SUNSET *Niall Horan*

♥Rendezvous?♥

Hned jak si přiložím telefon k uchu a uslyším jeho „Ahoj Katy" projede mi po těle zvláštní mrazení. Ten jeho Irský přízvuk je prostě boží. Wau Kateřino klid, klídek nádech, výdech nadávám sama sobě zatím co se rychle zvedám ze země. 

Z pohledy a tichým smíchem ostatních za zády mizím za dveřmi na chodbu a zapadnu hned do prvních dveří naproti, abych nestála na chodbě. Naštěstí je to prázdné nahrávací studio.

„Halo Katy jsi tam" slyším Niallův hlas a konečně ze sebe dostanu souvislou větu, jakmile se usadím na gauč v rohu místnosti.

 „Ehm ano jsem. Omlouvám se Ni já jsem jen musela najít tiché místo" odpovím mu a slyším jeho tichý smích a opět mě lehce zamrazí. Sakra ten chlap mě dostává do kolen.

„Jsem rád, že jsi souhlasila. Chtěl jsem slyšet hlas dívky která mi poslední dva dny zvedá náladu. Máš krásný hlas" ozve se Niall a mě se na pár sekund zastaví srdce.

  „Hmm děkuju Nialle, ty máš zase známí hlas" vypadne ze mě ani nevím jak. No teď jsi tomu dala, něco víc duchaplnějšího tam nemáš peskuju sama sebe. Štěstí že má Niall zřejmě smysl pro humor, protože na to reaguje smíchem.

„Jo známí to je pravda, to jsi vystihla přesně" řekne Ni a trochu tak uvolní díky smíchu atmosféru. „A kde jsi že jsi musela najít to tiché místo?" vyzvídá Niall.

„No z pár přáteli máme takové místo kde relaxujeme. Tancujeme nebo jen tak blbneme. Jedno starší studio kousek od našeho bytu. Skoro každý víkend se tu scházíme a zkoušíme různé věci. Je to relax a tak trochu náš společný koníček" vysvětlím mu, alespoň část pravdy. Že z klukama taky trochu zpíváme vědět nemusí, není to nic moc a ztrapnit se nemusím.

„Aha tak to bych je někdy rád poznal. A myslím, že kluci taky. Co takhle za dva týdny až budeme všichni v Londýně. Co bys na to řekla Katy. Rád bych tě pozval třeba na kávu?" vypadne z Nialla a mě zamrzne mozek. Wau nějak to nemůžu zpracovat, tohle je i na mě trochu rychlé.

„Já...já Ni já nevím, je to trochu. Ne že bych nechtěla, ale..." bože tohle nedám proběhne mi hlavou, ale Niall mi náhle skočí do řeči.

 „Jasně Katy omlouvám se, asi je to trochu náhlé. Někdy mluvím dřív než to domyslím" řekne rychle a já slyším jak se nadechne a opatrně pokračuje "Já jen prostě bych tě chtěl poznat, do ničeho tě nenutím. Máš dva týdny na rozmyšlenou. Je to otevřená nabídka a pokud to nepřijmeš, nebudu se zlobit. I když bych si to moc přál. Co ty na to budeš o tom přemýšlet?" škemrá Ni a já se pro sebe usměju, jemu se nedá odolat.

„Dobře já o tom popřemýšlím Nialle. Věř mi chtěla bych jen mám docela strach z toho co bude následovat. Rozumíš mi že ano. Novináři atd." povzdychnu si.

„Ano chápu tě Katy, věř mi já na tebe dám pozor ano. Nechtěl bych ti ublížit, když jsem tě právě našel" zní jeho odpověď na mé obavy a trochu víc mě to zaskočí, jelikož to řekl takovým zvláštním tónem. 

Ne to se ti jen zdálo Kateřino klídek napomínám sama sebe už po několikáté za dnešek. Super pomalu jsem zralá na cvokárnu a to jen díky tomu modrookému blonďákovi. Nebo že by...ne..ne..už začínám bláznit.

„Já ti věřím Ni, i když tě znám blíže ne víc jak dva dny věřím ti" zasměji se, abych se trochu uvolnila, protože tenhle rozhovor pomalu a jistě míří někam, kde si nejsem zrovna dvakrát jistá, teda myslím si že tam míří, nebo mám prostě jen bujnou fantazii? Bože jsem cvok.

Jenže z toho mě tak trochu vyvede následující Niallova otázka „Katy prosím já nevím jak bych to řekl, ale myslíš, že kdybys s tou schůzkou souhlasila, že by to mohlo být něco jako rande?" dech se mi už po několikáté za dnešek zadrhne a hlavou mi proběhne jedna jediná myšlenka. 

Jestli se mi tohle zdá, opravdu se nechci nikdy probudit....

Tak jo. Jsem tu z další kapitolou, dneska to jde opět samo a to díky vám děvčata. Takže doufám, že se vám opět bude díl líbit. Možná se vám to bude zdát rychlejší (jako že Ni na to jde moc rychle) ale nebojte se  ☻☻☻všechno pěkně popořádku, ještě tu bude mnoho překvapení ☺☺☺

Coment & votes děkuji moc ♥

With big love...♥♥♥♥

Vaše Nat.