#Oh No!! [DOKONČENO]

*6*

"No.. Co se mě vůbec dotýkáte?!!" vadilo mi to

"Hh.. Bydlíte alespoň někde poblíž?.. Jako, jestli sama dojdete.."

"Co vás to zajímá..?!.." postrčila jsem ho

Potom, co mě to zasádroval, jsem i s berlema, co mi taky dal, šla k nejbližší lavičce, a tam jsem seděla tak dlouhou dobu, než si mě nevšiml Fill, jinak bych na tý lavičce snad i přespala

"Ehm.. Ty, tady, nikde poblíž nebydlíš, co?" sedl si vedle mě

Převrátila jsem oči "Ne.."

"Takže.. S tou vilou, a tim, že bydlíš ve městě sis asi taky vymejšlela, co?" chytl mě za stehno

"Co si o mě sakra myslíš?!! Já nejsem zas taková lhářka..!!"

"Eh.. No tak sorry, no.. Ale nejsi teda na první chvíli moc příjemná.." a ruku z mýho stehna odstranil

"Tak teda promiňte, pane Fille.." dala jsem si ruce do kříže, ale on to asi vzal jako legraci

"Co je na tom k smíchu??!! Ty by si snad jásal, kdyby si se po ožíračce octnul někde.. Kde to vlastně jsem??.." uvědomila jsem si

"Aha.. Nic takovýho jsi mi ale neřekla, tak hned nehudruj..!" chtěl mě chytit za ruku, ale já jsem se na ti hned začala vztekat

"Tak sakra!!! Kdy už mě konečně přestaneš balit??!"

"Vadí ti to?" ptal se, jakoby snad neznala odpověď

"Hele.. Klidně se ti tu vyzpovídám, ale nech mě prosím.." a vzdálila jsem se od něj pár centimetrů