Kitsune je malý chlapec, který je sirotek tak dlouho jak jen pamatuje. Neví, kdo nebo co byli zač jeho rodiče, ale ví že jím celá vesnice opovrhuje...Možná. Ukáže se někdo kdo by tomu nebožátku pomohl? Nebo zůstane sám?
Uběhl rok a Kitsu má jít dnes poprvé do školy. Masamune dodržel co slíbil a já tam mohl chodit s ním. Chtěl jsem sem chodit z dvou důvodů 1.je, že se můžu hodně naučit, ale hlavní důvod byl že jsem se bál o Kitsuneho. Sice si na něj vesničané už zvykli, ale pořád do kolektivu moc nezapadá. Dobrá zpráva je, že Aiko -i s Ichibim- chodí do stejné třídy. Kitsu byl od rána celý natěšený. Večer měl ale strach o mě. Bál se že budu přitahovat moc pozornosti a že mi budou třeba ubližovat. Ujistil jsem ho že se umím bránit a že to bude v pořádku. Po snídani jsme vyrazili do školy všichni tři. Před třídou jsme s rozloučili a Kitsune se mnou na zádech vešel do třídy. Všichni na nás koukali, bylo to nepříjemné. Kitsu si sedl do prázdné lavice a rozhlížel se po třídě, když v tom do třídy vešel Aiko s Ichibim a s-s Naomi? No super. Aiko si sedl vedle nás i s Naomi. ,,Ahoj" všichni se pozdravili a rudovláska na mě pořád koukala. Když vešel Sensei, přišlo na seznamování. Po chvíli si stoupl Kitsu. ,,Mé jméno je Kitsune a tohle je Hissu, doufáme že budeme mít hodně nových kamarádů!" vyrval to. On to vyřval! Asi aby si dodal odvahu...slyšel jsem jak si někteří šeptají něco ve smyslu kdobychtělbýttvůjkamarád, koukejnatocománazádech, zrůda, mutantbyl jsem tak strašně naštvaný a Kitsu to poznal. Začal mě utěšovat, co? To já bych měl utěšovat jeho! Na oběd jsme si sešli do stínu pod strom a nesli jsme tam jen mi dva. Roztáhl jsem se vedle něj a odpočíval.,,Fuj, zavolej si ho! Překáží!" nějací kluci stáli nade mnou. Kitsu mě vzal do náruče. ,,Není fuj! Je to můj kamarád!" ,,Ať to táhne odkud to přišlo! A ty taky!" ,,Stařík říká, že tahle vesnice je teď náš domov, takže odtud nikam nejdeme" ten kluk se naštval a strčil Kitsuneho do ramene až spadl i se mnou. To už jsem nevydržel a zvětšil se, všichni měli naděláno v trenkách a zdrhli. Zvedl jsem Kitsuneho, vlezl mu na záda a popohnal ho do třídy ,,to já měl bránit tebe" měl slzy na krajíčku a růž ve tvářích. Jen jsem zavřel oči a ležel hlavou na jeho rameni. Přesně takového zacházení jsem se bál. Vydali jsme se do třídy a všiml jsem si že ti stejní kluci otravují i Ichibiho...asi budeme na stejné lodi. Hodina začala a všichni zasedli do lavic. Zbytek školy jsme nějak přežili. Před školou si nás odchytal Aiko s Naomi. Zjistili jsme že jsou Naomi je Aikovo sestřenice a že má hojnou rodinu. Kitsu se usmíval, ale já věděl že by taky chtěl takovou rodinu. Takovou kterou mu nemůžu dát. Když jsme dorazili domu, Kitsu prý neměl hlad tak odešel rovnou do pokoje a já šel za ním. Spadl na postel a koukal na strop.,,Dneska jsem úplně vyčerpaný" vydechl ze sebe a zavřel oči, já jsem si začal hrát s míčkem co mi dal stařík. Skutálel se pod postel, na to jsem se vykašlal a lehl si ke Kitsunemu. Opravdutamchcešchodit? ,,Když přetrpýme ty kluky, tak je to tam super" No, jakmyslíš. Pojďven, jehezky. Kitsu se zvedl a už mě nesl na dvorek, tohle bych si nechal líbit.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Stařík nás volal na večeři. Celý udýchaní, špinavý a rozesmátý jsme si po umití rukou, zasedli ke stolu. Po koupeli jsme zalehli. Pořád mi vrtalo hlavou zda pro něj někdy budu rodinou kterou chce, kterou potřebuje. Kitsu? Jsitakhlešťastný? Myslímtímženemášrodinujakoostatníatomůžebýtobčastěžké. ,,Mám tebe a staříka. Mám víc než v co jsem kdy doufal. Dokud budeš se mnou budu šťastný." s těmito slovy jsme oba usly.
