#Oh No!! [DOKONČENO]

*8*

Usnula jsem nejspíš hned potom, co jsem dojedla tu polívku, protože jsem se probudila s hlavou na stole..

"Aaa.. Někdo se nám tady probudil." příšerně jsem se lekla, a to mě pořád víc a víc nutilo odejít

"Pojď.. Když už jsi tady.." nevěděla jsem co

"A co? Kam zase??!.." pořád mě někam vodí

"Tady máš koště a zameť tu..!" to jsem si ale nevzala do ruky

"A proč vám mám jako tady zametat celou verandu??!.." a koště jsem mu vrátila zpátky

"No.. Já myslel, že tu chceš zůstat, nebo ne?" zvedl obočí

"Teď už si tím nejsem tak moc jistá.. A navíc, jsi mě sem přivedl ty.." dala jsem ruce v bok

"Hele.. Netvrď mi tady, že by to bylo snad v tom nonstopu lepší..?"

"Co já vim.. Ale nemusim tam zametat jak ňáká uklízečka.." chtěla jsem odejít

Chytl mě za ruku, abych zastavila a já jsem si to neuvědomila a vlepila jsem mu facku.. Naštěstí ale jenom malou

"Jeežiši..!! Promiň..!!! To jsem.."

"Gh..! No.. Tak v poho, ale nediv se pak, když se ti budu trochu vyhýbat.." udělal falešný úsměv

"Já jsem.." chytla jsem ho za rameno

"Hh.. Vždyť já si dělal srandu.." uchychtl se

"Jo.. Aha.." pousmála jsem se a převrátila oči

"Jo.. A co to koště?? Jak dlouho ho tu budeš ještě držet??.."

Důstojně se na mě podíval a zvedl obočí.

"No co... Já to fakt dělat nebudu..!!"

"Ale budeš.. Budeš nejspíš muset.."

"Muset??!.." zvedla jsem ruce nad hlavu

"Tak fajn.. Pomůžu ti s tím.."