Tardis

Setkání v Příčné ulici

Byl to ten den kdy v Příčinné ulici bylo opravdu rušno, všechny děti kouzelníků se mačkali v obchodech a mezi nimi se mačkala i Terka nejdřív si byla pro učebnice, ingoust, pergameny a brka. Pak si byla pro hábit, v obchodě ji přivítala postarší paní. Vypadala mile a přátelsky uculila se na ni a pobýdla ji aby si stoupla na stupínek. Změřila si ji pečlivým pohledem a ušila ji hábit jedním mávnutím hůlky. Byl krásný. Černý s erbem Bradavic na levém prsu. Zaplatila a vyběhla z obchodu. Proběhla ulicí a vběhla do obchodu se zvířaty. Vždycky tam ráda chodíval pomáhat s prodejem, úklidem a péčí o zvířátka. Když už bylo načase jít domů, tak se rozloučila a vyšla ven. Cestou domů se koukala do výloh různých obchodů. Nejvíc ji zaujal obchod s košťaty, u něj se chvilku zdržela. Byla u vchodových dveří když do ní strčily dvě rezavé hlavy a vběhly do obchodu před ní. Vešla a chtěla je okřiknout ale, ty hlavy byli dva nádherní chlapci, byla to dvojčata. Začervenala se a proběhla kolem nich. Odložila si věci v pokojíčku a rychle doběhla ke schodům aby ještě zastihla chlapce, ale už tam nebyli. Terka smutně svěsila ramena a pomaličku sešla ze schodů. Dole se na ni usmál dědeček a podal jí hůlku Terka si ji ochotně vzala. Už rozpoznávala z jakého je hůlka dřeva, jaké má jádro, palce se dali spočítat ale jestli je poddajná tak to zvládl určit jen Olivander, a jestli je ohebná nebo ne to by určilo i pako. Děda jí podal hůlku z březeového stromu, jádro z pera fénixe, 13 1/2 palce dlouhá, ohebná a poddajná. Mávla s ní a proti dědečkovi vyslala žluté světlo naštěstí se stihl vyhnout a světlo narazilo do police za ním, rozpadla se na prach. Hned ji Olivander zpravil. ,,Ne ta ti v žádném případě nesmí padnout do ruky'' řekl ustrašeně a rozlobeně. Terka radši hůlku rychle předala dědovi. Zalezl do skladu a něco si žvatlala pak vyšplhal nahoru po žebříku k nejvýše uloženým hůlkám, pořád si něco brumral a pak z horní police výtah šedou zaprášenou krabičku Terka si ji už neochotně vzala,byla z tisového dřeva, blána z dračího srdce, 10 palců, neohebná a poddajná.Švihla s ní, ale nic se nestalo. Olivander ji rychle sebral hůlku a špitnul něco ve smyslu to je špatně. A tak Tereze podal další hůlku s obavami že pro ni nenajde tu pravou. Byla to krásná hůlka sice křivá, ale k Tereza se přímo hodila. Aldernové dřevo, jádro měla z dračího srdce, 12 palců dlouhá a poddajná.



Jen se jí dotkla a z hůlky vylétl žlutý drak a uklidil celou místnost oběma dvěma zářili oči krásou a štěstím. Děda se na ni usmál od ucha k uchu jak to dělával. ,,Terezo Olivander Tardis chci ti říct že z tebe bude báječná čarodějka a s touhle hůlkou a mocí dostáhneš velkých věci. '' dal ji pusu na čelo. Terka s úsměvem hned běžela do pokoje se kouknout do učebnice na začáteční kouzla. Hned první co ji padlo do oka a co by se jí mohlo hodit bylo Lumos. V knize se psalo že na špičce hůlky se objeví bílé světlo. Hned to šla vyzkoušet. Nejdřív se jí na hůlce objevilo malé světélko a po dalších pokusech už jí hůlka svítila tak že si musela zakrýt její světle modré až skoro bílé oči. Hned to běžela říct dědečkovi ale ten tam měl zákazníka,muže s maskou na hlavě a černou kaplí, tak si radši sedla na schody a mlčky vyčkávala. Když muž odešel děda vypadal vyděšeně. Tereza za ním rychle seběhla ze schodů a objala ho. Nevěděla co se stalo ale věděla že určitě něco hrozného. Po chvíli se odtáhla a dědeček ji dal pusu na hřbet ruky. ,,Přeji ti dobrou noc. Zítra máš perný den. Počkat máš vůbec zbaleho?'' Tereza si zavzpomínal na svůj bordel v pokoji jako po výbuch. Jen se uculila začervenala se a doběhla do pokoje. Když otevřela pokoj tak jen otevřela pusu. Vypadalo to mnohem hůř než si myslela. Rychle si do velkého hnědého kufru naházela hábity (koupila si jich radši více),věci do školy, brašnu, oblečení ponožky, a vše co potřebovala. Uklidil si zbytek pokoje a připravila si věci na zítra. Uplé černé džíny, šedý volný svetr a bílé tílko. Pak si běžela vyčistit zuby a šla dát dědovi pusu a dobrou. Děda se tam hrabal v papírech a broukal si písničku. Dala mi pusu dobrou a chtěla jít když si vzpomněla na chlapce s oranžovímy hlavami. Otočila se zpátky a děda jí hned odpověděl na otázku kterou měla v hlavě. ,,Ti chlapci byli Fred a Jorge Weaslowi.'' Terka zrudla jako rajče a odběhla do pokoje. Vzala si pižamo a lehla si do postele s myšlenkami na 1.září.

Wow. Skoro 800 slov. Opravdu jsem se překonala XD. Chtěla bych poděkovat za čtení a za hodnocení. Do komentáře můžete napsat radu nebo cokoli jiného budu ráda. A ano vím. Původně sem psala 2-3 dny ale chci to mýt propracovanější tak soráč.

Pac a pusu Téra.:*