Believe me

1. Část

*Části nebudu nějak pojmenovávat, protože se mi to zdá zbytečné..:)*

,,Nicol, neumírej ! Nicol, ne! prosím !" Běžela ke mě babička a chytla mi prostřelenou ruku.. ,,Mám tě ráda babi. nezapomeň na mě."

,,Fuj, proboha, co to bylo?!" zvedla jsem se rychle z postele a zrychleně jsem dýchala. Po chvíli jsem se uklidnila tím, že to byl jen sen. Přešla jsem k počítači a našla si na internetu snář. používám to pokaždé, když se mi zdá něco nenormálního. Napsala jsem do vyhledávání ,,snář" a zadala jsem do kolonky ,, co se mi zdálo" slovo ,,smrt" a dala vyhledat. Po chvíli se mi to načetlo a tam to ukázalo ,,Dlouhý život" ... Ok, aspoň budu žít dlouho.." řekla jsem ironicky. Vypnula jsem počítač a přešla do kuchyně, ze které se linula vůně toastů.
,,Dobré ráno." vešla jsem do kuchyně, kde už seděla babička.
,,Dobré ráno." usmála se. Před sebou měla talířek plný toustů a spokojeně si pila čaj, který samozřejmě uvařila i mě. Sedla jsem si naproti ní a vzala si toust.
,,Děkuju moc." řekla jsem a hned začala jíst.
,,Jak jsi se vyspala?" napila se čaje a zeptala se mě.
,,No.. Nic moc.." sklopila jsem hlavu a podívala se směrem na babičku, která měla tázavý pohled.
,,Zdál se mi takový divný sen.." kousla jsem znova do toastu.
,,Prosím tě, jaký?" zasmála se a bedlivě mě poslouchala.
,,Byla jsi tam jenom ty a já. No a já jsem umírala, někdo mě zastřelil, a tak jsem si to našla ve snář a to mi našlo, že budu mít dlouhý život, chápeš to?" uchechtla jsem se a dál jedla.
,,No, tak někdy se ti zdají i horší sny, ne?" rozesmála se ještě víc.
,,Jo, to jo." obě jsme se začaly smát a dojedly jsme snídani.
babička po snídani šla umýt nádobí a já jsem si to nasměrovala do koupelny, kde jsem se učesala a dala si řasenku na oči. Přešla jsem zpátky do pokoje, otevřela skříň a vytáhla z ní černé legíny a narůžovělou mikinu, pod kterou jsem si dala tílko. Ještě jsem si vzala mobil ze stolu a batoh a šla jsem ke dveřím se obout. při obouvání mi babička zamávala před obličejem dvěma stovkama s tím, že si mám jít koupit něco na sebe.
,,Děkuju." vrazila jsem peníze do peněženky a nandala si batoh na záda. Vyšla jsem ze dveří a šla do školy, která nebyla zas tak daleko, abych se nemohla ráno trochu projít.
Asi po deseti minutách jsem stála před vchodem do školy, kde stálo strašně moc studentů a  mezi nimi i moje kamarádka Lucka. Vypnula jsem si zvuk na mobilu, dala ho zpátky do kapsy a kráčela jsem k Lucce. 
,,Ahoj." usmála jsem se na ní. Po chvilce zdvihla oči od mobilu, na kterém do té doby něco ťukala a pozdravila. 
,,Ahoj, co máma?" vybalila na mě.. Mě to nevadí, my se o tom bavíme často.. Lucku trápí totiž podobný problém, akorát v chlastu nelítá máma, ale její táta.. Stály jsme chvilku před školou, až do té chvíle, než zazvonilo. 
,,Tak pojď." kývla jsem hlavou směrem ke škole a podívala jsem se na Lucku.
Ta jen kývla a šla. V okamžiku jsem rozhýbala své nohy za Luckou. Prošly jsme dveřmi do školy a tam nastal zmatek. Lidí jako včel na medu, ječeli po sobě, smáli se a prostě jsme s Lucy neslyšely ani jedno slovo, co jsme si říkaly. Prorvaly jsme se skrz dav k naším skříňkám, které byly hned vedle sebe, vyndaly jsme si z nich věci a šly jsme do naší třídy. Dneska byla první hodinu biologie. Učili jsme se stavbu těl savců. Soustředila jsem se na učení, když mi na sešitě přistála malá kulička z papírku. Porozhlédla jsem se po třídě a pak jsem vzala ten papírek do ruky a otevřela ho. 

