Vodnář..... Jen pár lidí ví, co toto znamení obnáší. Ze začátku jen strach Vašich rodičů jestli se narodíte v pořádku. Později i ale to, jestli Vaše schopnosti (jakékoli máte) zvládnete. Na světě je Vodnářů málo proto si jich většina lidé cení a má z nich nejlepší kamarády navždy. Jestli jste Vodnář máte mnoho možností co Vám půjde. Malování, zpívání, hraní na nástroje a nebo také kouzlení.
Zazvoní budík. Je Leden. Čas kdy se ráno musí vstávat ještě před východem slunce ale je to také měsíc od kterého máte čekat velké věci. Najednou se z postele ozve vztekání a později rozvalování v posteli. No komu by se asi chtělo vstávat. O chvíli později na zem zamíří dvě chodidla a obě si navlečou bačkoru která stojí hned u postele. Pokoj je malý ale útulný. Zdi jsou vymalovány bíle a na nich jsou pověšeny obrazy rodiny. Je tam honosný hnědý nábytek který připomíná barokní nábytek. Je tam také gauč který je žlutý a něm je spousta růží. Najednou se ale osoba zvedne a jde k šatníku který je na druhé straně pokoje. Má delší blonďaté kudrnaté vlasy. V šatníku jí visí spousty oblečení ale ona si stejně žádné nemůže vybrat. Nakonec se ale rozhodne pro bílé triko a džíny. Dnes jí končí pohodový život. Dnes je poslední den školy ale jen pro ní. Ostatní si budou muset počkat ještě do prázdnin. Její rodiče jí oznámili, že její schopnosti už nezvládají a že nastoupí do Bradavic. Bradvice a malý Gympl tak dvě rozdílné věci ale ona si stejně nemůže vybrat. Ještě ani neví jak to oznámí kamarádkám.
,,Taro pospěš si už odjíždíme" oznámil hlas ze sousedního pokoje vesele.
,,Už jsem" řekla jsem smutně.
V tu chvíli se jí otevřou dveře ve kterých je malý klučina.
,,Davide jdi pryč za chvíli tam budu" řekla jsem a hodila po něm jednu z růží.
,,Taro makej už musíme jít já se taaak těším až nastoupíš do Bradavic aspoň mě nebudeš otravovat a nebudem chodit do tý Italský restaurace kde vařej ty nechutný jídla a navíc je tam samej mudla" chtěl ještě něco říct ale já ho přerušila.
,, Jo a ve škole to není samej mudla? Tam tě to vážně tak baví?" brácha je teprve prvňák ale už od mala nenávidí mudly ale podle mě to stejně bude jen tím že moje kamarádky jsou mudlové a on je nesnáší. Na todle nic neřekl a běžel pryč ale zase si stěžoval u mámy.
,,Mámíííí Tara si mě zase dobírá řekní jííí něcoooo" rařval a mamka se začala smát.
Pak už den probíhal úplně normálně. Mamka mě odhlásila ze školy. Kamarádkám jsem to ale neřekla. Nevěděla jsem jak. Znám je odjakživa ale oni mne ne. Pak už jsem si jen zabalila věci.
