Andy
Ten kluk mě pěkně štval. Myslel jsem si, že když odejdu dost brzo, aby si mě moc nevšímal, tak mě prostě nechá být. Ale ne, po chvíli, co jsem utíkal pryč, jsem ho za sebou uviděl. STALKER! STALKER!! STALKER!!!
Naštěstí se mi ho po pár zatáčkách povedlo setřást na přechodu, kde ho málem srazilo auto. Uff... oddechl jsem si, když jsem pozoroval ze stínů, jak mu vynadává řidič toho auta. On, ale nevypadal moc, že by ho poslouchal, spíš pořád koukal po mně. Ale myslím, že mě neviděl.
Pak se konečně rozhodl odejít pryč. Naštěstí. Oddechl jsem si a vydal se na druhou stranu, než šel on. Přemýšlel jsem, kdo to sakra byl a proč mě pronásledoval, zatímco jsem se dostal do nějaké slepé uličky. Bylo tu jen skladiště a zadní východy obchodů a na konci byla hodně vysoká plechová zeď, ale mezi vysokými popelnicemi by se dalo docela pohodlně schovat. A taky přes uličku byla vysunuta stříška. Protáhl jsem se až ke zdi za jednou z popelnicí na sklo. Naštěstí to tu moc nesmrdělo. A střecha nad hlavou zabraňovala sněhu, aby na mě padal. Víc jsem se zachumlal do bundy a uvelebil se polo-opřený o zeď. Další chladná noc. Ale už jsem byl zvyklý. A tak jsem usnul.
Druhého dne jsem se rozhodl, že peníze, které mám mi stačí jen tak na pár rohlíků a rozhodl, že pokud tu chci přežít, musím si obstarat nějaké peníze. Na Manhattanu jsme to řešil tak, že jsem měl něco jako skrýš, kde jsem schovával peníze na hlavní potřeby přežití, ale i když jsem si všechny svoje peníze už vzal, bylo jich moc málo. Dva dolary... s tím asi moc nenadělám... Takže si jdu obstarat peníze (ehm, ehm, ukrást ehm ehm)...
Vydal jsem se do ulic. Všechna tužka už se přes noc smazala jak jsem si všiml. Další poznámka - koupit si tužku na oči. No co? Kluci můžou make-up nosit taky.
Lidi se na mě divně dívali, ale já to neřešil. Byl jsem na to zvyklý. Najednou jsem uviděl, nějakého kluka, o pár let staršího, než jsem já, jak se posmívá nějakému jinému klukovi, který byl o něco menší, ale tak stejně starý a byl už oblečením jasný Emo. Ne, že bych neměl taky docela emo styl, ale já to neřešil. Spíš jsem byl rád, že mám něco na sobě.
Jen jsem zavrtěl hlavou. Další idiot. Ten kluk na sobě měl hodně drahé oblečení, jak jsem si všiml, takže to bude bohatej cápek. Ušklíbl jsem se a řekl, si, že by bylo nejlepší, si obstarat peníze u něj.
Zastavil jsem se a vyndal jsem z kapsy nějaký papír, kde jsem někde našel se povalovat a opřel se o lampu, dělajíc, že to čtu, ale přitom jsem pozoroval o pár metrů dál ty dva.
Měl jsem štěstí, že jsem byli dostatečně blízko na doslech.
"Kdy to konečně pochopíš. Nikdo tě tu nechce. Proč sakra už neodejdeš? I tvoje rodiče tě vykopli. A myslíš si, že tím, že budeš Emo někoho upoutáš? Jsi všem jen pro smích. Tak přestaň dolízat za mou holkou. Jsi jen Emo buzna, jdi se kurva vycpat." Ušklíbl se zbohatlík. (Budu mu říkat zbohatlík a jestli se ti to nelíbí, tak si vymysli svou přezdívku.)
Emo protočil oči. "Asi ti nedochází, že tvoje holka, je moje SESTRA! A možná, že jsem Emo, ale alespoň nemám tak velký ego." Ouuuuu burnnnnnn...
Zbohatlík vypadal, že ho to naštvalo, ale místo toho jen řekl, "Myslím, že ego máš hodně vysoko ty." a vydal se pryč, směrem kde jsem stál já. Ach chudáčku... za chvíli už budeš bez peněženky. Haha.
Vydal jsem se po ulici, tak abych šel proti němu a když jsem ho míjel, 'omylem' jsem do něj vrazil. "Koukej na cestu," Vyštěkl na mě. "Promiň," řekl jsem ihned a pokračoval v cestě. On taky odešel pryč, jen si nestihl všimnout, že zatímco jsem kolem něj procházel jsem mu rukou vklouzl do kapsy u kalhot a ukradl mu peněženku.
ČTEŠ
Aljaška (Percy Jackson and Black Veil Brides crossover AU)
FanfictionNikdy jsem se neměl narodit. A když už, rozhodně jsem neměl mít tyhle schopnosti. Můj otec si prostě ulítl, jako všichni ostatní bozi... a asi musel čekat, že se narodím. Ale asi nečekal, že od něj zdědím tyhle schopnosti. Už jsem to nemohl dál zvlá...