Nečum! :D 

Stálo na tom papírku. Pousmála jsem se a znova jsem se porozhlédla po třídě, v poslední lavici se smál Adam, kterého na tyto vtípky užije. Zakroutila jsem nad ním hlavou, vzala si do ruky tužku a odpověděla jsem. 

Ty jsi debil ty vole.. :D Radši se uč a ty chytré nech být :D

Hodila jsem ten papírek po něm a on to hned na to otevřel a pousmál se. 
,,Dobře." zašeptal a usmál se
Na to jsem se jenom usmála a dál jsem se věnovala práci.
Po zazvonění na konec vyučování o půl druhé jsme  Lucy šly ke svým skříňkám a z nich si vyndaly věci. ,,Nicol? Máš dneska čas?" zeptala se mě když zavřela skříňku.
,,Jo, asi do tří jo."zamkla jsem si skříňku a klíče si dala do batohu
,,Nechceš jít do parku?" optala se mě
,,Jo, dobře." odpověděla jsem a šly jsme směr park
Po cestě jsme si povídaly o jejím tátovi a o mojí mámě.
,,A co ta máma teda? Neodpověděla jsi mi ráno."  vykulila na mě oči Lucka
,,No, tož coby.. Neozývá se.." zesmutnila jsem.. ,,A co tvůj táta?" optala jsem se já nazpátek.
,,No.." sklesl jí hlas. ,,Včera jsem zjistila, že byl zase na záchytce.." povzdychla si.
,,Panebože.. Jakto?" řekla jsem vyděšeně.. Měla jsem jejího tátu ráda, podnikaly jsme s ním výlety až do Chorvatska.. 
,,No, on včera byl v baru a tam se to trochu zvrhlo, porval se s jedním chlápkem a ten je teď v nemocnici se zlomenou horní čelistí a rukou. A ještě ke všemu tam přijeli policajti a ti ho odvedli na záchytku no.. Tam pak zjistili, že měl v sobě 3 promile v krvi.." prohrábla si vlasy a pokoušela se zadržet slzy, které měla na krajíčku.. 
,,Panebože.. A tohle dokáže jenom debilní chlast.." znova jsem si povzdychla a zakroutila hlavou.

Sedly jsme si na lavičku a pozorovaly houpající se větvě stromů ve větru, který se linul celým parkem. 
,,A co vlastně babička?" vytrhla mě z přemýšlení Lucka. 
Na to jsem se jenom pousmála. ,,Dneska se jen usmívala. Jsem ráda, že ji mám." měla jsem takovou eufórii, že všechny miluju. 
,,Tak jí potom pozdravuj, jasný?" rozesmála se 
,,Neboj, budu." zasmání jsem opětovala. 
Podívala jsem se na mobil na hodiny a zjistila jsem, že už budu muset jít. 
,,Tak už pojďme." vstala jsem z lavičky a spravila jsem si mikinu, která se mi trochu zkrčila.
,,Dobře.." vstala i Lucka a šly jsme domů.
Když jsem dorazila domů, babička seděla u televize v křesle a luštila křížovky, typická babička.
,,Jsem doma!" zavolala jsem na ní z předsíně, zatím co jsem si zula boty.
,,Ahoj zlatíčko, svačinu máš v lednici." podívala se na mě přes brýle.
Přešla jsem do kuchyně a otevřela ledničku, ze které na mě vykoukl skládaný dort s broskvemi.
,,Jé, děkuju babi!" vzala jsem talířek s kouskem dortu a přenesla jsem se do obýváku za babičkou. Sedla jsem si na gauč a dala se do jídla.
,,Chutná?" zeptala se mě babička s úsměvem na tváři.
,,Ano, fakt je výborný." utřela jsem si pusu, na které jsem měla ještě zbytek krému, kterým byly potřené piškoty.
Dívaly jsme ještě s babičkou až do večera na televizi do té doby, než jsem se  rozhodla jít spát.
,,Dobrou babi." dala jsem ji pusu na čelo, jako to dělávám pokaždé.
,,Dobrou zlatíčko." sundala si brýle z nosu a položila si je na psací stolek vedle křesla.
Vešla jsem do pokoje a rozvalila jsem se na postel. Přikryla jsem se peřinou a mohla jsem se unést blahem spánku.

*Tohle byl můj první pokus o nějakou smysluplnou část:) Doufám, že se vám líbil, budu ráda za případný koment a vote :) Ahojte!*