Taekooked || Oneshots || CZ

💜Nějaký

Taehyung-ův pohled

„Hyung... Jsi v pořádku?"

Ne, nejsem v pořádku. Cítím motýlky, které nechci. Moje srdce bije rychleji než normálně. Moje mysl se kvůli tobě úplně zbláznila. Nikdy nejsem v pořádku, když jsem s tebou.

„Hm"

Přitulil se blíže ke mně a propletl moje prsty s těmi jeho. Políbil jsem ho do vlasů a ucítil jejichomamnouvůni jahod.

„Miluju tě Kookie."

„Taky tě miluju, hyung."

I přes to, že je to můj nejlepší přítel, jsem se do něj zamiloval. A jelikož jsem jeho hyung, tak mě taky miluje.

„Kookie.. Co jsme?"

„Očividně lidé, hyung. Teda s výjimkou tebe, ty jsi alien."

Oba jsme se zasmáli, ale moje mysl se hned změnila při vzpomínce, na co jsem se chtěl zeptat.

„Ne, myslím. Co jsme my."

Ucítil jsem, jak ztuhl díky mé náhlé otázce. Je pravda, že to bylo náhlé, ale chtěl jsem to vědět, a to opravdu moc.

„Jsme nejlepší přátelé... nejsme? Jsem zmatený, hyung. Mianhe." zavrtal svůj obličej do mé hrudi. Tohle byl jeden z okamžiků, kdy jsem Jungkook-a shledával tím nejroztomilejším.

„Jsem ještě více zmatený než ty."

Zůstali jsme v tichu po asi minutu, dokud trochu nezesmutněl a podíval se mi do očí. Ty oči, kterým jsem nedokázal nepropadnout.

„Hyung, miluju tě a ty miluješ mě. Není to očividné?"

Ale pořád nejsi můj.

Přiložil jsem své rty na jeho nos, což způsobilo, že se uchechtl. „Spi, Jeon Jungkook-u."

Jungkook se vrátil do jeho předchozí pozice. „Arasseo, hyung." zavřel oči, ale těsně před tím zamumlal. „Saranghae"

„Nado, jagiya. Jsi moje všechno. Nado saranghae."

Chtěl jsem mu říct všechny svoje tajemství, ale on byl jedním z nich.

Když už spal, tak jsem mu nenápadně odsunul zatoulaný pramínek vlasů z očí. Rty lehce pootevřené, ukazujíc jeho roztomilé králičí zoubky. Usmál jsem se.

Políbil jsem ho. Ale on překvapivě začal polibek oplácet. Beze slov, otázek a bez stížností. A přísahám, že v tuhle chvíli jsem věděl, že on mě miluje stejně, jako já jeho.

Jsme milenci, stejně jako jimi nejsme. On byl pořád můj nejlepší přítel. Nedokázal jsem porozumět téhle situaci. Ale mít ho ve svých rukách mi stačilo.

Drželi jsme se za ruce, jako by to byla ta nejnormálnější věc, co jsme mohli dělat. Objímali jsme se, jako bychom byli milenci. Líbali jsme se, jako bychom byli něco více než přátelé. Říkali jsme si 'Miluji tě' z celého srdce.

Co jsme doopravdy?

Občas mě opravdu mátla nejasnost našeho vztahu. Bylo to, jako bychom byli něco víc než přátelé, ale nebyli jsme. Já nevím.

Jeon Jungkook-u. Zůstaň po mém boku.

×

„Hyung, co tu děláme?"

„Máme rande."

Bral jsem ho na rande do nákupního střediska. Není to tak, že bychom předtím na žádném nebyli, ale prostě jsem to tak chtěl. Mluvil jsem o náhodných věcech, než jsem zjistil, že mě neposlouchá a sleduje pár nedaleko od nás.