Elá Hop

485 25 2
                                    

6.5.2008

Noc


Napiš dopis,

ať lidé ví čím jsi byl.

Připrav se, rozběhni,

zavři oči.

Je jen na tobě jak to uděláš,

ale udělej to.

Nadechni se.


Tři,

dva,

jedna.

Odraz se a skoč.

Skoč co nejdál, po hlavě.

Užívej si toho krátkého letu.

Toho pádu, těch větrů.

Zvláštní, že?

Je tu taková zima a přesto...

přesto ptáci míří vzhůru

a přesto ty se potíš.

Už ti to došlo,

už ti došlo co se stane za chvíli.


Už ti došlo, že se nikdy nebudeš smát,

ani bát.

Ale hlavně zmizí trápení.

Trápení, kvůli kterému teď letíš.

Vidíš lidi, zvedají hlavy.

Ukazují si na tebe,

ale tobě, tobě je to jedno.


Již nikdy nebudeš hvězda.

Již nikdy žádné trápení

Teď už jen...

AÚÚ... poslední myšlenka, prožitek,

poslední ztracená vzpomínka.


Vidíš co jsi udělal?

Ne nevidíš*

TY nevidíš ty co tě měli rádi.

TY nevidíš nic.

Jen spíš a jsi šťasten.



* TY nevidíš ten svinčík co tam po tobě zbyl.

* TY nevidíš ten svinčík co tam po tobě zbyl

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Depresivní DeníčekKde žijí příběhy. Začni objevovat