Crrrrrrrrrrr. Zazvonil budík. Ten zvuk je strašný. Už jsem slyšela slova své matky. Ranní ptáče dál doskáče. Ale stejně je absurdní každý den stávat v 6 když škola začíná až v 8. Ale což jednou jsem si tak zvykla tak už vstanu. Šla jsem se umýt a vyčistit zuby. Dnes už jsem se převlékla do uniformy. Aspoň se nikdo nebude ptát v jaké koleji jsem. Koukla jsem se na hodiny bylo pořád hrozně brzo.
Když půjdu na snídani teď nebude tam moc lidí......... došlo mi a tak jsem šla. Mapku školy jsem si nechala v pokoji. Zvládnu to přece i bez ní.
Ve společenské místnosti nikdo nebyl. Jak neočekáváné. V chodbě bylo ticho. Takové to úžasné ticho. Šla jsem potichu. Jelikož naše společenka je asi nejblíž Velké síni tak jsem tam byla během tří minut. Ve Velké síni opět nikdo nebyl. Byla jsem šťastná. Sedla jsem si na svoje místo. Ke snídani jsem si dala salát. Jsem taky jeden den a dějou se mi tady divný věci.
Za prvé-Brumbál mi umí číst myšlenky. Umím číst myšlenky jem výjimečným lidem zaznělo mi v halvě.
Za druhé- Táta se se mnou baví.
Za třetí- Jak je možné že se Pansy nedostane do mého pokole?
Za čtvrté- Sakra to jsou všichni tak chytří a ví že je tara růže?
Za páté- Moji rodiče chodili sem na školu?
V hlavě se mi míchaly všechny věci dohromady. První den školy a já se v tom nevyznám.
Najednou jsem uslyšela jak někdo vchází. Šel směrem ke mě já jsem si do pusy dala poslední sousto a radši šla. Ten někdo byl Cedrik.
,,Ahoj Taro" řekl mile
,,Ahoj Cedriku " řekla jsem a přemýšlela jak rychle zmizet ,,promiň už musím jít snad někdy jindy". Než jsem ale odešla řekl ,,dobře stavím se pro tebe v šest" .
Věděla jsem že si dělá srandu a neřešila jsem to. Jelikož bylo ještě brzo šla jsem do společenské místnosti. Když jsem ale vešla vyděla jsem Pansy.
,,Taro kde si byla? Proč si na ně včera nepočkala"
,,Promiň zapomněla jsem" řekla jsem a hned odešla do svého pokoje.
,,Taro Taroooo kde si" volala Pansy
,,Pansy uvidíme se na hodině" řekla jsem naštvaně už mě štve.
,,Tak dobře"
První hodinu máme obranu proti černé magii. Snad to bude v pohodě. Najednou jsem se podívala na svojí bílou sovičku. Ještě pro ní nemám jméno. Ale je mi jí líto musí se v kleci nudit. Pustím jí ven a doufám že se vrátí. Otevřela jsem okno. Pak jsem k ní přišla ke kleci . Co ale kdyby uletěla a nevrátila se? Přešla jsem ke stolu a na papírek který ležel na stole. Na něj jsem napsala Tara
,,Mám aspoň mám naději že se vrátí" řekla jsem si ,,naději........... hope už to mám bude to Hope" řekla jsem a pousmála se.
Otevřela jsem Hope klícku a ona vyletěla. Do klece jsem jí nasypala krmení. Vzala jsem si učebnici na obranu proti černé magii a koukla se na list s mapkou. Ale jak tady najdu to, kde je ta učebna proti černé magii řekla jsem si najednou se na mapě ukázal červený puntík. Ve věži. Je to hrozně daleko. Už raději vyrazím.
Na rozdíl od rána jsem šla docela dlouho. Do věže není lehké dojít. Všichni už byli na svých místech. V poslední lavici bylo volno a já si tam sedla. Pansy se o něčem hádala s Dracem a mě to bylo ukradený.
Do třídy nadupal učitel. Pošuk Moody pamatuji si ho ale trochu jiného. Více umírněného a né tak arogantního. Co se to sním stalo?
,,Dnes se budeme bavit o viteálech" začal hodinu Moody ,, kdo ví něco o viteálech" hned jsem se přihlásila.
,,Slečno Sangrealová" řekl .
,,Viteály jsou objekty černé magie, které jdou vytvořit pouze něčí vraždou. Vražda rozetne duši vedví a část duše může být vložena do libovolného předmětu či dokonce i živého tvora. Na osobu lze viteálů vytvořit sedm" chtěla jsem ještě něco doříct ale on mě přerušil
,,Majiteli částí duše viteály poskytují nesmrtelnost a dotyčný je smrtelný až po jejich zničení"
,,Víte o někom kdo viteály použil?" odmlčel se a ruku zvedla holka s kudrnatými vlasy ,,slečno Greangerová"
,,Ten jehož jméno nesmíme vyslovit" řekla.
,,Lord Voldemort" řekl
Nikdy jsem neslyšela Moodyho říct jeho jméno. Vím že když byl u nás a já to jméno řekla ihned mě okřikl. Je z něj jiný člověk.
Celou hodinu něco říkal ale já ho nevnímala. Po vyučování musím dojít do knihovny.
