One and five other

Útěk

Vixi:

,,Proč to chceš vědět?" zeptala jsem se stejnou otázkou. ,,Musím vědět komu zděluju mé pravé jméno." řekl a otočil se k jezeru. Přimhouřila jsem oči. ,,Ano?" ,,Moje sestra když se změnila na vlka tak ji chytili." řekl. ,,prozradila své jméno. A to dokonce její nejbližší kamarádce, která ji vyzradila." 

Podíval se na mě. V očích se odrážel měsíc. Uhla jsem pohledem. ,,Poslední dobou jsem tě neviděla. Kde jsi byl?" zeptala jsem se. ,,Různě." odpověděl. 

Tayllor:

Doma jsem si sedla do otevřeného okna. Měsíc v úplňku. Miluju. Oči se mi zbarvili do modra. Bylo docela teplo. Pak jsem uviděla dva lidi na ulici. Kluka a holku.

,,Ne. Ale stejně, mám pocit že nás někdo sleduje." řekl ten kluk. Na hlavě té holky stáli kočičí uši. Vixi.

,,Hm..." podívala se mým směrem. Já se lekla  a spadla do pokoje. Přímo před stůl.

Nejspíš jsem měla něco naražené....takhle jsem na zádech mohla ležet nejméně dvě hodiny. Potom jsem se doplazila do postele a usnula.

Lis:

Když Saya odešla zamknula jsem se v pokoji. 

,,Když utečeš, zapomeň že jsem tvoje matka!"

Zazněli mi v hlavě slova moji mamky když jsem před měsícem chtěla utéct.  Popadla jsem moji tašku a dala si do ní hlavní věci. Mobil, klíče,peněženku s doklady a penězmi, a nějaké oblečení. 

,,Takhle nemůžu dál žít. Sice jsem se se Sayou usmířila, ale co Tayllor,Kristýna,Vincent a Jeremy? Určitě si našli už nějakou náhradu za mě.  Kdo by stál o toho kdo je zradil? 

Ucítila jsem slzy. Popadla kartáč který jsem si též dala do tašky. Utřela jsem si slzy. Navlékla jsem na sebe bundu a vyskočila oknem. Dopadla jsem na zem. Naposledy jsem se ohlédla a běžela nočními ulicemi pryč.

,,Liso!" Uslyšela jsem volání mého jména. Chvíli jsem si myslela, že je to někdo z mé rodiny, ale byla to Saya

,,Ach...Liso co tady děláš?" vyhrkla. ,,Utíkám." odpověděla jsem. ,,Teď? Jsi blázen? Je skoro půl noc. Šla jsem od Kristy a Vincenta. Pojď ke mě aspoň na noc. Mám volnou postel v pokoji." řekla. ,,Ale co tvé rodiče?" zeptala jsem se. ,,Vše jsem jim řekla." odpověděla a už mě táhla k ním.

Šly jsme k Saye domů když jsme uslyšely křupnutí klacků. Otočily jsme se. Byli jsme u lesa a z něho se na nás dívali dva páry očí. Jeden pár byly oranžovo žluté s úzkými zorničkami a druhý žluté

Zavrčelo to. Pak vykročilo. První to vypadalo jak pes..ale pak jsme si uvědomily...že je to vlk! Za ním se z lesa vynořila divoká kočka.

Vykřikly jsme a běželi k Saye.

Vixi:

Já i neznámý(Ano pořád jsem z něj nevypáčila jeho jméno) jsem se se smíchem proměnili zpět v lidi.

,,Viděla jsi je? Tvářily se zajímavě." řekl. ,,Přesně."