zvětšoval tlak v jeho spodní části.

„Harry? Je skoro čas na to, abychom odjeli na svatbu tvé sestry. Měl bys už být hotový." Mariin hlas přešel slabě přes dřevěné dveře. Připomínka toho, že dnes se vdává jeho sestra, byla jako pěst do břicha, která ho vrátila zpátky do reality. Zapomněl na to. A to i přesto, že se mu to tolikrát připomnělo.

Jeho zelené oči se vykulily a on stáhl svou dlaň z Louisových rtů, aby ji místo toho přemístil na jeho pas a snažil se ho od sebe odtáhnout, ačkoliv mladší se k němu přitáhl a nechtěl se ho pustit. Zahákl se svými rukami za Harryho krkem. A to vše jenom proto, aby se udržel na místě, kde chtěl být.

To všechno bylo skvělé, ale Louis ho jenom chtěl rozptylovat, zatímco Harry se měl jít připravit... Ale možná pár minut by nikoho nezabilo. „Budu tam za chvilku, jenom dokončím pár kapitol!" Lhal první věci, co ho na místě napadaly a cedil to přes své zuby, přesunujíc svou hlavu dozadu v návalu rozkoši a Louis nad jeho výmysly jenom kroutil očima v sloup. 

„Dobře." Odpověděla Marie prostě předtím, než někam odešla.

Hluboký sten zaburácel z Harryho hrdla jak Louis pokračoval ve svých činnostech, malé kňučení opustilo jeho rty, jak se boky jeho polovičního syna pohupovaly dopředu a dozadu proti němu. „Do prdele, Louisi." Zasténal Harry pomalu, když se jeho hlava pomalu zakláněla dozadu, zatímco na jeho krk Louis snášel vlhké, teplé polibky.

Další malé vzdychnutí přešlo nečekaně přes jeho rty, zatímco se do nich kousal. Louis zlehka ovládal Harryho krk a pohyboval s ním tak, jak si přál. Silně přejel svými boky po těch Harryho a přinutil ho silněji zavzdychat.