Přestaneš. Necháš si své paže bezmocně viset vedle těla. Slzy ti došly... Zakloníš hlavu a zhluboka oddechuješ. Co je věc, kterou chceš ze všechno nejvíc? Musíš vědět co to je... Rozhodni se. Je to jen na tobě. Nemůžeš, za to, že si musíš vybrat... Žít? Nebo ne... Tvoje volba je přece jasná. Za každou cenu... Za každou cenu chceš znovu žít!
~
Usmíváš se. Dobře... Vyhovím ti... Do toho. Pusť mě. Notak... Na co čekáš... Udělám to! Otáčíš hlavou. Něco se k tobě blíží... Kdo? Ona přece... Přivřeš oči. Nechceš znovu vidět ten odporný obličej. Ty mastné černé vlasy. Ten obličej... Plný vrásek. Popraskané rty a ty oči... Všechno je tak hnusné. Nebudeš se na to dívat... K tomu tě donutit nemůže... Cítíš jak se přibližuje.
~
Pociťuješ její dech na obličeji. Oči držíš křečovitě zavřené... S toho pachu se ti zvedá žaludek. Zvracela bys, kdyby bylo co... Snažíš se dýchat co nejméně. Je tam pořád... Je zticha. Nehýbe se, ale neustále ti dýchá do obličeje. Nevíš co dělat... Prostě se jen nehýbeš jako ona. Potichu zopakuješ: "Souhlasím."
~
Slyšíš, že se pousmála. Asi je spokojená. Bez varování tě políbí na čelo. Je to tak ohavné, když se její rty dotknou tvé kůže... Cuká ti obličej, ale vydržíš to. Trvá to jen chvilku. Políbila tě... Najednou cítíš nezkrotnou touhu otevřít oči. Uděláš to. Rychle...
~
Už před tebou nestojí. Slyšíš jen její hrůzný smích, jak ti tancuje v uších... Zmizela. Místo na čele, kde se tě dotkla tě začíná nesnesitelně bolet. Nekontrolovatelně se směješ... Nevíš proč. Ach... Tak to bolí, tak strašně moc! Ten pocit... Už není tak nepřátelský jaký býval. Proč by si nemohla být bolest za tvou přítelkyni... Vždyť máš přece přátelství tak ráda...
~
Culíš se... Určitě moc roztomile. Škoda, že to nikdo nevidí... Měli by určitě velkou radost. Rozhodně to někomu musíš co nejdříve ukázat... Co tě teď čeká? Co budeš teď dělat? To je jednoduché... Zabíjet.
~
Kdo má být první paní? Je to tady... Už to víš... Jsi šťastná. Rovnou dva? Opravdu? Máš ohromnou radost! Usmíváš se od ucha k uchu. Je to úžasné... Ty první... Neudržíš smích. Těšíš se a jsi tak nervózní, že se klepeš a jen stěží se držíš na nohách...
~
Ach... Jsem tak ráda, že vás znovu uvidím. Maminko... Tatínku....
*Děkuji za přečtení.
-Vote&Comment&Follow
M.
ČTEŠ
Horror story: KÓMA
TerrorSlané a hořké slzy dopadaly na mé odřené a pořezané ruce a já se nemohla přestat usmívat... Rozhodla jsem se následovat bolest, která mě osvobodila. Rozervala má pouta a já se oddala své paní. Nepamatuji si proč, nebo kdy se to stalo. Kdy se poprvé...
