YALE

8.kapitola

Po vycházce jsme šli zpátky ke škole, kde jsme se rozloučili s tím, že Brad si musí ještě něco vyřídit. Snažila jsem se ho špehovat, ale jakmile zašel za první roh, ztratil se mi.

Vrátila jsem se tedy opět zpátky ke škole a vyjela výtahem do mého pokoje, abych ze sebe sundala to mokré oblečení. Když jsem se oblékla, sjela jsem výtahem zpátky k recepci a tam nastoupila do druhého výtahu, který vedl do různých učeben atd. Zmáčkla jsem tlačítko K, což byla knihovna a přiložila kartičku od pokoje. Bez ní bych se tady totiž nikam nedostala. Jakmile se dal výtah do pohybu, zvedl se mi trochu žaludek. Už jsem vám říkala, že mám Klaustrofobii? (Kdo by nevěděl tak to je fobie z malých prostorů) Jela jsem poměrně dlouho, až se výtah zastavil. Ovšem dveře se neotevřely...

Začala jsem panikařit a nevěděla co dělat. Dýchátko jsem si zapoměla na pokoji. A doprdele... řekl můj vnitřní hlas. Moc mi teda nepomáháš! Začala jsem mluvit sama se sebou. Začaly se mi pomalu a jistě zavírat víčka. Poslední, co jsem stihla vidět, bylo zhasnutí světla...

Z pohledu Brada

Když jsem se vracel do školy, jako první jsem chtěl jít na pokoj se převlíct. Když jsem tak učinil, šel jsem k pokoji Anne. Zaklepal jsem, ale nic se neozývalo. Zaklepal jsem tedy znovum když se zase nic neozvalo, šel jsem se podívat na jiná místa, kde by mohla být. Například kantýna, knihovna, nějaká učebna... Z přemýšlení mě vytrhl zvuk otevírání dveří. Otočil jsem se a spatřil Terezu.

,,Ahoj je tady Anne?" zeptal jsem se

,,Jéee! Čauky Brade! Ne promiň, ale není tu, myslela jsem si, že jste spolu šli ven?" odpověděla s jistým otazníkem v očích.

,,No, to sice jo, ale asi před hodinou jsme se sem vrátili a já si šel ještě něco vyřídit."

,,Aha ale ona tady 3 hodiny nebyla..." řekla nervózně ,,Katy?! [Kejty]"

,,No?!"

,,Neviděla jsi Anne?!" zakřičela Tereza. Kate přišla k nám a spustila: ,,Ne vždyť šla s Bradem ven, ne?" řekla a když si mě všimla tak dodala: ,,a nebo ne?"

,,Jo byla, ale před hodinou jsme se sem vrátili a já si šel ještě něco vyřídit." zopakoval jsem ještě pro Kate a Tereza k tomu dodala ,,Už tři hodiny jsem jí neviděla" se strachem v očích.

Kate chvíli přemýšlela a pak rozhodla.
,,Půjdeme k Violet, tam by mohla být, a když ne tam, tak v knihovně nebo v bufetu." dokončila a nám nezbylo nic, než jen souhlasit.

Vydali jsme se tedy k Violetinému pokoji. Což byl pokoj číslo... Eh..Koho to zajímá? Stačí když to někdo z nás ví. Došli jsme k ní a zaklepali. Když nám otevřel nějaký kluk, asi mu to nedalo a řekl: ,,Ajaj! Vy si chcete dát trojku?" řekl a začal se smát jak pominutý. ,,Freddy? Co se to tam děje?!" vykřikl mě známý hlas a na to ke dveřím přišla Violet.

,,Ahoj všichni! Co tu děláte?" zeptala se se značným úsměvem na tváři.

,,Ahoj hledáme Anne. Není tady náhodou?" ujala se slova Tereza

,,Ne. Naposledy jsem jí viděla na recepci a říkala, že chce být sama a že jde do knihovny. Byli jste tam už?"

,,Ne, ale díky za radu moc jsi nám pomohla!" řekl jsem a šel směr výtah.
Po chvíli se ke mě připojily opět Kate a Tereza. Vyjeli jsme na recepci a vyděli tam hasiče, jak po sobě křičí různé pokyny.

Zastavil jsem jednoho spolužáka a zeptal se: ,,Co se tady děje?"

,,Výtah se prý rozbil a zastavil se. Někdo je prý asi uvnitř, ale nic se odtamtud neozívá, takže si dávají naději, že tam nikdo není." řekl a já se lekl. Co když tam je Anne?! Zacal jsem panikařit.

,,Co říkal?" zeptala se mě Kate

,,Že prý se zasekl výtah a někdo asi zůstal vevnitř." Odpověděl jsem s knedlíkem v krku.

Tereza zděšeně vykvíkla (Nevím jak tomu říct :D) a řekla: ,,Myslíš, že.." nedořekla větu, ale já i tak pochopil co myslela. ,,Jo" odpověděl jsem stručně.

Tentokrát zděšeně vykvíkla Kate ,,Ale ona je Klaustrofobik!!" Tak to mě jen přesvědčilo v mém myšlení.

,,Tak to je určitě ona.." řekl jsem šeptem, ale věděl jsem, že mě obě slyšely.

Ahoj! :D

Prosím nezabíjejte mě! Já se polepším! Pokusím se vydávat kapitoly častěji! :/ :(

Zase se omlouvám že dlouho nebyla kapitola, ale pokusím se vydávat častěji.

Jinak co říkáte na dnešní kapitolku? Je trochu dramatičtější a tentokrát dokonce i z pohledu Brada! :D Bohužel ale nevyšla na to, aby byla tak dlouhá jak jsem předpokládala. :/ Chtěla jsem se zeptat, jestli je dobré měnit pohledy? Ale přišlo mi blbé psát tam jenom co se jí zdálo a tak, i když to vůbec netuším :D :D

No nic, pro dnešek končím i když možná ještě vyjde jedna kapitola, ale nic neslibuju! :/ :D

Mějte se
Pá

Vaše Pianistka :* ;*