kapitola 5.

14 0 0
                                    

Právě jsem viděl jak míří kemě

Sára:ahoj Dane

Já:ahoj

Sára:no....jen jsem se chtěla zeptat....jestli s semnou nebudeš...chodit?

Já:jo klidně,právě jsem se ťe chtěl na to zeptat

Já:a dáš mi číslo?

Sára:jasně,tak pojď s semnou na chodbu.
Šel jsem s ní na chodbu a dali jsme si čísla.
Hezky se s ní povídá.
Potom zazvonilo.

Veronika
Když zazvonilo,šla jsem si na záchod chystat řeč co řeknu Danovi.
Už jsem to vymyslela.
Řeknu jestli mi nepůjčí tužku.
Šla jsem do třídy a tam nebil.
Hledala jsem jeho kamarády a s něma taky nebil.
Šla jsem za holkama jestli neviděli Dana,ale že ne a ,že taky neviděli Sáru.
A sakra,řekla jsem si.
Šla jsem prozkoumat chodby a potom jsem to vzdala.
Šla jsem so třídy a přede mnou šly Sára s Danem.
To bylo jasný.
Ale i tak jsem mu řekla o tužku.
Já:ahoj Dane,mohl bys mi půjčit tužku?

Dan:promiň,ale nemám dvě.

Já:jo aha,to nevadí.
A odešla jsem do své lavice.
Tak to nevyšlo

Láska Na Druhý PohledKde žijí příběhy. Začni objevovat