#Oh No!! [DOKONČENO]

*5*

Vypadalo to, že tohle už ho fakt dopálilo, ale tak co mám dělat.. Na tohle prostě nejsem zvyklá..

Sundala jsem si kecky a ponožky, abych to neměla celý od prachu..

Vešla jsem dovnitř, ale.. Nikde tam nebyla židle..

"Omlouvám se, jestli jsem slepá, ale.. Je tu někde ňáká židle??.." řekla jsem radši s klidem, protože ten jeho táta byl fakt ne, moc v pohodě

"Hfg.. Tady prosím, paní.. Tady je stůl.. Na kterym ti tu tvojí nožku ošetřim.." uculil se taky dost falešně

Tak jenom na krajíček, jsem si sedla, a čekala, až mi ohlásí výsledek.

"Tak.. A tu nohu mi podáte, nebo jako jak..?!.."

V duchu jsem si šeptla "To snad nemá ruce..?, že si neumí vzít ani mojí nohu??.."

Znechuceně jsem ji trochu zvedla, protože víc už to nešlo..

"Dobře.. Bolí vás tohle?" zeptal se mě, ale já nechápala, co mě má jako bolet

"Aha.. A tohle??" ale pořád jsem nic necítila

Já jsem se na něj ve skutečnosti ani nedívala, protože už i tak mě neměl rád..

"Co mě má jako bolet??! Vždyť se mě ani.. Eh..! Vy se mě dotýkáte??!"

"No.. Vypadá to, že to nebude jen tak.."

"Co s tím mám??!.." koukla jsem se na něj rozlítněně

"Nejspíš, to budu muset dát do sádry.." sklopil oči, s chytl mě za rameno