„Byla tady Juliet," oznámila mi máma, když jsem se vrátil z letní brigády. Ještě nebyli prázdniny, ale už jsem chtěl něco dělat.
„A donesla zase ty svoje úžasné sušenky?" rýpl jsem si. Máma se na mě zamračila, ale nic neřekla.Vzal jsem si jablko a vyšel na naší zahradu a sedl si na lavičku vedle Elisi, která zrovna něco čmárala do svého bloku.
„Co to děláš?" zeptal jsem se a chtěl se nakouknout přes její rameno, ale uhnula. „Tajnosti? Ok," zakousl jsem se do jablka a zahleděl se před sebe. Elisa mlčela a to bylo zvláštní. Proto jsem se na ní podíval. „Děje se něco?" čekal jsem na něco, co mi napoví, ale to se neobjevovala. „Eli," zašeptal jsem a vzal jí za ruku. To už se na mě podívala a z očí ji začali vytékat slzy.
„Belle mám problém," špitla. Nechápavě jsem se na ní podíval a ona mi zabořila hlavu do trika. Hladil jsem jí po zádech a přemýšlel co mám udělat. Nakonec jsem se od ní odtáhl a zadíval se jí do očí.
„Co se stalo?" zeptal jsem se.
„Jsem těhotná," vzlykla. Na sekundu jsem se podíval na její břicho, které bylo ploché.
„Kdo?" řekl jsem bez emocí s pohledem upřeným dopředu.
„Belle-„
„Sakra kdo?!"vykřikl jsem. Elisa se narovnala a její pohled byl vyděšený.
„Johny," zašeptala nakonec. Stoupl jsem si a Elisa mě chytla za zápěstí. „Kam jdeš?" zeptala se.
„Jdu ho zabít," odpověděl jsem jí a vytrhl se z jejího sevření. Elisa byla v sekundě na nohou.
"Jestli odejdeš a něco mu uděláš, nechci tě už v životě vidět," řekla a v jeho hlase jsem slyšel vztek. Zarazil jsem se. Když jsem se k ní otočil v jejich očích bylo odhodlání.
"Musím to udělat," zašeptal jsem. Elisa zakroutila hlavou.
"Prosím ne," přešla ke mě a propletla si prsty s mými. "Johny se to nesmí dozvědět. Belle prosím."
"Nemůžu," zakroutil jsem hlavou a pustil její ruku. Dal jsem jí rychlou pusu do vlasů a než stačila něco udělat, byl jsem pryč.
"Co tu děláš, Griffine?" zeptal se Johny, když jsem nakráčel do jeho garáže, kde si opravoval auto. Zrovna dělal něco pod kapotou, takže se na mě podíval jen na sekundu, aby zjistil, kdo přišel.
"Moje sestra je kvůli tobě těhotná!" řekl jsem potichu, ale můj hlas zněl naštvaně. Hodně naštvaně. Johny zvedl hlavu a podíval se na mě.
"Co to říkáš?" naklonil hlavu na bok. V očích měl zmatek. Myslel si, že si z něho dělám prostě legraci. Ale já se tak necítil.
"Říkám to, že moje sestra čeká dítě! S tebou!" udělal jsem k němu krok a Johny se narovnal. V ruce držel klíč. Nechtěl jsem ho zmlátit. Znovu už ne.
"Co to je za vtip?" Johny se zasmál, ale znělo to nervozně. Když viděl, že se pořád tvářím vážně, jeho úsměv zmizel. "To není vtip?" zakroutil jsem hlavou. "Panebože," zamumlal a odhodil klíč, který narazil do zdi a s rachotem spadl na zem. "Do háje, do háje, do háje," mumlal pořád dokola. Vjel si prsty do vlasů a otáčel se dokola. "Kde je?" otočil se ke mě. "Musím jí vidět."
"Ani se k ní nepřiblížiš," řekl jsem.
"To se ještě uvidí," prošel kolem mě a já ho nechal jít. Ani nevím, proč jsem to udělal. Možná jsem věřil, že ho Elisa vyhodí. Odjel na své motorce a já se vydal ke svému autu. Sedl jsem si za volant a jen tak seděl. Potom jsem do něho třikrát uděřil. Potřeboval jsem se něčeho napít, tak jsem jel do místního baru.
Byl jsem tam asi čtyři hodiny a nebyl schopen potom dojet. Proto jsem si zavolal taxika. Když jsem dojel, před domem byli policejní auta. Rychle jsem zaplatil a co nerychleji jsem se dostal z auta. Všechen alkohol ze mě vyprchal. Potřeboval jsem být doma a zjistit, co se stalo. Když jsem vletěl do obyváku seděli tu všichni kromě Elisi.
"Kde je?" zeptal jsem se vyděšeně.
"Odjela," vzlykla máma. Nechápavě jsem se podíval na tátu, protože jsem to nechápal.
"Utekla. Napsala dopis na rozloučenou, kde psala ať jí nehledáme. A že doufá, že se znovu setkáme.." vysvětlil táta, který objímal mámu. A v ten den jsem Elisu viděl naposledy a byla to jen má chyba.
-Líbí se vám to? Nebo to nemám psát?
