Kitsune je malý chlapec, který je sirotek tak dlouho jak jen pamatuje. Neví, kdo nebo co byli zač jeho rodiče, ale ví že jím celá vesnice opovrhuje...Možná. Ukáže se někdo kdo by tomu nebožátku pomohl? Nebo zůstane sám?
Když jsem se ráno vzbudil, Kitsune ještě spal. Určitě se dlouho pořádně nevyspal protože teď spal tak sladce. Snažil jsem se vstát, ale Kitsu mi držel lem trička. Jen jsem ho pohladil a on se pustil. Vydal jsem se do kuchyně udělat snídani. Potkal jsem tam Masamuneho a ten řekl že to udělá, tak jsem se vydal do koupelny postarat se o hygienu. Když jsem se podíval do zrcadla, zděsil jsem se. Rozcuchané vlasy a kruhy pod očima byly příšerné. Opláchl jsem si obličej a trochu prohrábl vlasy. Nakonec jsem se rozhodl vzbudit Kitsuneho. Zatřásl jsem s ním (nezatřásl, lehce s ním pohnul), promnul si oči ,,Děje se něco?" teď byl tak strašně roztomilý. ,,Musíš se připravit do školy a dole máme snídani" jen nesouhlasně zabručel, ale stejně vstal.
Čekám s Hissu a Ichibi na Kitsuneho. Trvá mu to. Najednou vyšel z koupelny s kavatou v ruce a hnízdem na hlavě. Povzdechl jsem si ,,Ukaž mi to" vzal jsem mu kravatu z ruky a uvázal mu jí kolem krku. ,,Máš rozcuchané vlasy" podotkl. Nakrčil jsem obočí ,,To ty taky a nepruď nebo tě uškrtím, zrovna mám příležitost." pousmál jsem se. Kitsu se jen zakřenil. Lehce jsem mu počísl vlasy a vydali jsme se do školy.
Před školou jsem se zastavil. Nevím zda se nemám zase otočit a jít domu. To by mě, ale Kitsu nesměl chytil za loket a táhnout do budovy. Pomalu jsme kráčely ke třídě a všichni se za námi otáčeli. Byl jsem nějak...nervózní? Stojím ve dveřích naší třídy a nemohu se hnout. V tom mi něco skočí na záda. Když se ohlédnu tak se zděsím ,,Kitsu?!" za mnou stojí drobná dívčina s obrovským úsměvem, která je nehorázně podobná Kitsunemu. ,,Špatně. Já jsem Nikki, Narutovo dvojče." vyplázla jazyk a mrkla. ,,D-dvojče?"
,,No, jo. Nikki je moje starší dvojče. Mám ještě bráchu." řekl odměřeně Kitsu. Najednou k němu přiskočil hnědovlásek. ,,Nazdárek, Naruto, jak se ti daří? Kde máš ten svůj veselý úsměv?"
,,Kibo, nech těch vtípků" cože? Tohle je Kiba? Já vím že to není nějak extra velká doba, ale změnil se.
Zazvonilo. První hodinu jsem přežil.
Naruto
Stáli jsme s klukama na chodbě a kecali. Teda oni. Všiml jsem si jak ze třídy vychází Sakura a Hinata. Když si mě Hinata všimla, tak na mě jen překvapeně koukala. Vydala se směrem k Aikovi. Začali si o něčem povídat, ale nikdo je neslyšel. Když si dopovídali, tak přišla k Sakuře a šli kolem mě. Hinata se na mě usmála, ale já viděl v jejích očích smutek a bolest. Však to byla nejlepší kamarádka Naomi, co bych čekal. ,,Hey, Naruto!"napomenul mě Kiba ,,Em, co?"
,,Ptal jsem se zda dneska něco máš"
,,Nemám, asi"
,,Zajdeme na fotbálek?"přikývl jsem.
,,Proč ti říkají Naruto?" zeptal se Aiko.
,,Mé pravé jméno je Naruto, Naruto Uzumaki. Všechno ti řeknu po cestě domu."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Za celý den se Aiko docela uvolnil, to se nedá říkat o Ryuuovi. Celý den Aika sledoval. Překvapilo mě že jsem neviděl Menmu..ten by na tom byl asi stejně jako Ryuu. Podle mě mají všichni tři nějakou vadu.
Konečně skončila škola a já jen čekám až se Aiko vyhrabe ze třídy. Uslyším hlasy a všimnu si že s Aikem jdou nějaké holky, které neznám. Chystal jsem se odejít, ale kolem mého pasu se zezadu omotaly obrovské ruce a ucítil jsem tlak na rameni. Ryuu. ,,Dneska jsme neměli šanci si moc popovídat. Jak se cítíš?" slyšel jsem v jeho hlase starost.
,,Víš že tohle je docela divný?" ignoroval jsem jeho otázku.Jen se zasmál, ale neodtáhl se.
,,Kdo je ten Aiko? Pár lidí ze třídy ho zná"
,,Chodil sem asi před necelým rokem. Já, on a Naomi jsme byli nerozlučná trojka od malička." nepatrně sebou cukl, když jsem zmínil Naomi.
,,Ten náhrdelník máš od ní?" jen jsem kývl.
,,A vážíš si ho hodně, vid?"
,,Nevím co bych dělal kdybych o něj přišel"pousmál se. ,,Em, em.." ohlédl jsem se a stál tam červeno-vlasý chlapec. Ryuu se jen ušklíbl a pustil mě. ,,Neruším?" řekl ironicky. ,,Takhle to není" promnul jsem si kořen nosu. Mávl rukou před obličejem, jako by chtěl odehnat celé tohle téma. ,,Tak půjdeme, Kitsu-chan" sladce se usmál na Ryuua a už mě táhl ven z budovy. Po cestě jsem mu řekl o své rodině a také že je na něm zda mi bude říkat Naruto nebo Kitsune. Rozhodl se pro Kitsu.
Vydali jsme se s klukama na fotbal. Musím přiznat že mi to chybělo.
