Warriors: Klid před bouří

kapitola 10.

Darkpaw byla zase v lese blízko obydlí dvojnožců. Na spadaném jehlicí bylo snadné se plížit.  Naneštěstí, ale bylo zrovna vedro a slunce pražilo do jejího černého kožíšku.  Brzy se unavila a tak si lehla do stínu stromu. Najednou uslyšela známé otravné zvonění zvonečku. Co tu zase chtějí Pomyslela si otráveně a zvedla se. Trochu si jazykem uhladila kožich a šla dál směrem k zdroji toho zvuku. Spatřila černého kocoura s bílým břichem a maskou, toho co tu byl i posledně. Zdál se jí dokonce více při těle než minule. Zamračila se a vskočila na něj. Darkfeather už jí začal cvičit i v boji a navíc už za chvíli bude  válečníkem!! Bylo snadné mazlíčka povalit na zem a znehybnit ho. "Co tu zase děláš?" zasyčela na ně a celá se naježila. "Já.... já bych chtěl žít jako vy!!! Lovit, bojovat, zažít dobrodružství a tak"  vykoktal nakonec a podíval se na svoji sokyni. Darkpaw nepovolovala sevření. "Znám válečníky co se narodili jako mazlíčci. Ty jsi moc starý a navíc nejsi už ani kocourem(je vykastrovaný)!!!!! Klaň tě nepřijme" odpověděla mu "Tak mě uč ty prosím!!! Nauč mě bojovat, lovit nebo dokonce i plavat!!!!" řekl kocour a trošku se pohnul.  Zase zacinkal zvoneček.  Černá učednice stáhla uši dozadu. " A proč bych měla?? Co mi dáš na oplátku?? Promrhaný čas, vylovenou oblast???" zeptala se naštvaně.  "No všechno co ulovím dám tobě!! Takže bude více potravy pro tvůj klan. Navíc to tu budu bránit, takže tuláci a ostatní mazlíčci sem ani nepáchnou!!" Snažil se zachránit situaci. Darkpaw se na chvilku zarazila. Zněla to jako dobrá nabídka. Přísun jídla, i když ona lovit nebude, ochrana území a procvičení boje.  Zavřela oči, pohodila ocasem a vydechla. "Tak dobrá jednou to můžeme zkusit. Ale nic neslibuji!!! Jednou mě naštveš a poznáš hněv opravdové divoké kočky" s těmi slovy uvolnila sevření a slezla. Kocour okamžitě vyskočil na všechny čtyři a začal poskakovat jako malé kotě co se zítra stane učedníkem. "Díky díky DÍKY!!! Jo a mimochodem jsem Pírko, ale dvojnožci mi říkají Fousek. Ale mám radši když mě ostatní nazývají Pírkem"  Zvoneček se zase rozezvonil.  Darkpaw si lehla na zem a zakryla si uši tlapkami. "PPŘŘEESSTTAAŇŇ!!!!" zakřičela. Pírko toho nechal. Černá učednice se zase zvedla a pohodila bílým koncem ocasu. "Takže zaprvé. Budeš mě poslouchat na slovo. Jasný?" Kocour přikývl. "Za druhé. Budeme muset být opatrní, nikdo mě tu nesmí s tebou nachytat.  Za třetí přestaň tolik jíst. Jsi moc tlustý" Když vykřla poslední slova , Pírko se podíval na svoje břicho. Trochu stáhl ouška, ale pak se zase podíval na Darkpaw. "Za čtvrté beze mě do lesa nechoď. Za páté se musíme teď hned zbavit toho obojku. Akorát by jsi vyplašil všechnu zvěř široko daleko" Dokočila svůj monolog a podívala se na Pírka. "Nějaké nejasnosti?" zeptala se. "Jo" mňoukl kocour. "Jak se chceš zbavit toho obojku?" "Ehm" zaváhala černá učednice. "Mám nápad" řekla nakonec a chytla modrý obojek to zubů. "Já budu tahat k sobě a ty se snaž tahat ode mně, jasný?" rozhodla. Kocour zadržel dech a přikývl. Oba najednou zatáhli. Chvilku se nic nedělo, obojek držel vcelku.  "Já se dusím" řekl se přisčeným hlasem Pírko a začal trochu modrat. "Vydrž" odpověděla mu a zatáhla ještě více. Najednou oba uslyšeli trhání. Zabrali úplně nejvíce jak mohli až nakonec obojek povolil.  Pírko letěl na jednu stranu a Darkpaw na druhou. Nečekali že to rupne zrovna teď. Najednou se začali oba smát, až se jim třásli vousky. Nakonec Darkpaw se zvedla a řekla.  "Hele já budu muset jít, Stejně jsi přidušený. Takže sejdeme se pozítří tady?" "Jojo" odpověděl Pírko  a rozešel se směrem k plotu s obojkem v tlamičce, jakoby to byla nějaká trofej. "Tak zatím Ahoj" " Ahoj"

