Je to ten pravý? (Niall Horan)

13.Návrat domů

Sešli jsme ze schodů, Niall teda spíš vytančil. „Dobré ráno, jak se dneska máte?" zazpíval Niall. „Máš nějakou dobrou náladu, copak se stalo?" zeptal se jeho taťka. „Máme pro Vás báječnou novinu!" „Dali jste se konečně dohromady?" vypadlo z babičky. „Ne babi, Abby se přestěhuje do Londýna! Není to úžasný?! Já si myslím, že naprosto!" řekl Nialla já se musela smát. „Opravdu? A a co tak najednou holčičko?" zeptala se Maura. „Přemýšlela jsem o tom už dávno, ale měla jsem v Čechách závazky. Dneska jsem se o tom zmínila před Niallem, že se mi nechce z Anglie, a ten mi naplánoval komplet celé stěhování, bydlení a vše okolo" zakroutila jsem hlavou. „To je mu podobné" zasmál se děda. Při snídani jsme se bavili o mém stěhování, přemýšleli jsme, kde bych mohla pracovat. Niall prý o něčem možná ví, ale víc se vyjádřit nechtěl. Po snídani jsme s Niallem jeli do krámu. Rozhodla jsem se, že udělám kačenu se zelím a knedlíkem. Snad tady něco jako kačenu mají. V obchodě Niall potkal kupu známých, takže se Nám nákup malinko protáhl. Když jsme dorazili zpět k jeho rodičům, vyhnala jsem je na procházku, a já se pustila do vaření. U toho jsem přemýšlela o tom, co se to poslední týden vlastně děje. Žiju s Niallem, miluju ho. Znám celou svojí oblíbenou skupinu a hlavně, budu se stěhovat! Až teď mi to došlo! Už žádná faleš, nechuť chodit do práce. Jen se bojím, že si Niall najde přítelkyni, a já se budu muset odstěhovat. Mno nad tím teď fakt přemýšlet nebudu.

Asi za dvě hodiny se vrátili a Niall hned přiběhl a čuchal, co to tak krásně voní. „Nebuď zvědavý. Jdi radši nachystat stůl ano?" otočila jsem ho. Potom jsem vytáhla knedlíky a nakrájela jsem je. Udělala jsem jak normální, tak bramborový. Když se Niall vrátil, vrazila jsem mu knedlíky do ruky a otočila jsem ho zase zpátky. Vyšla jsem za ním, s mísou, ze které voněla kačena. Každému jsem nabrala na talíř a svolala je ke stolu. „Tak Vám přeji dobrou chuť, snad Vám to bude chutnat." Řekla jsem a pustila jsem se do jídla. Všichni jedli mlčky, až sem se divila. Protože málokdy vidím Nialla, který mlčí. „Abby, bylo to naprosto skvělé. Jsi moc šikovná" pochválila mě Maura a všichni přikyvovali. Děda si musel povolit knoflík, protože ho z přejedení bolelo břicho. „jsem ráda, že Vám chutnalo." „Asi k Vám přijedeme na týden na návštěvu a pěkně Nás vykrmíš" zasmál se pan Horan. K Vám domů...to zní tak zvláštně. Budu si na to muset zvyknout. Po jídle mě Niall vzal na procházku a ukázal mi místo, kam utíkal před celým světem. Bylo to krásné místo. „Pojď, potřebuji novou tapetu" usmála jsem se na něj. Udělali jsme si krásnou fotku. Na jedné mě objímal a na druhé mi dával pusu na tvář. Udělala jsem koláž a nastavila jsem si to jako tapetu. Chytl mě za ruku a vyšli jsme k nim domů. Večer jsme si dali víno hráli společenské hry. Dlouho jsem takovou rodinou pohodu nezažila. Kolem půlnoci jsem se sebrala a šla spát. Asi za hodinu se ke mně přitulil Niall, dal mi pusu a usl.

Ráno jsem se probudila a Niall vedle mě už nebyl. Zvedla jsem se, hodila sprchu a sešla dolů. Všichni seděli v obýváku a pili kafe. „Dobré ráno" pozdravila jsem a sedla si mezi babičku a dědu. „Ty jako nejdeš ke mně?" ozval se uraženě Niall. „Ne, chci být tady, musím si od tebe taky trochu odpočinout" vyplázla jsem na něj jazyk. „Nejsi nějaká protivná?" houkl na mě. Po dvou hodinách se babička s dědou zvedli ,že pojedou. Rozloučila jsem se s nimi a ujišťovala je, že se určitě ještě uvidíme. „Tak Vám přejeme příjemný let a ozvěte se, až dorazíte domů, ano?" ujišťovala se babička. „Nebojte, donutím Nialla, aby Vám dal hned vědět. Ráda jsem Vás poznala" řekla jsem a oba je objala. „My tebe taky holčičko, a dej nám na toho holomka pozor" řekl děda, naposled nám zamávali a odjeli. „My by jsme si měli jít taky zabalit, až se naši vrátí, tak Nás rovnou odvezou" usmál se na mě a vyšel nahoru. Vydala jsem se za ním a měla jsem chuť ho zlobit. Když jsem za ním došla, přistoupila jsem k němu zezadu a pevně ho objala. Otočil se ke mně a krásně se na mě usmál. Já se na něj usmála taky a vší silou co jsem v sobě našla, jsem do něj strčila. Niall to nečekal a spadl na postel. Já na něj skočila a začala jsem ho lechtat a ďoubat do žeber. Niall začal vřeštět jak holka a já se začala smát. Najednou mě chytl a povalil pod sebe. Začal mě lechtat a kousat. „Pereš se jak holka Horane!" popichovala jsem ho. Najednou mi chytl ruce a dal mi je nad hlavu. Jak se naklonil, přiblížil se k mému obličeji. Zůstal mi bezeslov koukat do očí. Cítila jsem jeho horký dech a slyšela, jak se mu zrychlil dech. Mnou projela vlna elektriky. Tak moc jsem si přála, aby mě políbil. Ani jsem si to neuvědomila a oblízla jsem si rty. „Tohle mi nedělej zlato" řekl ztěžka a slezl ze mě. Já zčervenala a šla si dobalit. Uslyšeli jsme troubení, Niall mi vzal tašku a vyšli jsme. Cesta na letiště utekla rychle. Niallovi rodiče Nás vyprovodili až do haly, kde nastalo velké loučení. Když jsme nastoupili do letadla, uvelebila jsem se na Niallově rameni a usla jsem. „Abby, vstávej, jsme doma" budil mě jemně Niall. „Konečně" řekla jsem a vystoupila. Když jsme čekali na tašky, Niall se vyfotil s pár fanynkama a šli jsme k autu. Když jsme přijeli k Harrymu, nikdo nebyl doma. To ale pro Nialla nebyl problém. Vyndal klíčky a odemkl si. Stitch se mohl zbláznit radostí. Nevěděl, koho má vítat dřív. Když se uklidnil, vrátili jsme se do auta a jeli domů. Tam jsme se vysprchovali a oba jsme únavou padli do postele a téměř okamžitě jsme usnuli.

Tak, tady je další dílek:) snad se bude líbit. M*