Justin
Probudila jsem se a Niff vedle mě už neležela. Což je divné vzhledem k tomu, že je teprve šest hodin. Vstal jsem a viděl Jasona jak si na zemi hraje s autíčkem. "Ty už jsi vzhůru prcku?" Zeptal jsem se ho. "Jo a nejsem prcek. Maminka říká, že jsem velkej kluk." Řekl a dál si hrál. "Budeš si hrát se mnou tatínku?" Oslovil mě a já se slzami v očích souhlasil. Sedl jsem si k němu a on mi podal dvě autíčka. "Jsou to moje nejoblíbenější tak mi na ně dej pozor." Přikývl jsem a začal si s ním hrát.
"Je tu Jeniffer?" Přiběhl do pokoje Ren. "Ne. Nebyla tu když jsem se vzbudil." On jen přikývl a odešel z pokoje. "Sakra tak to vem!" Slyšel jsem nadávat Rena. Tohle se mi, ale vůbec nelíbí. Vstal jsem ze země se slovy, že se ještě vrátím. "Co se děje?" Zeptal jsem se. "Jeniffer zmizela. Auto je pryč a mobil nebere." Co to zase provedla. Snad znovu neutekla. Ne určitě ne. Nenechala by tu Jasona. Projel jsem si rukou vlasy a vzal svůj telefon. Vyzváněl a vyzváněl, ale nikdo to nebral. "Nevíš kam mohla jít?" Zeptal jsem se. "Mohla jít k Lucasovi." Ozval se Ryan a já zatnul pěsti. Proč vlastně? "Zavolám mu." Ozval se Chaz. Kde ten se tady vzal? Přikývl jsem.
"Ahoj Lucasi...jo jo děje...není u tebe Jeniffer?...no ztratila se...ano je zpět...a nevíš kde mi mohla být...hm dobře...pokud se ti ozve tak zavolej...dobře...ahoj." Ukončil hovor a já i z toho mála věděl, že neví kde je. Přece by neutekla. Venku je dneska docela zima a navíc teď dost leje. "Nemám zavolat policii?" Zavrtěl jsem hlavou. "Nebylo to ještě dvacetčtyři hodin takže ji hledat nebudou. Určitě se objeví." Usmál jsem se na něj, ale popravdě jsem měl obrovskej strach. Bojím se, že se jí něco stane. Neměl bych k ní nic cítit, ale mám takovej pocit, že to není tak úplně pravda. Nemáš strach o někoho koho nenávidíš ne? Myslím, že vím kde je. "Hele musím někam zajet. Za chvíli jsem zpět."
Zastavil jsem na vyhlídce hned vedle jejího auta. Ležela na lavičce schoulená a spala. Došel jsem k ní a přitáhl si ji k sobě. Jsem tak rád, že je v pořádku. Políbil jsem ji do vlasů. Byla celá mokrá a promrzlá. Vzal jsem ji na ruce a šel s ní k autu. Položil jsem ji na zadní sedadlo. Z kufru jsem vyndal obě deky a zabalil ji do nich. Než jsem vyjel tak jsem ještě zapl topení. Neprobírala se a to mi přišla divné. Asi bych ji měl vzít do nemocnice. Může být nemocná.
Zastavil jsem před nemocnicí a nesl ji dovnitř. Doktor si ji hned vzal na lehátko a odvezl ji. Jel jsem s nimi. Nechci ji nechat samotnou. Až moc se o ní bojím. "Co je jí doktore?" Zeptal jsem se. "Nevypadá to na nic vážného, ale dáme ji antibiotikum a odebereme krev." Přikývl jsem. Jeniffer už byla vzhůru a svírala mojí ruku. Začal mi zvonit telefon. Maggie. Sakra. Típnul jsem to a uklidil mobil. Teď s ní nebudu mluvit.
Přišla mi smska od Maggie.
Od: Magie
Prosím přijď potřebuju s tebou mluvit. Je to důležité.
Povzdechl jsem si. Jeniffer už jsem odvezl domu a tak jsem se vydal za Maggie. Zajímalo by mě co je to tak důležitého. Zastavil jsem před naším domem a šel rovnou dovnitř. "Maggie?" Zavolal jsem do domu. "V kuchyni!" Zavolala na mě zpět. Došel jsem do kuchyně a viděl jak je Maggie nervózní. "Co se děje Mags?" Zeptal jsem se jí. "Justina já..." Začala si sundavat prsten. "Co to děláš?" Zeptal jsem se nechápavě. "Je mi to tak líto Justine, ale nemůžu si tě vzít." Co to říká? "Proč bys nemohla?" Z očí mi začali téct slzy. "Jsem těhotná, ale není to tvoje dítě Justine." Položila prsten na stůl a i se svým kufrem odešla pryč. Proč to nebolí tolik jako u Jeniffer? U té jsem měl chuť rozbíjet věci, ale Maggie mám chuť jen za Jen a být u ní. Vzal jsem prsten a uklidil ho do krabičky. Vrátím ho. Nechci už ho mít. Přináší mi jen a jen smůlu. Nejdřív Niff a teď Maggie. Pokud, ale už není Maggie tak to znamená že jsem zase sám.
Dojel jsem do zlatnictví a vrátil prsten. Dali mi za něj peníze a já se rozhodl, že až někomu dám prsten tak to bude až si budu jistej, že mě neopustí. Jo dobře u Niff jsem si to asi posral sám. Měl jsem si všechno nechat vysvětlit. Dojel jsem domu a svalil se do postele. Nechci už nic dneska.
Názor? Snad se líbí
Love you
-Denny