I know you want me (POZASTAVENO)

Nabídka na obchod

9. kapitola

Elena

Nakonec jsem usnula. Tentokrát se mi nic nezdálo, bylo to divný většinou se mi zdá snad o každé prkotině. Taky jsem nemohla vyhnat z hlavy že jsem někoho postřelila. A tím někým byla Emily!

Probudila jsem se někdy okolo páté ráno. Věděla jsem že už znovu neusnu tak jsem si šla udělat kávu na probuzení. Sešla jsem schody a vešla do kuchyně. Rozsvítila jsem a chystala si jít udělat kávu. Vzala jsem si hrnek a zapla vodu. Do hrnku jsem si dala lžičku a půl kafe , dvě lžičky cukru.

Varná konvice cvakla a to znamenalo že voda už je uvařená. Zalila jsem kafe a z lednice vyndala šlehačku. Na vršek kávy jsem dala šlehačku a šla si sednout na gauč. Pustila jsem televizi a upíjela si při tom kávy. Dopila jsem kávu a šla uklidit hrnek do myčky když v tom mi zazvonil telefon. ,,Wolker prosím", řekla jsem a čekala ,,Dobrý den jste Elena Wolker??", zeptal se neznámí hlas v telefonu ,,ano jsem Elena co potřebujete?", zeptala jsem se se zájmem v hlase. ,,Myslíte že by jste měla čas tak za hodinu?", zeptal se mě a já toužila vědět co potřebuje. ,,Ano jistě v mé kanceláři??", řekla jsem rozhodně ,,ale jistě tak tedy za hodinu", řekl hlas z telefonu a zavěsil.

Tak dobrá uklidni se Elen. Vyšla jsem schody nahoru do pokoje a šla do koupelny. V koupelně jsem vykonala ranní hygienu a namalovala se. Namalovala jsem si řasenku oční linky a zelené kouřové stíny. Vlasy jsem si vyčesala do vysokého culíku. V šatníku jsem našla krátkou zelenou sukni a černé tílko s zeleným overalem. Oblékla jsem se a z botníku vyndala černé lodičky na vysokém podpatku.

Sešla jsem dolů do kuchyně a napsala Jane vzkaz: Jane odjela jsem do práce na schůzku vrátím se nejpozději ve dvanáct v noci. Dopsala jsem vzkaz a položila ho na stůl. Vzala jsem si kabelku do ní dala pistoli, peněženku, líčení a vyrazila. V autě před domem už čekal John. ,,Dobré ranko", popřál mi a usmál se na mě. Oplatila jsem mu úsměv ,,Dobré ráno, prosím do práce", oznámila jsem mu a věnovala mu milý úsměv.

Konečně jsme dorazili do práce a já rychle pospíchala do mé kanceláře. Vešla jsem do vnitř a sedla si na své milované křeslo.

Někdo zaklepal na dveře a já se postavila. ,,Dále", řekla jsem a sledovala jak se otevírají dveře. Do místnosti vešel muž s hnědými vlasy a hnědými oči. Byl tak sexy. ,,Dobré ráno", pozdravil mě s roztomilým úsměvem. Bože ten byl ale sexy. Rozplívala jsem se nad ním a zapomněla pozdravit. ,,Dobré ráno, posaďte se", řekla jsem rychle ,abych nevypadala hloupě a sedla si. Muž se na mne usmál a začal pohybovat rty trvalo docela dlouho než jsem si uvědomila že na mně mluví. Ze všeho co mi povídal jsem rozuměla jen tomu že se jmenuje Nick. ,,No a rád...........o tom obchodu", povídal dál jak mile jsem uslyšela slovo obchod rychle jsem zpozorněla.  ,,Promiňte o obchod? Jakého druhu?", zeptala jsem se se zájmem. ,,No vlastně se jedná o obchod se zbraněmi", řekl a usmál se ,,A o jaké zbraně by se jednalo?", zeptala jsem se. ,,No samopaly", řekl a znovu se na jeho tváři rozlil ten neodolatelný úsměv.

,,Dobře a kolik za kolik? ", řekla jsem zvědavě ,,potřebovali bychom tak 50 samopalů do dvou týdnů. Dejme tomu že za jeden samopal dostanete 10 tisíc.", řekl a já se na něho usmála otevřela notebook a zapsala si nový obchod od kdy do kdy a kolik za kolik. ,,Dobře takže za dva týdny", řekla jsem s milým úsměvem. ,,Dobře immmm, mám jednu takovou otázečku máte teď čas?", zeptal se mě roztomile ,,Ano jistě", odpověděla jsem a usmála se ,,Mohu vás pozvat na oběd?", zeptal se byl u toho tak sexy! A roztomilosti měl na rozdávání...

Další kapitolka moc vám děkuju za přečtení.

Uvidíme se u další, je sice pravda že Elena se pomalu rozjíždí, ale no uvidíme.

Užijte si den a uvidíme se u další :)

*DOOD*