Upside down | Dokončené

2. kapitola

Ač se to nezdálo, postupem času se z těchto čtyř mladých lidí skutečně stali velcí přátelé. Jejich lumpárny hlavně obstarávali Charlotte se Siriusem, které vždy napadla tak šílená věc, až to bylo neuvěřitelné... Lily většinou odmítala zapojovat se do jejich lumpáren, ale mnohokrát se stalo, že ji její sestra přemluvila. A vše dospělo vrcholu, když se k nim přidal Remus a Peter.

Ale jak šel čas, všichni stárli a zdálo se, že přichází momenty, které zahýbou jak jejich současnými životy, tak i budoucností.

Bylo jim už sedmnáct let a byli v posledním ročníku. Temné síly nabíraly čím dál více stoupenců, ale tato parta měla už dávno jasno.

*~*~*

Neděle byla zaplněna slunečními paprsky, ale v Nebelvírské věži nebylo zrovna příjemné prostředí. Přímo uprostřed společenské místnosti postávali dva odvěcí přátelé – Lily a James. Rudovláska byla velmi rozčílená a to hlavně z toho důvodu, že se jí James snažil přesvědčit, aby s ním šla na rande.

„Ale no tak, Evansová," usmál se James Potter z posledních sil. „Přestaň ječet a normálně se mnou pojď na rande. Já tě nekousnu... Teda pokud nebudeš chtít!"

Tvář Lily se zkroutila odporem. „To snad nemyslíš vážně, Pottere! Kde se v tobě ta drzost bere?" vřískla rozčileně.

Toto byla oficiálně jejich druhá hádka, kterou předvedli veřejně bez ostychu. Ta první se odehrála chvíli po skončení hodiny, přímo na chodbě. Její sestra, Charlotte, nevěřícně postávala nedaleko od nich a zírala na ně. Trochu nechápala, proč tohle dělají. Vždy to byli dobří přátelé a nyní si nebyla jistá, co má dělat. Na čí stranu se přiklonit.

„Jsi odporný ubožák, Pottere! Drž se ode mě dál!" dodala nekompromisně její sestra, než se otočila na podpatku a vydala se pryč, do dívčích ložnic.

„V poslední době to docela přehání, ne?" ozvalo se za ní.

Překvapeně se otočila a pohlédla do tváře svého dlouholetého kamaráda, Siriuse Blacka. „Jo," přikývla pomalu. „Docela i jo."

„Možná bys mohla svojí sestru trochu uklidnit, protože jestli to takhle bude pokračovat dál, asi ohluchneme."

„Anebo bys mohl ty trochu zklidnit Jamese, aby se nechoval jak blbeček." odpověděla mu sladkým tónem Charlotte, když si založila ruce na prsou.

Několik málo vteřin se propichovali zlostnými pohledy, ale poté se Siriusova tvář uvolnila. „No tak, Charlott, přece nebudeme jako oni..."

„Ne, to ne," usmála se dívka a její pohled změkl. „Ale i tak bychom si s nimi promluvit."

„To souhlasím," přikývl Sirius, ale byl přerušen naštvaným Jamesem, který se prohnal kolem nich, rovnou ven ze společenské místnosti. „Jdu za Jamesem."

Charlotte přikývla na znamení, že pochopila. Sotva udělal první krok, ona vyrazila do ložnic, kam utekla Lily. Všichni na ní hleděli s drobným, posměšným úšklebkem. Měla chuť jim ho vymlátit z tváře, ale nehodlala se s tím nyní zatěžovat, hlavně musela uklidnit svou sestru. Až poté bude moci ukázat ostatním, že by se jim neměli smát. Neměla to ráda.

Ale tyto myšlenky ji přešly, jakmile co vstoupila do ložnice. Možná v hloubi duše čekala, že bude Lily létat po pokoji a chrlit oheň, ale ona seděla nešťastně na kraji postele a nepřítomně hleděla před sebe.

„Lily?" zeptala se opatrně Charlotte. „Copak?"

„Nic," odpověděla prostě Lily a svěsila hlavu, až jí tvář zakryly rudé vlasy.