Darkpaw dorazila do tábora celá mokrá jen s jednou s jednou rybou v tlamičce. Jako první se k ní přiřítil Darkfeather. "Kde jsi byla tak dlouho. Blackfur a já jsme si o tebe dělali starosti" HMMM tak to je asi první věc na které jste se shodli.  Pomyslela si Darkpaw. "Moc ryb ve vodě nebylo ale chtěla jsme chytit alespoň jednu" zalhala a šla dát svůj úlovek na Hromadu. Ve skutečnosti byla v jezeře jen proto aby smyla pach Pírka a rybu chytila jako zástěrku. Koutkem oka uviděla černý kožich Blackfur jak se k ní řítí. "Kde jsi byla?? Tolik jsem se o tebe bála!! Vždyť jsi byla pryč více jak půl dne!!" řekla a začala čistit Darkpaw kožich. "To že jsem malá neznamená, že jsem bezbranná Blackfur.  Za chvilku ze mě bude válečník!!" řekla docela naštvaně, ale opětovala svojí mamce olíznutí. Po té vstala a zamířila směrem k doupěti učedníků. Najednou se ale zastavila. Něco tu nesedělo. Než však mohla zjistit co, přiběhlo to samo. Hnědý, neznámí, malí učedník s pachem Leafclanu se jí zakousl do bílé přední tlapky.  Darkpaw se rychle otočila, takže se musel učedník packy pustit.  Naštěstí na ni mohla došlápnout. Stáhla ocas mezi nohy, srst nechala uhlazenou a vycenila zuby, Koutkem oka zachytil jak stále více a více bojovníků a učedníků Leafclanu útočí na její klan.  Brokenwhisker a Brindlefur bránili školu, kde se krčily Rosepetal a Sunrain se svými koťaty.  Darkpaw vytáhla drápky a s bojovným zasyčením vyrazila proti nepříteli. Ten to nečekal, protože si ji vybral s tím, že je snadný cíl. Nyní její drobnost představovala výhodu. Zaútočila na ocas. Zakousla se do něj a trhla. Nepřítel vykvikl bolestí a na chvilku ztratil rovnováhu. Hned ji ale znovu našel a útok opětoval. Chtěl zaútočit na ramena. Darkpaw se ale bleskově skrčila a tak ji jenom přeletěl. Učedníka totiž prozradily oči.    Černá učednice na nic nečekala a zakousla se sokovi do tlapky. ucítila v tlamičce krev a povolila sevření. Poražený učedník utíkal přes bariéru z trní pryč.  Darkpaw měla chvilku na to, aby se rozhlédla po okolí. Všude byla krev, vytržené chucvalce clupů a neforemné shluky bojujících koček. Najednou uviděla Trushpaw s krvácejícími rameny a se z poslední sil vyhýbá útokům Scarface, mohutného zjizveného kocoura.  Darkpaw na nic nečekala a běžela kamarádovi pomoct v nerovném boji. Když byla blízko, mohutně se odrazila a přistála na ramenou tmavě hnědého kocoura. Ten si přestal všímat Trushpaw a snažil se Darkpaw shodit. Ta se ale zuby drápy držela na něm. Nakonec to ale nevydržela a spadla. Když dopadla do krví zbarveného písku, ucítila bolest v tlapce a vyrazila si dech. Svarface s zkravenými zády se k ní pomalu blížil. "No nejen že můžu ochutnat krev jednoho měkkého učedníka Moonclanu... Ale hned dvou!" řekl zákeřně a dal tlapku na hruď Darkpaw, než se stačila zvednou. Zatlačil ji dolů a vytáhl drápy. "Snowstar povolil zabíjet, takže... Řekni Starclanu že na ně kašlu." mňouknul. Darkpaw zavřela svoje ledově modré oči a čekala. Najednou ale ucítila, že tlak zmizel. Otevřela oči a uviděla jak Littlefoot bojuje společně s Trushpaw proti  Scarface. Najednou se ozval hlas Snowstar. "Zpátky!! Zařídil jsem, co je potřeba." Na to se všechny kočky z Leafclanu vydali zpátky na jejich území.  Někteří válečníci a  učedníci chvilku za nimi ještě běželi, ale Darkpaw mezi nimi nebyla. Nechápala proč Snowsatr zvolal ústup, když vyhrávali. Ani jeho slova nedávala smyl. Ledaže....  Darkpaw otočila hlavu. Uviděla jak Greenleaf spolu s Silvepaw ošetřují spousty zraněných členů klanu.  Kočky naříkali a kontrolovali stav svých přátel Mezi nimi ale zahlédla tělo Moonstar. Jeho bílá srst byla celá od krve a u něho byla skleslá Silvercreek. Bylo divné že nevstával, to znamenalo... Že ztratil jeden ze svých životů.  Tak o tom jim šlo. Zabít velitele!!!! Darkpaw jen tiše doufala, že to není jeho poslední život. On ale nebyl jediná  oběť. Vedle  něho leželo tělo Stoneheart v kaluži krve. Snowstar konečně započal svoji pomstu..........

Jo jen tak mimochodem upravila jsem předchozí kapitolu tak se na ní jukněte :D