Neighbours [ James Cassells & Asking Alexandria ]

14.

,,Hups." Řeknu a uculím se na něho, když se na mě celý rudý zlostí podívá.

,,Dávám ti 10 sekund náskok Lindo. Až tě chytnu, tak zažiješ peklo." Zavrčí, a já s křečovým úsměvem na rtech se rozeběhnu pryč z jeho bytu a následně i z našeho paneláku.

-

Jakmile jsem se ocitla na naší ulici rozeběhla jsem se na levou stranu a vyhýbala se lidem. Bylo mi jedno, jak moc dětinské muselo být utíkat před dospělým člověkem. Anebo jak já jsem musela vypadat, když jsem jako o život běžela od mého bydliště. Doběhla jsem na roh ulice a rozhlídla se na kterou stranu poběžím dál. Jakmile jsem udělala prudký pohyb doprava do něčeho jsem narazila. V duchu jsem se modlila, aby to nebyl ten člověk, kterýho jsem si myslela a zvedla jsem hlavu nahoru, abych na dotyčného mohla pohledět.

,,Bene?!" Vykřiknu překvapeně a on se na mě se zářivým úsměvem na rtech podívá.

,,Nazdar běžkyně. Taky tě rád vidím." Odpoví a rukou si prohrábne svoje husté tmavší vlasy.

,,Kampak běžíš?" Zeptá se, a já jako, kdybych se právě probrala sebou trhnu.

,,Kurva." Syknu a otočím se za sebe, jen pro případ, kdybych někde zahlédla toho dickheada.

,,Před Jamesem." Povím a on překvapeně zvedne svoje husté obočí.

,,Co jsi mu provedla? Zrovna k němu jdu, tak jestli to má vůbec cenu." Odpoví a uchechtne se.

,,No hele. Možná jsem mu, tak trochu rozšroubovala tu židličku co má u bicí a popsala jeho bubny červenou rtěnkou." Odpovím a usměju se na něho.

Ben se na mě vyděšeně podívá div mu přitom nevypadnou jeho modrozelené oči.

,,Cože jsi udělala?!" Vykřikne a poté se začne rychle rozhlížet po ulici.

,,Slyšel jsi." Odpovím v klidu.

,,Tak co tu ještě stojíš, kurva. Zdrhej! Pošlu ti pak falešný pas a identitu na přestěhovaní do Mexika." Poví a dlaň položí na moje rameno a druhou rukou pokyne k tomu, že mám volnou cestu k tomu, abych utekla.

,,Díky moc. Moje nová adresa je pod mostem vedle Ikea obchodu, popelnice číslo 66 je to na pravé straně." Odvětím a on zakývá souhlasně hlavou.

,,Všechny instrukce ti tam pošlu." Řekne vážným hlasem a já se následně rozeběhnu od něho pryč.

Jakmile se mi Ben ztratil z dohledu, zabočila jsem bezmyšlenkovitě doleva a uběhla pár metrů. Následně jsem se předklonila a snažila se vydýchat ten maratón, který jsem zažila před malou chvilkou. Měla jsem takový neblahý pocit, že si ze mě dělal jenom prdel. Proč by, přece jen za mnou běhal. Prostě se mě chtěl jenom zbavit, aby si opravil svoje bicí. A já jako blbá kráva běžím přes půlku města, aby mě náhodou "nechytl", zakroutím nad svou hloupostí hlavou a otočím se nazpátek, abych se vydala domů. Hned, jak jsem se otočila ke mně něco rychle přiběhlo a vyzvedlo mě. Vyděšeně vykřiknu a poté svůj pohled sklopím na člověka, co mě vyzvedl.