YALE

6.kapitola

Věnováno @monickazof a @ReaHrdinkova děkuju holky :*

Po dlouhé době jsem se mohla opět podívat do těch zelených očí... Ale počkat... Co tu dělá?! Zatím se na mě nepodíval. Až teď jsem si všimla, že na sobě má tričko s logem nějaké firmy. Zvedl pohled od svých desek a jen na mě vykulil oči. Musela jsem se tomu zasmát.

,,Anne?" Zeptal se nevěřícně

,,Ahoj Connore..." Trošku jsem se usmála. Connor byl můj nejlepší kamarád na střední ,,...Co tady děláš?" Pokračovala jsem

,,No už před delší dobou jsem se sem nastěhoval a teď dělám doručovatele. Co ty? Jak vydím, tak jsi se dostala na svou vysněnou školu, co?"

,,Jo! A potkala jsem skvělý kamarády! Nechceš, abych ti je představila?"

,,Snad někdy jindy Ann. Musím se vrátit do práce..."

,,No vidíš! Co jsi mi to vůbec přinesl? Já si nic neobjednala..." podívala jsem se na něj pohledem alá Je to vážně pro mě?

,,Ne, je to pro tebe jsem si stoprocentně jistý." řekl a podal mi balíček.

,,A nechceš jít aspoň na chvíli dál?"
Zeptala jsem se a v duši doufala, aby řekl "ano".

,,Promiň, ale musí-"

,,Jen na pět minut..." přemlouvala jsem ho dál. Na chvíli se zamyslel a pak mlčky přikývl.

,,Posaď se" řekla jsem a kývla hlavou směrem ke gauči.

,,Díky"

,,Chceš něco na pití?"

,,Prosím čaj." řekl

,,Máš smůlu, čaj nám na pokoj nedali. Vlastně jediný co tu máme, je voda a pomerančový džus z bufetu..." omluvně jsem se na něj podívala.

,,Tak prosím tu vodu." řekl a zasmál se. Taky jsem se zasmála a do skleničky nalila vodu. Položila jsem to před něj na stůl, sedla si vedle něj a podívala se do jeho obličeje. Na tváři měl zamyšlený výraz

,,Nad čím přemýšlíš?" Zeptala jsem se, když už jsem to nevydržela

,,Nad tím, jak dlouho jsme se neviděli.." řekl a pousmál se. Taky jsem se musela pousmát. Měl pravdu, ale zase tak dlouho to nebylo. Vlastně jsme se naposledy viděli ve škole. No jo střední. Místo, kde si ze mě každý dělal srandičky.

Z mého přemýšlení mě vyrušila ruka před mým obličejem

,,Haló! Vnímáš?!" zeptal se mě už docela naštvaný Connor.

,,Jo, Promiň.. Jen jsem se na chvíli zamyslela..." v tu chvíli nás vyrušilo zaklepání na dveře.

Když jsem je otevřela, spatřila jsem Brada.

,,Ahoj Anne, napadlo mě, jestli by ses nechtěla jet projet někam?"

,,Ahoj, Promiň, ale já tu mám návštěvu.." řekla jsem omluvně

,,To je v pohodě, na mě se neohlížejte, já už budu stejně muset do práce" najednou se za mnou objevil Connor.

Bezeslova mě obejmul a dal mi píšu so vlasů

,,Tak jo, tak ahoj" řekla jsem a dala mu pusu na tvář. Byla to však jenom kamarádská pusa. Když jsem se otočila, Brad byl rudý vzteky. Nechápavě jsem se na něj podívala.

,,No nic, já teda radši půjdu, než ti tu tenhleten vybuchne vzteky..." řekl Connor a pak ukázal na Brada. Já jsem se na něj usmála.

Connor odešel a já jsem zůstala sama s Bradem. Šlo vydět, jak najednou nabral normální barvy.

,,Tak jdeme?" Zeptal se

,,Jo jenom si vezmu kabelku a kabát"

,,Tak fajn počkám na recepci" řekl a mrkl na mě.

Šla jsem do pokoje pro svůj telefon. Hledala jsem ho všude možně, ale pořád nic. Když jsem se vrátila zpátky do pokoje, ležel na nočním stolku. Vždyť jsem to tu prohlížela nejmíň pětkrát! Tohle se vážně může stát jenom mně! Řekla jsem si v hlavě.

Popadla jsem kabát, protože venku pršelo, a běžela směrem k recepci. Začala jsem se rozhlížet, abych našla Brada, ale v tu chvíli mi někdo zakryl oči.

,,Hádej kdo?" zeptal se mě klučičí hlas a já v něm okamžitě poznala Brada. Ale nechtěla jsem mu to darovat tak lehce, tak jsem začala dělat blbou. Jsem to ale mrcha! Ozvalo se opět mé podvědomí.

,,Connore!" Vydechla jsem na oko zasněně.

Odkryly se mi oči a já spatřila mírně naštvaného Brada.

,,Vedle jak ta jedle," řekl nakvašeně.

,,Dělala jsem si jenom srandu!" Řekla jsem a vybuchla smíchy. V tu chvíli zahřměl blesk a já leknutím nadskočila a přitulila se blíž k Bradovi. Ehm... Zmiňovala jsem se už jak se bojím bouřky? Ne? Ehm... To je jedno..

Tentokrát to byl Brad, který vybuchl smíchy. Bouchla jsem ho do ramene, ale netušila jsem že s takovou sílou. Brad totiž o pár kroků odskočil a začala mírně kašlat.

,,Panebože promiň! Neublížila jsem ti?" Začala jsem se okamžitě strachovat. On však jen opět vybuchl smíchy. Nechápavě jsem se na něj koukala.

,,Dělal jsem si srandu!" Začal se smát zase o trochu víc. Mně to ale vtipné nepřišlo. Mírně jsem se na něj zamračila a on okamžitě pochopil, že to vtipné nebylo.

,,Tak jdeme?" Zeptal se po chvíli

,,Tak jo," Odpověděla jsem stručně a vydali jsme se vstříc rušnému městu.

Ahoj!

Tak po dlouhé době zase kapitolka! :D

Původně měl být Connor strašný hajzl, který přišel ožralý a chodil taky na školu YALE, ale přišlo mi to jako moc, zvlášť když jsme teprve u 6.kapitoly. :D

Jak jste si mohly všimnout, kapitola je věnovaná. Akorát se omlouvám, ale nevím jak se to dá tam nahoru pod název kapitoly, tak jsem to dala k textu... :/ :D Každopádně... Děkuji mockrát holky! Vy dvě jste jediné, kdo komentuje a dává hvězdičky a za to vám strašně moc děkuji. Ani nevíte, co to pro mě znamená :D

No nic, asi to dneska už ukončím.
Ještě jednou děkuju :D :* ;*

Vaše Pianistka :* <3