Je to ten pravý? (Niall Horan)

22.Niallův pohled

Niallův pohled

Když jsme dorazili na zkoušku, neměl jsem moc dobrou náladu. Neměl jsem příležitost rozloučit se s Abb. Nechal jsem jí aspoň vzkaz a dal jí pusu do vlasů. Neskutečný, jak mi tahle malá tmavovláska změnila život. Než jsem jí potkal, můj život nestál za nic. Utápěl jsem se ve smutku a chlastu a na všechny jsem byl protivný. Nebyl jsem to já. Jsem rád, že za mnou tu noc přišla. Nedokážu si představit, že by mi odešla. To už se ale nestane. Stěhuje se ke mně. Nebudu se vracet do prázdného bytu. Nebudu usínat sám. Jak jsem zjistil cestou do Čech, už sám ani neusnu. „Nad čím zas přemýšlíš?" zeptal se Zayn. Zjistil jsem, že celá skupina na mě čumí a smějí se mi. „Nad ničím!" odpověděl jsem a hodil po nich mikrofon. „Nekecej" řekl Liam. „Hele Ni, kdy už konečně Abb řekneš, co k ní cítíš? Myslím, že už by to nebylo od věci" začal Harry. V poslední době s tím do mě reje furt. Nechci jí nic říkat. Bojím se, že to nebude cítit stejně. Že mě zase zklame. Znovu zlomené srdce bych asi nezvládl. „Nezačínej zase Harolde!" začal jsem. „Měl by jsi pohnout, protože se kolem ní bude motat spousta kluků. Je to krásná holka" pokrčil rameny a šel. Po další hodině se otevřely dveře a konečně vešla moje kráska. Dali jsme si na chvilku pauzu a pak pokračovali. Mezitím, co jsme se sprchovali, vzala si ji Lou do parády. Když jsem jí uviděl, přestal jsem asi i dýchat. Byla tak krásná! Úplně jak anděl. Rozloučili jsme se a šli odehrát koncert.

