kapitola 6.

10 0 0
                                    

Veronika
Když byla další přestávka šla jsem se zeptat Sáry jak se má.
Já:ahoj jak se máš?

Sára:úplně supr,zacla jsem chodit s Danem.

Já:aha.
Pak mi celou přestávku říkala jaký je Dan.
Pak mě po chvilce nechala.
Zazvonilo a já jsem šla do třídy.
Dan
Celou přestávku jsem říkal klukům jaká Sára je.
Asi je to nezajímalo,ale mě je to jedno.
Na obědě mě požadala veronika o číslo.
Klidně jsem ji ho dal,ale nevím na co ho potřebovala.
Když jsem přišel po škole domů psal jsem si celou dobu se Sárou.
Psali jsme si o tom jak se máme,co děláme,jak se milujeme atd.
Pak mi děkdo napsal:
Někdo:ahoj

Já:čau,kdo jsi?

Někdo:verča ze třídy

Já:jo aha

Já:co potřebuješ?

Verča:nic,jen se nudím

Já:aha

Ja:sorry,musím čau

Verča:ahoj
Veronika
Když jsem byla na obědě odhodlala jsem se a řekla si o Danovo číslo.
Klidně mi ho dal.
Když jsem přišla domů hded jsem si začla psát s Danem,ale moc dlouho to nebylo,protožo už musel jít.
Při večeři hned na mě mamka poznala že jsem zamilovaná.
Bylo mi trapně,protože brácha se začal řechtat jak nějaký idiot.
Rači jsem odnesla talíř a šla do pokoje.
Napsala jsem své nejlepší kamrádce která bydlí v Anglii a šla spát.

Láska Na Druhý PohledKde žijí příběhy. Začni objevovat