Warriors: Klid před bouří

Prolog

Velký kocour s bílým kožichem vyšel na mýtinku. Jeho srst v měsíčním světle dostávala stříbrný nádech a jeho modré oči ve tmě zářili.  Za chvilku se za ním objevili další stíny. Další mohutný bílý kocour se krčil pod keřem. Nedaleko něj byla mladá hnědá kočka a vedle ní další a další válečníci.  Večerní hlídka!! Konečně! Když zaútočíme první, budeme mít na své straně překvapení a tím zvítězíme a získáme toto území pomyslel si bílý kocour skrytý ve křoví a jeho zelené oči se při předtuše vítěství  zaleskli. Lehce mávl ocasem. I když byl tento pohyb sotva postřehnutelný, kocour ucítil, jak se ostatní kočky a kocouři na jeho pokyn připravují na boj. Jeho svaly, které pod jeho hladkou srstí bylo snadno vidět, se napnuly. Cítil, jak se mu v jeho krvi rozproudil adrenalin a jeho oči se zúžily. Lehce přesunul svoji váhu dozadu a vyčkával. První bílý kocour mezitím přišel k úkrytu jeho nepřítele o něco blíž. Zastavil se a obezřetně se rozhlížel. Nemohl narušitele cítit, protože foukal směrem k nim. Rozhlížel se nejspíše pro jistotu, protože zkušenosti z bitev, které zažil ale také jeho instinkt, mu to napovídali. Teď   

Narušitel  vyskočil z keře směrem ke kocourovi.  V jeho očí bylo vidět vítězoslavný záblesk, protože svoji oběť překvapil. Jeho drápy se už už chtěly zaseknout do protivníkovi srsti, ale něco ho strhlo stranou. Tvrdě dopadl na zem a odkutálel se trochu dál. Zvedl se ze země a jeho sněhově bílá srst byla pokryta prachem. Před sebou uviděl světle hnědou srst kocoura, který ho srazil stranou. "Byl jsi stašně vidět Snowstar!"  vysmíval se mu kocour do očí a on v něm poznal Oakfur, zástupce Moonclanu. "Kdyby Moonstar nebyl dneska tak rozhozený, viděl by tě a ty bys ztratil jeden ze svým životů!"  Snowstar ignoroval jeho narážku a mezitím zjistil, že i ostatní členi jeho klanu zaútočili a nyní se perou s válečnky z Moonclanu. Jeho družka, Lovelyheart, se zrovna zakousla do nohy jedné šedé válečnice.  Ale moc dlouho přemýšlet nemohl, protože Oakfur na něj znovu zaútočil. Na posledním chvíli se naštěstí stihl vyhnout jeho ostrým zubům a chystal se jeho útok opětovat , v tom ho něco zarazilo. Jeho životní láska právě tiskla k zemi válečnici, kterou už předtím zranila. Šedá kočka někde vzala sílu na to aby ji ze sebe setřásla směrem ke srázu.  Obě už byly před tím nebezpečně blízko Nekonečné strže, ale nyní Snowstar strnul hrůzou. Lovelyheart chvilku letěla vzduchem  a pak dopadla na kraj srázu  a překulila se přes něj. V poslední chvíli stačila zaseknout své drápy do tvrdé půdy, ale její váha ji táhla dolů do hloubky. NÉ!!! Rychle se rozběhl směrem k ní, ale příliš pozdě. Tlapky, které jediné byly vidět, najednou zmizeli. Snowstar nepříčetně stál uprostřed boje, který jeho klan nyní prohrával. Cítil se najednou prázdný a necítil nic....vůbec nic. "Ne....ne" mňoukal tiše "Zpátky!! Stahujeme se Leafclane!!!" zvolal najednou a běžel směrem, k jedinému místu, kde se dalo bezpečně přejít zpět na jeho území. Slyšel,jak jeho zástupce, Brokenheart,  opakuje po něm. Před začátkem průsmyku počkal a nechal projí celý klan a pak se teprve chystal přejít on sám. Už byl v půlce cesty, když v tom se otočil a procedil mezi zuby. "Pomsta vás  nemine!! Jednou toto území bude patřit nám!" s těmi slovy přešel zbytek průsmyku.

BTW: kdo by chtěl odkaz na fotky klidně mu ho napíšu do komentářů