My FNaF children (POZASTAVENO)

12. Kapitola - Facka

Na obrázku: NO COMENT... (kreslila Barča)
No vy jste teda opravdu romantici... Odhlasovali jste si C) Jsem ráda že Barbianek změnila názor...

*Max
Viděla jsem jak zavřel oči. Očividně si to užíval. To se ale nedá říct i o mě. Sklopil uši. Konečně povolil stisk. Já jsem se vymanila z jeho sevření a rychle se odtáhla. "Co si do p*dele myslíš že děláš!?" křikla jsem a vlepila mu pěkně velkou facku. On se tak lekl, že spadl na zem. Instinktivně si začal hladit tvář když ji odkryl, viděla jsem hodně červený otisk. Toho bude litovat! "Toho budeš litovat!" křikla jsem a chtěla odejít. Bylo zamčeno. Otočila jsem se a viděla Bonnyho sedět na zemi, klíč u něj v ruce. "Hajzle!" zařvala jsem. "Opravdu sis myslela že nechám odemčeno? Moc dobře tě znám. Měla jsi podlehnout. Teď to bude horší pro tebe." Byla jsem tak vzteklá. Nejradši bych ho na místě zabila...
*Bonny
Je tak roztomilá když je naštvaná. Nejradši bych se teď k ní rozešel, chytil ji a už nepustil. Ale myslím, že by z toho nebolel jen obličej, ale i něco tam níž... Když chce tak má velkou sílu. Kdyby mi to s Max nevyšlo, mám v rezervě ještě tu novou a možná Puppedy... Ta nová neumí pořádně ani chodit. Ta by mi neutekla a Puppedy je moc velký slaboch na to aby se bránila mocí kterou má. Proč mám takový pocit, že se ze mě stává úchyl? No to je jedno... Vstal jsem a klíč schoval do kapsy. "Nepřibližuj se ke mně!" pokřikovala po mně. To mi ale nevadilo. Byl jsem tak rád. Konečně jsme tu byli jen Max a já. "Nikdo tě neuslyší. Stěny jsou zvukotěsné." řekl jsem klidně. "POMOC!!" křičela. Byla ke mně otočená zády a tak jsem se k ní ještě přiblížil. Když se otočila uskočila leknutím. "Nech mě být!" byla tak roztomilá. Natáhl jsem k ní ruku, ale ona nic neudělala. Přistoupil jsem a obejmul ji. Byl jsem rychlejší a ona nestihla uhnout. "Pusť mě! Prosím." žadonila. "Jsi jen moje, nikomu tě nepůjčím a už v žádném případě nedám." pošeptal jsem jí medovým hlasem do ucha. "Prosím pusť mě." prosila. "Ne." zašeptal jsem jí do ucha znovu. "Na to abych tě pustil, mám s tebou v plánu až moc věcí..." oznámil jsem jí. "Když to nejde po dorém, tak to pujde po zlém!" řekla a já sem ucítil strašnou bolest. Svalil jsem se na zem. Kopla mě do břich! Tak tohle si ještě vypije! Začala se mi nějak motat hlava a poslední co si pamatuju bylo jak ke mně Max přišla s něčím v ruce. Pak jsem se propadl do temnoty.
*Springl
"Nejsou pryč už nějak dlouho?" zeptala jsem se ostatních. Byli pryč už minimálně 15 minut. Mezitím jsem si povídala s ostatními. Už umím jména. Jej! "Ty dvě hrdličky potřebujou čas..." oznámila Chinei. "Cože?" zeptala jsem se. Toytoy se jen uchechtl. "Bonny se snaží ze všech sil skrýt jak se mu Max líbí, ale moc mu to nejde... Doufám, že už našel odvahu jí to říct. Je na čase aby jí to řekl." řekla Puppedy. "Oni spolu chodí?" zeptala jsem se znovu. "Ne!" křikli všichni tři naráz. "To by Max nikdy nenapadlo. Od té doby co..." říkal Toytoy, ale Chinei do něj drcla loktem. "Promiň." omluvil se Toytoy. Něco mi tají. "Půjdu se po nich podívat." oznámila jsem jim a vydala se směrem kterým odešli. Bylo snadné se tu vyznat. Vedla tudy totiž jen jedna cesta. Prošla jsem okolo několika dveří. Kde asi jsou?
*Max
"Prosím pusť mě." prosila jsem. "Ne." zašeptal mi do ucha. "Na to abych tě pustil, mám s tebou v plánu až moc věcí..." řekl znovu. Rozhodla jsem se. "Když to nejde po dobrém, tak to pujde po zlém!" řekla jsem a kopla ho do břicha kolenem. Spadl na zem. Teď jsem měla nějaký ten čas. V rohu jsem uviděla starou železnou tyč. Rozběhla jsem se tam a vzala ji do rukou. Pak jsem se pomalu rozešla k Bonnymu. Ležel a nehýbal se. Sehla jsem se nad něj. Asi ho to břicho hodně bolelo. Najednou otevřel oči. Nebyly to ale ty hezké hnědé oči co měl, byly to černé oči s malými bílými tečkami uprostřed. Lekla jsem se a upustila tyč. To byla zásadní chyba. Bonny vstal a díval se na mě. Zvedl tyč a zahnal mě do kouta. Sedla jsem si. "Bonny klid." on pořád pokračoval. Zvedl tyč nad hlavu. "U-Klid-Ni-Se!" zařvala jsem, ale on mě znova neposlechl. Spustil ruku a praštil mě tyčí po hlavě. Spadla jsem na studenou zem. Udělaly  se mi mžitky před očima. Pak jsem omdlela.
*Puppet
"Výborně. Bonny v roli toho zlého a Max ta oběť. Lepší to být nemohlo." říkala jsem sama sobě. Bonny na ni byl tak naštvaný, že bylo snadné ho ovládnout. Max je teď v bezvědomí a Bonny v mé moci. Ještě se musím nějak postarat o SpringTrapa a Springl. Kazí mi mé plány. S pomocí Max ale nebudou žádný problém...

Tak lidi, je tu další kapitolka. Nechápu jak jsem to dokázala, ale takovou blbost jsem v životě neviděla. Originalita best ever. Snažila jsem se. Hezký zbytek dne přeje Alex :3.