Tardis

Vlak

Tereza sešla po schodech dolů. Tam na ni uz čekala Karlička v kleci, Snow v přepravce a napěchovaný kufr do Bradavic. Radostí byla celá bez sebe. Vzala kufr a Snowa do ruky, děda ji vzal Karličku pak vzal Treku kolem ramen a s hlasitým PRÁSK se přemístili na nástupiště 9 3/4. Už tam čekala černá lokomotiva Olton Hall 5972. Z komínů se linul dým a v obláčcích stoupal ke stropu. Na nástupiště chodili děti různými styly přemístění, pomocí předmětů na přemístění, přepážkou která oddělovala nástupiště 9 a 10 . Byli tam děti ve věku 11-17 let samozřejmě i s rodiči. Terka znovu viděla v davu dvě zrzavé hlava, jak běží k dalším čtyřem. Děda se s ni rozloučil dal ji pusu na tvář se slovy,, Gratuluji ti k te nejlepší škole. Rychle si di vybrat místo k sezení jinak půjdeš do kupé s nějakým protivou.'' Terka oplatila pusu a běžela si vybrat nějaké dobré kupé. Skoro všechny byli obsazené až na pár polorozpadlých. Nakonec našla kupé úplně v zadu tam si sedla a silně oddechla. Dala si kufr na horní mřížované poličky, Snowa pustila po kupé a Karličku posadila vedle sebe. V 11:00 vlak odjíždí což je za dvě minuty ještě pár opozdilcú spěchá do vlaku a většina řodičů uz mává svím dětem. Bohužel Olivander ale uz musel odejít tak Terka jen koukala z okna na mávající ubrečené maminky a hrdě se usmivající se tatínky. Najednou někdo silně zabuší na zamčené dveře od kupé. Byl to krásný asi 12letý chlapec s červeným trikem a volnými džinemi.(Fakt nevím jak se to píše XD.) Měl světle modré trochu do zelena oči a na hlavě takový rozcuch a přátelsky se usmíval. Terka neváhala a otevřela dveře.
,,Můžu?''
,,Jo... Jasně.'' odpověděla rychle Terka.
,,Všude jinde je plno a obvykle v tomhle kupé sedím já.'' usměje se nevině a posadí se naproti Tereze. Jako slušně vychovaný chlapec podal Terce ruku a představil se.
,,Jsem Cedrik.'' Na chvilku se odmlčí a pak dodá. ,,Cedrik Diggory'' Usměje se a hluboce se Terce zadívá do očí. Usměje se a odhodlaně odpoví.
,,Tereza Tardis Olivander'' A s dořeknutím pevně stiskne ruku Cedrika a zatřese s ní. Pak se Cedrikovi rozzáří oči a vychrlí na Terezu to co mu právě spočinulo na jazyku.
,,Ty si dcera Olivandra? Toho pána co prodává hůlky?''
Terka se usměje.
,,Ne vnučka.''
Cedrik se plácne potupně do čela a omluvně se uculí.
,,Promin''
Terka jen máchne rukou. Cesta ubíhala hrozně rychle.
S Cedrikem se výborně bavila. Představila mu jak Snowa tak svou sovu Karličku. Hodně se toho nasmáli. Ani si nevšimli ze jim někdo ťuká na kupé až když začal bušit tak Cedrik zpozirnil odemkl kupé.
,,Oblékněte si hábity za chvíli jsme v Bradavicích.'' Dořekl a se zvednutým nosem odkráčel do dalšího kupé. Terka vyhnala Cedrika na chodbu aby se mohla přvléknout. Rychle na sebe hodila hábyt a poklepala na sklíčo na náznak ze už může dovnitř. On vlezl dovnitř a ona zase ven z kupé. Když se Terka opírala o kupé uviděla z nedalekého kupé záblesky. Šla se tam tedy podívat. Ano. Byli to dvě zrzavé hlavy . A smáli se hodně nahlas. Byla to dvojčata. Terku to tak zaujalo ze si ani nevšimla ze má obličej úplně přilepený na skle. Dvojčata se otočila a začali se tomu hrozně moc řechtat. Terka se odlepila a prohlédla si sklo byli tam od ni sliny a odejchaný otisk obličeje. Zrudla jak rak a rychle se běžela schovat do kupé. Tam si už převlečený Cedrik četl. Měl na levém prsu znak Mrzimoru.
,,Cukrátka!'' Ozval se postarší hlas milé dámy nedaleko od nich. Cedrik vykouk, pak zalezl a začal si připravovat peníze. Terka ho napodobila a také si vindala své kapesné od dědy. Otevřelo se prvni kupé.
,,Dáte si cukrátka milánkové?''
Z kupé se ozvala objednávka sladkostí, pak postarší paní zašustila, dala jim sladkosti a se stejnými slovy dojela s vozíkem plným sladkostí až k našemu kupé.
,,Dáte si něco zlatíčka?''
,,Dobrý den dal bych si dvě Čokoládové žabky, Bertíkovy fazolky 1000x jinak a ještě jeden dlouhý červenomodrý pendrek.''
Paní vyndala sladkosti z vozíku podala je Cedrikovi. A se šťastným pohledem se koukala na Terezu.
,,A ty zlatičko?''
,,Já bych si dala 2x Dýňovou šťávu a taky žabku.'' Usmála se, paní ji podala sladkosti a dohromady s Cedrikem ji zaplatili. Zavřeli kupé a pustuli se do sladkostí. Když všechno snědli tak byl Cedrik celý od čokolády. Terka ho se smíchem poprskala šťávou které si zrovna lokla. Povidali si po zbytek cesty. Kdyz vlak zastavil Terka se znovu přilepila na okno. Když se otočila Cedrik už jí sundal věci.
,,Děkuji''
,,Nemáš zač... Měla by sis pospíšit.'' Řekne a rošťácky se uculí. Pak popadne svůj kufr a  vyjde ven z kupé, pak se otočí a zamává na rozloučení. Terka vystoupí pustí Karličku a hodí věci na levitující hromadu s kufry.
,,PRVŇÁCI. PRVŇÁCI KE MNĚ!'' Ozve se mohutný hlas od velkého může. Měl zarostlou hlavu, vlasy mu splývali s vousy a u nohou mněl velkého psa.
,,NOTÁK DĚCKA! PRVŇÁCI KE MNĚ!'' Když se všichni shromáždili tak v  davu zahlédla i dvě zrzavé hlavy. Terka šla za nimi.
,,Tak teď všichni půjdete za mnou!'' Ten muž už neřval ale i tak měl silný hlas.
,,Jo a mimochodem ja sem Hagrid!'' Představil se a všichni ho následovali. Terka si stoupla za dvojčata se zrzavým pačesem.

Tak hlásím se k další kapitole . Doufám že nejste zklamáni. Doufám že se vám kapitola líbila. Děkuji za hlasování a čtení. Jo a gratuluji si zase sem se překonala 900 slov XD...
Pac a Pusu Terezka.