Trable s odjezdem

90 3 4
                                    

Ahoj já jsem Brooke Hemmings je mi 17 za dva měsice 18. Dneska se loucim se svym domovem blizko New Yourku. Je mi tu moc krasne a nechci prijit o tu krasnou atmosferu nejradši bych tu zustala ale nemužu protoze se stěhujeme do Londýna. ,,Brooke" zařvala mamka ,, pojď už musíme jet!". ,,Jo mami už jdu"odpovedela jsem. Rozloučila jsem se s Domem na plaži s mořem a s Denym (to je muj pes ktery nemuze jet se mnou mamka ho tam nechtela) byla jsem z toho smutna. ,,Hele segra maš si pohnout mamka už má nervy!" řekl s umevem muj starší braška. ,,Luku tobě to tu nebude chybět?" zeptala jsem se ho. ,, To si pyš že jo kamoši jsou naštvaní že odjíždim pryč a nechávàm je ve fotbalu samotne." zasmutnel
Bylo mi ho celkem líto. ,,Děcka to vam to trvá pohněte!" zařval Fred ( naš nevlastní otec). ,, Jo furt!" odvětili jsme. ,,Hele braško všiml sis něčeho?" zeptala jsem se. ,,Čeho konkretně?" zeptal se mě. ,, No na nás dvou jsme skoro stejní! Ty maš modré oči já je mám taky modré. Ty máš špinavoblond vlasy ja taky jsme upne stejní krom to že ty jsi starši a si kluk no krom vlasu ty mas celkem kratké. ,, Tobě to vadí?" zeptal se. ,,Ne , neboj se braško." rekla jsem. ,,Tak pojď už nebo se nikdy nedockam noveho pokoje."odpovedel se smichem. ,,Počkat kde mám sluchatka? Luku?!" ,,No? Ja je nemám." řekl nevine ,,Važne a co to držíš za zády?" ,,Okey zase si vyhrala mužu si je ale na chvilku pujčit?." ,,Jasně viš co? Čekej. V tašce jsem hledala dalši sluchatka co měly být pro Kate ale ona se se mnou už nebavi tak co. Luku zavři oči a nastav ruku." Dala jsem mu do ruky sluchatka a dala mu takovou dětskou pusu. Ale sestřičko viš že si to nemusela to si pyš že musela a objala jsem ho. Tak silne ze jsme se navzajem dusili. Vyjeli jsme o pul desate rano a ted je 12. Mami my mame hlad. ,,To jsem si mohla myslet. Tak jo děti pujdem do hamburger city ju?" zeptala se.
,,Si děláš srandu to tu je taky!" Luk byl štěstím bez sebe. Najedli jsme se a zase odjeli jeli jsme zhruba 5 hodin než jsme dorazili k cíli. ,,Hele mami tam ten dům je naš?" zepatala jsme se. ,,To je jasný že je!" řekl Luk. Byli jsme tak šťastní. Uviděla jsem u vedlejšiho domu Ferari utikala jsem k nemu chvilku na to krasne zazracne modre autko čuměla pak jsem se ho dotkala a ono pri mojem štěstí začalo houkat. Luk na mě křiči se smíchem ,, tos měla zas co vymňouknot co!" ,,Hlavně ty jsi nikdy nic neudělal co?!" řikam mu naštvaně. Ale v tu chvili z domu vyleti hezky kluk. Leknul se mně podle jeho vyrazu.,,A..Ahoj ja jsem Ashton co to tu sakra vyvadiš? Pozor na to auto je dneska nové moje prvni auto!"řekl s troškou naštvaným pohledem. ,,A....Ahoj ja jsem Brooke. Moc se ti omlouvám za to Ferari. Omluvila jsme se mu. ,, To bych se mel spis omluvit ja tobe ze jsem po tobe tak vyjel!" řekl. ,,To nevadi na si na to zvykla od mamky. Luku! Pojď sem prosim tě!" zavolala jsem na Luka. ,,No coje Brooke letim co nejrychleji mužu a ty mi řekneš jen to že jsme s tim klukem sousedi?!" ,,Hele Luku kdyby jsi mi neskakal do řeči tak ti to povim! Tohle je Ashton. Ashtone tohle je muj braška Luk." ,,Ahoj." řekli si navzajem poťešilo mě to. ,,Hele Luku neměli bychom už jít?"zeptala jsem se ho. ,,Jo tak se měj Ashtone." řekla jsme nadsene ze mam kamose sotva se pristehuju.