Po koncertě, který byl naprosto úžasný, jsme se seznámili s Káťou. Byla to moc krásná holka. Né ale tolik, jako Abb. Harry jí ani na okamžik nespustil z očí. Když se šli holky převlíknout, spadl do křesla a prohlásil „Asi jsem se zamiloval" wau, že by i náš Casanova? Usmál jsem se. V tu chvilku přišli holky. Snad ještě krásnější než normálně. Nenápadně jsme se šli s Harrym převléct. Asi to nebylo tak nenápadné, protože jsem si všiml Abby, která na mě se smíchem kývla. Dorazili jsme do jednoho baru, kde jsme hned objednali šampaňské. Vše bylo Ok, než šly holky na záchod a vrátila se jen Káťa. „Kde je Abb? Zeptal jsem se hned. „Neboj, šla jen na bar, hned je zpátky" řekla a otočila se zpátky k Harrymu. Já se otočil k baru a viděl, jak se tam Abb objímá s nějakým klukem. Chvilku jsem je pozoroval. Ten kluk na ní furt šahal a mě se to nelíbilo. Nelíbilo se mi, že se jí dotýkal někdo jiný a ne já. Je moje prostě. Když se zvedla, že bude odcházet, tak jí ten týpek chytl za ruku a dal jí pusu. V ten moment jsem myslel, že půjdu a jednu mu natáhnu. Nevadí mi, že se objímá a dá pusu někomu ze skupiny. Jsme rodina. Ale tohle je někdo úplně cizí! Vařila se ve mně krev. „Liame, jdeš na záchod?" zeptal jsem se vztekle. Ten se zvedl a šel. „Už by jsi jí to měl vážně říct. Myslel jsem, že vzteky odletíš kámo" utahoval si ze mě Liam. Možná, že bych jí to mohl říct. To nejhorší, co se může stát je to, že mě odmítne. Lepší ale, než abych pozoroval tohle. Když jsme se vraceli, uviděl jsem Abb, jak něco vykládá Harrymu a rozhazuje u toho rukama. Harry jí naštvaně odpovídal. Pak se na sebe ale usmáli a objali se. Aha, tak to bylo třeba něco o Kátě. Je opravdu milá. Když jsme se vrátili, okamžitě jsem musel být v blízkosti Abb. Tenhle večer byl naprosto úžasný. Plánovali jsme, že za 14dní by mohla přiletět Káča, udělali by jsme si výlet po Anglii, prostě pohodička. Pak se Abb zvedla, že půjde na záchod. Neochotně jsem jí pustil. Koukl jsem se k baru a ten kluk už tam nebyl. Aspoň že tak. Když jsem se koukl na telefon, zjistil jsem, že je Abby pryč už 15minut. „V klidu prosimtě. Potkala někoho a zakecala se. Nejanči. Perrie mi to taky občas dělá" řekl Zayn. Já jsem měl ale divný pocit. Co když se jí něco stalo? Vzal jsem telefon a zavolal jsem jí. Jenže kabelka začala vibrovat vedle mě. Paráda. Po 10minutách se Louis zvedl, že jde na záchod. „Když jí po cestě potkám, řeknu jí, ať se vrátí, že je bez ní Horan nervózní" šklebil se mi do obličeje. „To ty záchody dneska ty lidi žerou nebo co?" prohlásil po 15ti minutách Liam. Otočil jsem se a konečně jsem viděl, jak se vrací Louis. Abby měla přes sebe jeho mikinu a kapuci na hlavě. Lou měl ustaraný a smutný výraz. „Počkej, proč máš Louisovu mikinu? Podívej se na mě? Louisi, co se stalo?" řekl zděšený Harry. Abby ke mně přišla, chytla mě rozklepanou rukou a sundala si kapuci. Když jsem viděl, jak vypadá, zastavilo se mi srdce. Chtělo se mi křičet a brečet. Jak jí někdo něco takového mohl udělat? Proč jsem jí já blbec neochránil? Mohl jsem tomu zabránit! A já jsem místo toho tady seděl a popíjel. Na obličeji se jí rýsovalo pár modřin, tekla jí krev z nosu a z rozbitého rtu. Když jsem se podíval pořádně, dělala se jí modřina i na krku. Kluci si zděšeně zakryli pusu, jenom jediný Harry naštvaně vykřikl „Kde je??!!" počkat, on ví, kdo to byl? Byl tady celou dobu, jak by to měl vědět? „Ty víš, kdo to byl?" zeptal jsem se.  „Jo. Neměl jsem ti to říkat. Když to ale tak vidím, měl jsem radši jít a rozmlátit mu tu hubu rovnou" vztekal se Harry. Všichni na něj nechápavě koukali. „Byl tu Dan" vysvětlil Louis. V tu chvilku jsem myslel, že opravdu bouchnu! Ten parchant se ničeho neštítí! Jestli takhle vypadala pokaždé....ani na to nechci pomyslet. Dělá se mi z toho opravdu špatně. Jak někdo může šáhnout na ženu? A až takhle? „To byl ten u baru?" zeptal jsem se jí. Jen přikývla a stočila se mi do náruče. Začal jsem jí hladit. Za to ten kluk zaplatí. „Proč jsi mi to neřekla?" „Bála jsem se, že Vám něco udělá. Nebo vy něco jemu a měli by jste z toho problém." Obejmul jsem jí ještě víc. Nechtěl jsem, aby jí ještě někdy někdo ublížil a selhal jsem. Hned na začátku našeho vztahu/nevztahu jí někdo zřídil přímo mě pod nosem. „Zlato, jsi v pořádku?" zeptal jsem se jí, protože najednou zbledla a pustila mojí ruku. Najednou se zhroutila k zemi. Nevěděl jsem, co mám dělat. Se slzami v očích jsem k ní přiklekl a hladil jí. „Abby, broučku, prober se. Nenechávej mě tady" Liam se přiřítil s ledovým hadrem, který jsme okamžitě přiložili Abby na čelo. „Neměli by jsme zavolat záchranku?" brečela Kačka. Já jen brečel a hladil jí po vlasech. „Probírá se" zachraplal Harry. „Panebože, beruško, jsi v pořádku? Nahnala jsi Nám strach." Sevřel jsem ji v náručí. „Co se stalo?" zeptala se Abby. „Nevím, najednou jsi omdlela. Bolí tě hlava nebo něco?" zeptal se Liam. „Ne, jen se mi zamotala hlava. Nebudete se zlobit, když půjdu do hotelu?" zeptala se roztřeseným hlasem. „Půjdu s tebou. Nenechám tě samotnou" zvedal jsem se. „Taky půjdeme. Musíme zítra stihnout ten oběd. Už se těším, na další české jídlo." Snažil se jí rozesmát Harry. Zvedli jsme se, a šli ven čekat na taxi. Dal jsem Abby svojí mikinu, aby se zakryla. Nemusí hned všichni vidět ten obličej.

„Uvidíme se zítra jo?" řekla Kačka a objala ji. „V kolik se sejdeme na recepci?" zeptal se Harry. „V 11" zašeptala Abby. Já jsem odemkl pokoj a vešli jsme dovnitř. Usadil jsem Abb na gauč. „Potřebuješ něco? Vodu? Prášek?" ptal jsem se ustaraně. Při pohledu na ní mě hrozně bolelo u srdce. Tohle si nezasloužila. „Vodu a tebe prosím" špitla. Pousmál jsem se, došel jsem pro láhev pití a vrátil se. Abby se mezitím převlíkla do mého trička a trenek. Miluju když spí v mých trenkách. „Tady máš princezno" podal jsem jí láhev, počkal jsem než se napije a stáhl jsem si jí k sobě. Potřeboval jsem jí cítit u sebe. Pohladil jsem jí, ona mi zabořila obličej do hrudi a brečela. Nemám rád, když dívky brečí! A už vůbec ne, když je to dívka, kterou miluju. Konečně jsem si to přiznal....Miluju jí. Nechci jí ztratit. Nechci, aby jí měl někdo kromě mě. „Jdeme si lehnout, dobře?" vzal jsem jí kolem pasu a odvel do postele. Jen jsme ulehli, stulila se mi do náruče a vyčerpáním usla. Já jsem jí dal pusu do vlasů a zavřel oči.

Tak tady je další dílek. příští díl bude až po víkendu. Mám toho teď moc!:) ale už příjde posunutí!!:) Přeji krásné čtení! M*