Believe me

Úvod

Ahoj, jsem Nicol Fornová a bydlím s mojí babičkou Caroll v Praze. Měli jsme se dobře do té doby, než se zjistilo, že můj táta Jim onemocněl leukémií.. Mámě i mě se zhroutil život. Staraly jsme se o něj a platily jsme chemoterapie, ale táta o dva roky později tento ukrutný boj prohrál.. No, to jde těžko s touto nemocí bojovat.. Kord když je v takovém stádiu, jakou měl táta.. Měsíc na to mamka propadla alkoholu a v hospodě sedávala den co den až do noci.. Já jsem to nesla taky hodně těžko.. Často jsem bývala u mojí babičky, která se o mě starala, jak nejvíc mohla, protože mamka toho nebyla schopná.. Měla jsem už jenom babičku, z mamky se stala troska.. Děda umřel, když mi bylo sedm let. Dnes je mi už 18 a pokouším se o sebe starat sama.. Od doby, co se z mamky stalo to, co se z ní stalo bydlím u babičky. Máma se mi neozývá, ani babičce ne.. Když se ozve jednou za rok, tak je nalitá a většinou říká samé kraviny. Díky babičce a její dokonalé trpělivosti jsem se dostala na mojí vysněnou školu a teď studuju Veterinu. Jsem už ve třeťáků a můj prospěch je dá se říct, skvělý. Po střední mě čeká ještě vysoká, na kterou bych se chtěla dostat, aby ze mě vůbec něco bylo. I když si myslím, že to, že jsem se vůbec ve veterině dostala do třeťáků, je celkem úspěch. Většina lidí totiž říká, že je to velmi těžká škola. To je, ale když se učíte a děláte všechno pro to, aby jste uspěli, jde to. No, dost o mojí škole.. S babičkou bydlíme v krásném rodinném domku, co dostala od jejích rodičů, než umřeli.. Krásná zahrada a krásný bílý domek.