Část 45 - Baf!

1K 79 11
                                    

„Miluju ho." Vypadlo ze mě dřív, než jsem to stačila zastavit. Nevím, co mě to popadlo, ale cítila jsem se tak nějak lehčí.

Jenny se na mě otočila a zírala na mě. Bez mrknutí na mě hleděla a nic neříkala, začala jsem jí dokonce mávat rukou před obličejem.

„Jenny? Ježiši, řekni už něco." Promluvila jsem znova, začínala mě docela dost děsit.

„Kurva! To to trvalo, než jsis to konečně přiznala co? Už jsem myslela, že se toho nedočkám." Začala se smát.

„Chvilku to trvalo no, ale hlavně, že to došlo ne?" Řekla jsem a sedla si k ní na postel. Hned mě objala zezadu.

„To jo, já mám z tebe takovou radost. Jsem ráda, že je to právě Harry, má tě fakt rád." Usmála se na mě.

Je pravda, že jsem se hodně bála zamilovat. Dát své srdce někomu jinýmu, který s ním může udělat vlastně cokoliv. Není to vlastně sebevražda? Jo to je. Prostě mu musím věřit a doufat, že mě nezklame.

Je na něm vidět, že taky ke mně něco cítí a že mu fakt nejsem jedno. Až teď mi vlastně došlo, jak od chci slyšet to kouzelný slůvku Miluju tě. Nikdy jsem si nemyslela, že právě tohle pro mě bude tak důležitý.

Vstala jsem z Jennyíny postele, pořád jsem byla jen ve svých myšlenkách, tak trochu jsem opustila realitu.

Cítila jsem jak mi pomalu začínalo kručet v břiše. Nepříjemný to pocit. „Jenny, pohni zadkem, jdeme na snídani." Otočila jsem se na ní. Pořád ležela v posteli, ani se nepohla.

„Mně se nechce." Začala se zavrtávat do postele.

Tak to teda ne, řekla jsem si. Peřinu si mezitím přetáhla přes hlavu, takže nebyla vidět. Kdybychom nebyli v hotelu tak jí poleju studenou vodou, ale tady si nedokážu tipnout co by nám na to řekli uklízečky.

Šla jsem potichu k posteli a stáhla jí peřinu z těla. „Aaaa." Začala křičet, tomu jsem se musela začít smát. Div jsem nespadla k ní do postele.

„Jseš hrozná, když máš hlad." Řekla a hodila po mě ošklivý výraz.

„Mám si dát snickers aby mi bylo líp?" Začala jsem se smát, přidala se. Přitom se začala konečně škrábat z postele, zaplať pán bů.

Začala jsem se oblíkat, ranní hygienu, už mám za sebou, takže jde jen o to najít nějaký hezký věci. Mám pocit, že většina oblečení se tu trošku zničila. Zdá se mi, že vyšisovali barvy a tak. Našla jsem jedny modré kraťasy, k tomu jsem popadla bílé tílko a outfit je na světě. Jdeme jenom na snídani, tak na co se přehnaně snažit.

„Kde to vázne Jenny?" Křikla jsem na ní do koupelny.

Nic se neozývalo, tak bůhví co dělá. Po chvilce jsem slyšela otevírat dveře, stála v nich už upravená a oblečená. Jaké to překvapení.

„Jsem příjemně překvapena." Začla jsem.

„Nechci si ty blbý keci a pojď." Spražila mě, moje reakce byl zase úsměv. Už ji asi fakt musím docela dost srát, přece jenom být někde zavřená s někým 2 měsíce je fakt o rozum.

„Nahoď úsměv Jenny." Poslala jsem jí vzdušnou pusu.

Jenom zakroutila hlavou a usmála se. Konečně za námi práskly dveře a my se konečně vydali na snídani. Cestou jsme potkali pár ubytovaných lidí, všichni měli dobrou náladu. Ikdyž nechápu, když to jejich dítě tak nehorázně křičí, jak se můžou tak bezstarostně usmívat. Ale tak snad to taky jednou poznám.

V jídelně bylo lidí požehnaně, kde se to tu kurva tak najednou vzalo? Začala jsem se rozhlížet, dalo mi celkem práci, abych našla nějaký prázdný stůl. Naštěstí vzadu jich ještě pár bylo.

