Daddy»l.s. (CZ translation)

8.

Kde začít? Pravděpodobně omluvou - OMLOUVÁM SE ZA ZPOŽDĚNÍ :( Nyní se vrhněte na poslední zveřejněnou kapitolu a určitě si ji pokuste užít, zbytek informací se dozvíte na konci kapitoly ;)

♠ ♠ ♠ ♠ ♠

((Louis má v tomto příběhu na sobě podkolenky))

Harry i Louis: (z pohledu třetí osoby)

Uběhlo dvacet minut, seděl na své židli a přemýšlel, co se vlastně dělo. Harry měl hlavu položenou ve svých dlaní a nezajímal se o to, že ho to trochu už začíná trochu bolet. Zasloužil si to za to, že byl takhle hloupý.

Předtím, nebyl tvrdý kvůli Alexovi. Byl tvrdý už jakou dobu předtím a to jenom kvůli Louisovi. Hlasité vzdychnutí opustilo jeho rty, Harry přemístil své čelo na desku stolu a zhluboka vydechl. Obavy opustily jeho tělo a do jeho hruď se naplnila úlevou.

Náhle byl vytržen z myšlenek malým smíchem přicházející z vedlejší místnosti. Louisovo chichotání a Alex byl jeho příčinou. Kvůli tomu se zamračil, ale nemohl s tím vůbec nic dělat. No, nemohl Louisovi nakázat, aby Louis neměl přátele.

Potřeboval rozptýlení, proto si vzal svůj mobil a vytočil číslo na svou starou kamarádku. Její jméno bylo Eleanor a ona byla skutečné zlatíčko, jenom její přítelkyně... Eh, ta byla v pohodě. Té jméno bylo Frida nebo tak nějak a byla hodná jenom na Eleanor, na nikoho jiného.

Po pátém zazvonění to dívka konečně zvedla, neboť zařvala svůj pozdrav do mobilu. „El! Hned přestaň. Žádné výjimky. Nemluvili jsme spolu celou věčnost a ty mi chybíš." Harry byl Harry, neboť ji nedal žádnou příležitost mluvit, natož odpovědět, neboť ještě předtím, než k tomu mělo dojít, zavěsil. A ona mu zpátky nezavolala, ani nenapsala textovku, čímž se ujistil, že je na cestě.

To mu připomnělo, že potřebuje nějaký čas na to, aby se na její návštěvu připravil. Cesta od Eleanor k Harrymu byla asi tak na dvacet minut, proto si dal pětiminutovou sprchu, vyčistil si zuby, oblékl si těsné džíny a flanelovou košili, co mu dobře seděla s ponožkami, než se vydal po schodech dolů.

Louis a Alex byli stále nahoře v pokoji. Mohli jste je dobře slyšet, jak spolu mluví, když jste stáli blízko dveřím. Při myšlenkách na dnešní ráno a co mu Lou udělal, vnitřně zasténal.

Ne.

Nemohl to dělat právě teď, neboť někdo se blížil k němu domů a tyto zatraceně úzké džíny by byly zatraceně nepohodlné, kdyby se nechal příliš vzrušit. Dveře se rozletěly a Harry doslova polekaně nadskočil na místě, zatímco se s vykulenýma očima podíval ke dveřím, kde spatřil jenom Eleanor se samolibým úšklebkem.

Úšklebkem? Trávila až příliš mnoho času s Fridou, což muselo být tím.

„Harry, zlato! Chyběl jsi mi." Zavrkala hravě, zavírajíc dveře předtím, než se vrhla na Harryho. Smích opustil její rty, když tlačila Harryho na gauč, posadila se mu na klín a pořádně se s ním pomazlila. „Bylo tomu tak dva, tři měsíce, co jsme se naposledy viděli. Chyběl jsi mi, žabáku."

Harry nad tím převrátil očima, ale svýma rukama ji objal kolem ramen, skoro omdlel na tím, jak silný její parfém byl - úplně plný jahod. A až příliš moc. Chtěl říct, 'nejsem tvůj, já jsem jenom Louise.' Ale to by přineslo několik otázek a on na to neměl ani chuť, ani čas. Dobře, možná měl, ale nechtěl ji nic vysvětlovat.

„Ty jsi tak strašně moc zhubla, El, co to s tebou do háje je?" Nevšímal si její rýmy, ale naopak jejích nezdravě vystouplých žeber, které cítil i přes tričko, co měla na sobě. „Ty jsi anorektička? Nutí tě snad Frida jíst málo?" Obvinil ji automaticky.