1. Masamune

443 28 0
                                    

Zbytečný, špinavý a nechtěný, takto se cítil malý chlapec kráčející přes vesnici. Sám je tak dlouho, kam mu sahá paměť. Žije ze dne na den a snaží se vyhnout vesničanům.
Jednou se tak prochází opuštěnou ulicí a všimne si malého stánku s pečivem. Nic jiného než ukrást si jeden krajíc chleba nemůže. Sice žije jen z ukradených nebo odhozených věcí, ale někde uvnitř touží po tom aby nikoho nemusel klamat nebo krást. Když se mu povedlo uloupit něco k snídani, odešel si sednout na kopec do lesa k schátralému altánku, kde i přebývá. Bylo odtud krásně vidět na celou vesnici, ale přál si vidět dál. Při tom pohledu si nevšiml že se mu k snídani vkrádá malá liška. ,,Copak bys chtěla?" zeptal se chlapec. Nakonec odloupl kousek chleba a dal by ho lišce, kdyby se vystrašená nestáhla mezi stromy. ,,Mě se bát nemusíš" hodil ho směrem k lišce, ta trochu váhala a nakonec si ten kousek vzala. Chlapci se liška zalíbila, ale to co se mu na ní nelíbilo byla viditelná žebra. Kousl si do krajíce a zbytek hodil lišce, ta neváhala a upalovala do lesa i s chlapcovou snídaní. Ten byl rád že mohl udělat něco hezkého.
Odpoledne se rozhodl že se vydá do vesnice pro nějaké jiné občerstvení. Cestou na něj lidi házeli zhnusené pohledy, ale chlapec byl zvyklí. Najednou ho něco trefilo do zad. Byl to malí kamínek. Zase? ,,Co tu chceš?! Nemáš tu co dělat Špíno!" začal na něj řvát muž z jednoho stánku. ,,Mám hlad" zamumlal chlapec skoro neslyšně ,,Hlad? Tak si sežer tohle!". Začali po něm všichni házet kamení a on se skácel na zem. Když přestaly, chlapec zvedl hlavu a naskytl se mu pohled na devítiocasé liščí mládě. Bránilo ho. Nikdo nikdy nic takového neviděl a tak začali házet kamení na oba. Lidé se bojí neznámého. ,,Masamune! Odstup od toho spratka!" ,,Ne! Měli by jste se stydět! Co vám kdy to dítě udělalo? Možná vám vzalo nějaké to ovoce, pečivo nebo jiné, ale jinak to není špatný chlapec! Jen nemá rodinu!" ,,A kdo by se o něj taky chtěl starat?! O vyvrhela?!" chlapec udiveně koukal na staříka který stál před ním. ,,Já se o něj postarám." chlapec tam jen mlčky seděl, snad ani nedýchal překvapením. Co se to děje? Kdo to je? A proč se ho zastává? ,,Tss, tak si ho vem, ale máme podmínku, pokud provede jednu špatnou věc, tak ho sám vyhodíš z vesnice!" ,,Neprovede, o to se postarám". Všichni se rozešli a zůstal tam jen stařík, chlapec a malá liška. Muž se na oba usmál a řekl,,tak pojďme, postarám se o vás" VÁS? POSTARÁM? Bere i lišku? Nemám nic proti, pomyslel si chlapec.
Když dorazili do malého domku na kraji vesnice, chlapec se začal rozhlížet. Bylo to tu velké! ,,Od teď se o vás budu starat, říkej mi strýčku nebo Masamune. A ty jsi?" zeptal se mile. Chlapec jen pokrčil rameny. ,,Ty nemáš ani jméno? Tak co třeba...zajel pohledem na malou kuličku za ním ,,Kitsune?" (*Kitsune=liška, lišák) Chlapec, tedy Kitsune, jen s radostí a s jiskrou ve svých azurově modrých očích přikývl. Podíval jsem se na lišku za sebou. ,,Tohle je Hissu". (*Hissu=potřebný)

Po vaně si šel malý Kitsune lehnout v čistém oblečení do své nové postele. Byl tak rád že se ho s ujal, byl to opravdu milý člověk. ,,Dobrou noc, hoši" naposledy se koukl na chlapce zamotaného v devíti liščích ocasech a odešel. Chlapec má jméno, domov, přítele a strýce. Kitsune, byl šťastný.

Ahoj, ano vím nemám ještě předchozí příběh hotoví, ale teď mi došli nápady a tak jsem skočila na další. Snad se bude líbit.🐼

-Pett82

KITSUNE NO SHISONKde žijí příběhy. Začni objevovat