Z lesa

2.kapitola

Probudila jsem se ve své lidské podobě. Zlaté oči, fialové vlasy které jdou do růžova (Ve s pod zlaté). Toho kluka jsem tu nikde neviděla. Co se vůbec stalo? Kdo vlastně je? Tohle byly otázky které z něho dostanu. Postavila jsem se ale zase jsem spadla.

,,Chvilku nebudeš moc chodit." Objevil se vedle mě.

,,Co se stalo?! A kdo vůbec jsi!?" Začne se smát.

,,Jsem Yuu. A jsem něco podobného jako ty. Akorát ptáček." Dostala jsem záchvat smíchu.

,,To vysvětluje proč jsi takový blbec! Kluk s ptačím mozkem!" Naštvaně se na mě koukl.

,,No jo! Už mlčím!" Uchechtnu se. A dám ruce na horu na znamení míru. Sedne si.

,,Uspal jsem tě díky tvoji nepozornosti." Zasmál se. Spražila jsem ho pohledem.

,,Měla by jsi zůstat této podobě než dojdeme do základny. Jsme teď v lidském městě." Zazubil se.

,,COŽE!"

,,Pšššš!"

,,No jo no." Vzal mě do náruče jako princeznu. Až teď jsem si uvědomila co vlastně řekl.

,,Jaké základny?"

,,Řeknu ti to ale pak budeš hodinu zticha."

,,Dohodnuto."

,,Je to taková armáda která jde proti démonům."

,,Ono je víc jako my?"

,,Ano. Všichni lidé kteří jsou na půl zvířata byly přijati hned. Lidé mohli jen boje schopní." Usmál se.

,,Aha."

,,A teď hodinu zticha." Zazubil se.

,,No jo furt." Opřu se o jeho hruď a usnu.

,,Dobrou." Dá mi pusu do vlasů. Kdybych byla vzhůru tak už je roztrhaný na kousky.