Jen co jsme měli s Jenny talíře plný, naše kroky směřovaly k prázdnému stolu. „Nezdá se ti, že je tu nějak moc lidí?" Zeptala se Jenny

„Taky nad tím teď přemýšlím, ale tak třeba jsme tu jenom v blbou dobu." Řekla jsem. Upřímně jsem v to doufala, celou dobu tu byl docela klid, tak snad před koncem se to tu nezačne plnit.

„Snad jo. Půjdeme zase dneska do moře?" Zeptala se Jenny

„Jasně, půjdeme omrknout rybky, minule to bylo krásný." Zasnila jsem se a vzpomínala. Opravdu to bylo, jako bych se ocitla úplně v jiném světě. Ten pohled jsem si totálně zamilovala.

„Musíme si tu někde koupit ten foťák do vody." Začala jsem přemýšlet nahlas.

„Vidíš, to je super. Zeptáme se na recepci, třeba nám poradí kde to splašit." Přidala se k mým myšlenkovým pochodům Jenny.

„Řekne klukům?" Zeptala se.

„Můžeme, aspoň bude větší sranda." Řekla jsem, ikdyž kluky jsem snad v moři ještě neviděla. Ono celkově většina lidí, se radši koupe v bazénu. U moře nikdy moc lidí nebylo, což se mi zdá jako velká škoda. O hodně přicházejí.

Celou snídani jsme spořádali celkem opravdu rychle.

***

Když jsme se konečně dostaly na pokoj, zase jsem hledala brýle a šnorchl, vůbec netuším, kam jsem je mohla dát. Foťák jsme naštěstí koupily, ale jak nás upozorňovali, fotky asi nebudou nic moc, s čím jsem samozřejmě počítala, ale aspoň něco.

„Jenny, nevíš, kam jsem dala ty brejle a šnorchl?" Křikla jsem na ní, začínala jsem být docela zoufalá.

„Víš, že jseš příšerná bordelářka? Lituju toho chudáka, co s tebou bude jednou bydlet." Zakřičela a vyšla z koupelny. V rukách měla moje brýle a šnorchl.

„To já upřímně taky. Díky moc." Brala jsem si od ní věci. Plavky jsme už obě měli, namazané už jsme naštěstí taky byli.

Všechny věci máme naskládané v tašce. Zabouchli jsme za sebou dveře a šli k vedlejším dveřím. Začala jsem ťukat.

„Kam jdete dámi?" Otevřel nám Niall, s očividně dobrou náladou. Hned jsem ho obejmula.

„Do moře, minule to bylo super." Usmála se Jenny, kterou Niall, taky objal

„Jdeme s vámi, zatím jděte a my přijdeme." Usmál se na nás, a zavřel dveře.

S Jenny jsme si vybrali lehátka hned u moře, nebyl tu skoro nikdo. Hned jsme si nasadili brejle na hlavu a zadívala se na moře, už jenom tohle byl krásný pohled.

„Bafff!!" Zaječel mi někdo do ucha.

Nadskočila jsem snad metr vysoko. „Doprdele Harrolde, tohle už nikdy nedělej." Otočila jsem se na něj, ale on se úplně předkláněl s výbuchem smíchu.

„Tak tohle bylo super! Škoda, že jsem to nevyfotil!" Začal se znova smát.

„To bylo hnusný." Nemohla jsem si odpustit. Jsem člověk, který se příšerně leká, nesnáším to, ze srdce to nesnáším. Vždycky bych toho dotyčnýho nejradši zakopala hluboko do země.

„Tak tohle ti vrátím i s úrokama, na to se spolehmi!" Vyprskla jsem na něj. Vzal mi jen obličej do rukou a políbil.

Tímhle nic nezachráníš zlato! Připrav se na odplatu.


Máme tu další díl. Jupí!!:DD Opět jsem si sem musela zařadit nějaký to pošťuchování, ale na to už jste určitě všichni zvyklí :D Doufám, že jste se aspoň trochu pobavili. 

Omlouvám se za chyby. Jsem ráda za každý komentář a votes - Tak s nimi nešetřete <3 :)

Líbám -N

Never before - H.S.Kde žijí příběhy. Začni objevovat