Roses

Chapter ten

Ruby

,,Bude tu každou chvíli, počkejme ještě." řekla jsem a položila ruku na Lukeovo rameno. Se vztekem sebou trhl a s nožem a rukavicemi na rukou popošel dál.

,,Věděl jsem že ten zkurvysyn nedodrží slovo! Je to obyčejnej zasranej feťák. Vždyť ani neví svoje zkurvený jméno! Nechápu jak si s nim mohla uzavřít obchod. Si tak hloupá." vykřikl a pokroutil hlavou.

,,Slíbil to. Slíbil že tu bude i s penězi." zamrmlala jsem.

Luke se zasmál. ,,Jasně, a naše dobrá duše Ruby mu uvěřila," řekl ironicky. ,,nechápu jak můžeš v tomhle byznysu ještě žít. Měla bys bejt dávno mrtvá hluboko pod zemí." odplivl. ,,Jestli nepřijde do dvou minut, Roderigovi se zodpovídáš ty, tohle já si na krk nevezmu."

Nadechla jsem abych něco řekla, když jsem si všimla kulhavé postavy přibližující se k nám. ,,Thomasi," vydechla jsem.

,,J-já-"

,,Máš prachy nebo ne?!" křikl Luke.

Thomas opatrně pokroutil hlavou. ,,Přišel Dereck s jeho partou a- nemohl jsem nic dělat. Všechno sebrali-"

Thomasovo zoufalé vysvětlení přerušila Lukeova pěst. ,,Nemáš prachy?! Zaplatíš jinak!" křikl a dal mu druhou ránu. Thomas se svalil k zemi čehož Luke využil, chytl ho za triko a začal do něj mlátit.

,,Lukeu, dost!" vykřikla jsem a snažila se ho ode něj dostat, ale marně. Odstrčil mě a já narazila na tvrdou studenou zem.

,,Ty feťáku zasranej!" křikl a kopl ho do břicha. Jednou, dvakrát, třikrát.. dokola a dokola, dokud nevytáhl nůž.

Sykla jsem a snažila se vstát. ,,Lukeu, ne! Prosím," vykřikla jsem. Luke vzal nůž pevně do ruky a zabodl mu ho do břicha. Pak znovu a znovu, dokud Thomasovo bezvládné tělo nezůstalo nehybně ležet na špinavé zemi. ,,Ne," vzlykla jsem a doplazila se k němu. Všude byla krev. Plno krve.

,,Vidíš co si způsobila?!" surově mě chytl za bradu. ,,Kurva!" vykřikl, když se v dálce ozvaly policejní sirény.

Vzal mou ruku a než jsem se stihla vzpamatovat, držela jsem zkrvavený nůž. ,,Ne to ne!" vykřikla jsem a nůž odhodila. ,,Lukeu, no tak! Co to děláš?" 

,,Sorry, ale mě chytit nemůžou. Ty si jen bezvýznamná nicka co neví co se životem. Sbohem, puso." věnoval mi poslední pohled než se rozběhl do tmy lesa.

Můj brek se začal stupňovat a policejní sirény se přibližovaly. O pár následujících chvil už bylo pozdě.

,,Já to nechápu," zašeptal Justin se slzami v očích. ,,ty si to neudělala, tak jak to že-"

,,Zatkl mě šerif Boomer. Byl zkorumpovaný a Roderig byl jeho dobrý přítel, pro kterého jsem pracovala," vydechla jsem. ,,Navíc o mně věděl všechno. Věděl že žiju jen s Margaret a nemám rodiče, taky to že mám vážný problém se zvládáním vzteku."

,,Ale vždyť si se léčila," pokroutil hlavou.

Sklopila jsem pohled. ,,Ty prášky jsem přestala brát asi měsíc před tím.. a oni to zjistili. S mými otisky prstů na noži a mou poruchou to bylo už pak lehké na mě hodit."

,,Měl jsem to vědět. Měla si mi to říct, ochránil bych tě."

Ironicky jsem se zasmála. ,,Neměl by si šanci, to mi věř."

,,Alespoň bych se nemusel bezmocně dívat na to, jak jediného člověka kterého jsem miloval odvádějí v poutech."