Daddy»l.s. (CZ translation)

6.

Harry: (z pohledu třetí osoby)

V době, kdy všichni mířili domů, bylo už skutečně pozdě, Louis už pěknou chvíli spal v limuzíně, jeho nohy měl natažené napříč sedadlo a Harryho ruce se mu zatím prohrabovaly v jeho dokonalých vlasech.

Právě vyhodili Marii z auta, neboť musela jít 'pracovat do noci', takže se Harry nemusel bát, že ho při těchto něžnostech s nevlastním synem uvidí. Místo toho, aby ho probudil a vzal ho dovnitř velkého bytu, před nímž zastavili, sklouzl ze svého sedadla a něžně si Louise zvedl do náruče, aby ho neprobudil.

Harry držel chlapce jednou rukou pod stehny, Louise ty pohyby trochu probudily, takže se jeho nohy automaticky přesunuly rozkročmo kolem Harryho pasu, jeho tvář se začala zlehka dotýkat ohebně, co se vytvářel pod Harryho krkem. Harryho dech se zachvěl nad teplým obláčkem vzduchu a mírně vlhkých rtů, které narážely proti jeho kůži.

Není to tak, že by to Louis dělal schválně, on vlastně spal a všechno, co se dělo bylo podmíněné tím, co se mu dělo v hlavě. Jeho zuby se slabě zakousávaly do jeho kůže, až tím přinutil staršího těžce vzdychnout. Harry poděkoval řidiči, než se s mladším omotaným kolem svého těla vydal do domu, a cestou z kapsy vytahoval klíče, zatímco se ujišťoval, že Louise pevně drží.

Opatrně vytáhl klíč od domu a zasunul ho do zámku, kde jím otočil a odemkl je. Vložil si klíče zpátky do kapsy, než zatlačil do dveří a Louise držel oběma rukama na zadních stranách stehen, zatímco dveře za sebou zavřel kopnutím.

 „Přestaň se kroutit, Lou." Zamumlal Harry, jeho tvář náhle zrudla, jak se Louis ze všech sil snažil najít pohodlnou polohu, čímž na starším sklouzával nahoru a dolů. „Nechci mi zítra cucflek, myslím si, že lidé pořád zírají a já bych vážně nerad, aby si něčeho takového všimli. Navíc mám pocit, že mi začíná natékat ruka, nevím, jestli s ní zítra budu schopný něco dělat."

Louis se unaveně zachichotal, zatímco se svým obličejem zaklonil dozadu a mnul si oči, když se Harry rychle přesouval ke zdi, kde se zády malého chlapce rozsvítil. „Tak proč to celou dobu děláš s tou druhou?"

"Jsem pravák, ale mám z toho divný pocit." Zasmál se a přešel k pohovce, na níž se posadil, zatímco Louis stále obkročmo kmital na jeho pánvi, ve snaze najít tu nejpohodlnější polohu. „Spi, zlatíčko. Vypadáš vyčerpaně." Pohladil ho palcem jemně po tváři.

Nezletilý zavrtěl hlavou a našpulil rty, lehce přejel prsty po Harryho hrudníku, jeho drobné prsty lehce přejížděly po holé kůži na prsou staršího. „Já ještě nejsem tak unavený, ještě ne." Vydechl, když se dostal blíž k Harryho uchu, jeho teplý dech zlehka dráždil jeho pokožku. „Řekni mi znovu zlato, daddy. Prosím." Zakňučel pokorně, když Harrymu jemně přejel po jeho těsně tkanině na jeho zadku.

Louis se cítit celý nesvůj z toho, co dělá, ale ve svém těle cítil zvláštní hřejivý pocit. „Zlato, přestaň se tak kroutit." Vydechl Harry a na oplátku zmáčkl ve svých rukách zadek mladšího z nich, než svými dlaněmi putoval chvíli nahoru po jeho zádech a zpátky dolů, až pod kříž, kde ho slabě třel.

Povzdech opustil Louisovy rty a jo, možná ho to trochu bolelo, ale zároveň to v něm probouzelo něco dosud neobjeveného, co ho přinutilo zaklonit se v zádech a chtít víc. Místo toho, aby mu ovšem starší dal to, po čem tolik toužil, vytáhl ho za ruce nahoru, do stoje a na tváři se mu objevil úšklebek.

„Dobrou noc, zlato." Dráždil Harry Louise, jako mu to udělal už tolikrát udělal Louis, ale v této chvíli dráždil sám sebe. „No tak, běž nahoru a konečně se ulož do postele, než se vrátí tvá matka." Pronesl k němu, aniž by k němu zvedl pohled, kvůli čemuž Louis trucoval ještě o to víc.