Otevřu dveře od svého pokoje a dívàm se jak pomatena po mega pokoji. Hned skočím na postel. A začne se smát jak debil a řikám si nahlas ,, Ješťe že mě nikdo nemuže slyšet." a usměju se. A zničeho nic uslyšim známý hlas premyslela jsem komu patri pak jsem si vzpomela. ,,Ashtone?" zeptala jsem se nahlas. ,,Ano Brooke?" zeptal se pak jsem si uvedomila že bydli vedle nás zvedla jsem se z postele a šla k otevřenému oknu. ,,Ahooj, Ahstone nevěděla jsem že jsou ty okna tak blizko." ,,Ja jo pred váma tu bydlel můj nejoblibeňejší Kamoš Mickey Clifford." zasmal se hrozne sladce. ,,Hele Brooke kam budeš chodit na školu tady je totiž jen jedna ale ve druhem městě jich je vic. Brooke daš mi prosím svoje telefoní číslo ať ti můžu pak zavolat ja ted musím jit za mamkou pry nekam jedem." ,, No nevim kam budem chodit na školu. Jo dám."
,,Ja už musím jít pa Brooke."
,,Pa Ashi pak napis jak dojedete ju?"
,,Jo , počkej ty jsi mi řekla Ashi?" zeptal se mě. ,,Jo, vadí ti to co?"
,,Ne nevadi jen me to prekvapilo protoze mi tak kdysi řikala moje setra." řekl smutně. ,,Tak zatím pa, večer v 9? Tady u okna jo?" zeptala jsem se tázavě. ,, Jo." zasmál se a odesel ja taky odesla za mamkou se zeptat kde budu chodit do skoly. Máma mi řekla že do Rickinovy štredni školy. ,,Diki mami  a kde je Luke?" ,,Nevim zlato ale už si chystej batoh hned zítra uz jdete do školy nezapomeň jasny!"odpověděla mi máma.
,,Jo neboj." řekla jsem a odešla do sveho pokoje bylo pul 9 a u Ashtona se rosvítilo uviděla jse, ho a začale jsem se hihňat jak blazen. Zrovna se převlíkal a ja věděla že si mě všimne.Ale delši dobu nevšiml tak jsem ho mohla v klidu pozorovat. Ale pak se otočil a lekl se mě. ,,Hele jak dlouho už mě tu šmíruješ?" zeptal se vyďešeně. ,, Od té doby co jsi přišel tady nahoru. ,,Aha to je dobrý trik." řekl vesele. ,,Už viš kam půjdete na školu?" zeptal se me po delsi dobre ticha. ,, Jo na nejakou Rickinovu střední skolu a jdu do druhaku."odpovedela jsem mu šťastne. ,,Hele ja jdu taky do druhaku i do stejne školy." řekl vitězně.,,Co je dneska za den?" zeptal se mě. ,,Je Neděle Ashi zitra škola bouhžel."odpovedela jsem. ,,Kruci ,Kruci,Kruci!"řikal. ,, Co se stalo že si tak nervózní." zeptala jsem se ho. ,,No jak by se to řeklo dneska má moje sestra narozeniny." řekl smutně. ,,Tak ji sem zavolej ať ji muzu poznat a poprat ji." řekla jsem odvazně. ,,To je to ona se uz nikdy nevrati ani neprijde. Zemřela před svými 4 narozeniny kvuli zástavě srdce."sotva to dořekl a z oči se mu hrnuly slzy. ,,Viš co Ashtone? Pojď za mnou."řekla jsem a otevřela náruč jen pro něj.,,Děkuji Brooke. Tak ale vydrz ju?" dořekl vétu a otevřel dveře. ,, počkej kam jdeš?" zeptala jsem se ho.,,No přeci za tebou Brooke." řekl trošku vyďešeným vyrazem. ,,Ale ja jsem myslela oknem Mamka by me zabila kdyby zjistila ze u nas ted v noci nekdo je. Je to celkem blizko."řekla jsem odvázaňe. ,,Tak jo ale jen pro tebe"řekl se sladkým usměvem.,,Ale pozorať si neubliziš jasny!"řekla jsem se strachem.
***
Už byl u mě v pokoji a ja se ho snažila co nejvíce sevřít v obětí ale on měl větší sílu.Byli jsme spolu v obětí do 2 do rána. Pak už řekl že musí jít domů naposled mě objal ale nechtel me pistit ja jeho taky ne. Řekli jsme si navzajem ,,NEJLEPŠÍ KÁMOŠI NAVŽDY! ALE NĚKDY I NĚCO VÍC. Dali jsme si pusu na tvař a on už šel domů a já si všimla jeho mikiny kterou u me nechal.Preš okno mi řekl ,,Dobrou Brooke. Hezke sny ty moje nejlepši kamaradko."řekl tim nehezcim hlasem. ,,Tobě taky ty můj nejlepší kamaráde tak žítra jo? Mám tě ráda. Ashi." řekal jsem. ,,Já tebe taky Brooke." řekl a rozloučil se se mnou a šli jsme spát.

Doufám že se vám příběh líbi. Mě jo prvni kapitola a uz tak dlouhá. Doufám že jste si všichni pustili pisničku od 5 second of summer.
*Knazanek*

Good GirlKde žijí příběhy. Začni objevovat