Překvapení

(pt.2)

Po chvilce chození krásnou ulicí ,která byla plná rozkvetlých třešní , jsem došla ke škole. Tam už však stála Min se svými kamarádkami.

,,Teto Lin!" ujekla s úžasnem, rozloučila se s kamarádkami a utíkala za mnou mě obejmout.

,,Ahojky špunte, dnes jsem tvůj doprovod." řekla jsem,usmalá se a pohladila jsem ji po hlavě.

,,Jsem moc ráda, že jsi tu teto Lin!
Půjdeme na zmrzlinu?" řekla Min natěšeným hlasem.

,,Jasná věc. Jakou si dáš dneska? Čokoládovou s kokosem a oříškama? Minule jsi se po ní olizovala ještě dva dny." řekla jsem přesvědčeně.

,,Už mě dobře znáš teto.Jak jsi se měla? Co tvůj kamarád Ahn,o kterém tak často mluvíš s mamkou?"

,,Hele!Není to můj kamarád a už vůbec o něm často nemluvím.Leze mi jen na nervy." řekla jsem uraženě,přidala do kroku a snažila se dostat co nejdál z Ahnových očí.

,,Teto, to ti vážně nevěřím. Máš ho ráda, že?" chytla mě za ruku a sladce se uculila.

Upřímně,Ahn byl ještě dva roky zpět skvělý. Měla jsem ho ráda.. V té době jsem o něm často mluvila, ale teď se hodně změnil. Jiní kamarádi, už nemá ani žádné koníčky. Jediné co dělá je, že někde flámuje po nocích a pak chodí do školy, jestli tedy potom do té školy přijde, úplně na mol.

,,To teda nemám! A to už by stačilo!"

__________________________________🚶__

Došly jsme do cukrárny a Min se hned vrhla k výloze se zmrlinami.Chtěla přesně tu, kterou jsem už říkala po cestě. Dala jsem si taky jeden kopeček a byly jsme na cestě domů.Byla to jedna zastávka domů,ale dnes bylo hezké jarní počasí přesně na procházku. Tak jsme to vzaly přes park.

Došly jsme domů a Kim byla zrovna na odchodu.

,,Konečně tady jste,už jsem chtěla odejít a potom tě Lin zastřelit." řekla s humorem.

,,Ahoj maminko!" rozběhla se malá Min a objala Kim.

,,Když jste už tady, tak ti konečně můžu říct překvapení. Vzpomínáš si Min, jak jsi chtěla na ten koncert? Nakonec tě tam pustím, ale půjde s tebou Lin." dořekla a Min začala jásat,vykřikovat a smát se.

Poškrábala jsem se na hlavě a řekla jsem trochu váhavě - ,,Ale-ale já nemám peníze na nějaký koncert."

,,To je v pořádku,koupila jsem ti už lístek." poplácala mě po rameni a zabouchla za sebou dveře.

,,Ale!" řekla jsem zoufale. Ale Kim mě už neslyšela.

Nemám ráda ,když za mě platí. Už tak jsem moc ráda, že mě tady nechá bydlet a to mám k tomu ještě vlastní pokoj, hodně jídla. Všechno.

,,Tetičko-o půjdeme-e spolu-u na-a koncert-t!" vykřikovala šťastná Min.

,, A kdy vlastně ten koncert je?" váhala jsem.

,,Zítra v osm! Jsem tak šťastná, jdu napsat holkám, že jdu taky. Půjdeme společně s nima, že jo?!" radostí vyhrkla

,,To víš, že jo špunte,tak utíkej."

Min se rozběhla do pokoje takovou rychlostí, až se za ní dveře zavřely samy.

Odložila jsem si batoh a šla jsem do svého pokoje. Byl pravý čas na to si dát menší sprchu. Vysvlékla jsem se,popadla ručník a šla jsem do koupelny. Koukla jsem se do zrcadla a rozpustila si svůj dlouhý copek. Všechny vlasy se mi nahrnuly před obličej a já měla chomáč zrzavých vlasů před očima.

Proboha, těch vlasů je tolik. Měla bych se nechat ostříhat.A nebo víš co Lindo? Kašli na to!

Dala jsem si vlasy dozadu a dala si sprchu. Po sprše jsem se oblékla a šla zpět do pokoje. Vytáhla jsem si zápisky z dnešních přednášek, které jsem si zapsala ,když jsem dávala pozor a pročítala si je.

Nemůžu přímo říct, že jsem vzorná studentka, ale snažím se. Zatím jsem na žádné přednášce nechyběla. A musím uznat, že korejština a angličtina mi jdou celkem dobře. Na to, že korejsky jsem se učila na střední škole jako dodatek, když jsem měla kroužky a anglická gramatika mi vždy dělala problém. Jsem šťastná, že jsem se na University of Seoul dostala. Proto si nechci dovolit, že bych někdy zameškala.

,,Proboha, to už je tolik hodin? Měla bych Min už poslat do postele." řekla jsem unaveně.

Chudák Kim. V poslední době je většinu času v práci a vrací se hrozně pozdě. Pamatuji si,jak mi děkovala, že se tak starám hezky o Min, když na ní nemá čas.

__________________________________🚶__