Neighbours [ James Cassells & Asking Alexandria ]

36.

Věděla jsem, že jsem se spíše měla zajímat více o Bena jestli žije či nemám zavolat sanitku, ale prioritní bylo uklidnit Jamese, aby po něm znovu nezaútočil.

-

Pohled Jamese: upozornění, jedná se o díl číslo 35, ale pouze z pohledu Jamese!

Oslava Benových narozenin byla v plném proudu, že jsem ani nezaznamenal, že moje otravná přítelkyně zmizela neznámo kam. Kolem mě se nacházelo spoustu holek v mini šatičkách s několika promile v krvi o které bych se dříve zajímal, ale teď moje myšlenky směřovaly jenom a pouze k Lindě. Litoval jsem toho, že jsem jí ublížil, že jsem jí podvedl a náš vztah nikdy nebude už jako dřív, že možná nakonec spolu už ani nebudeme.. Kvůli mé hlouposti a alkoholu u kterého jsem si myslel, že ho mám pod kontrolou, tak jako jsem si naivně myslel, že bych nedokázal nikdy podvést svojí přítelkyni jenže, když jsem po roce viděl znovu mojí ''životní'' lásku u které jsem si myslel, že s ní budu napořád, tak jsem přestal myslet, tak jak jsem to dělal vždycky v její blízkosti. Brandi na mě vždycky takhle působila vlastně sám ani nevím proč jsme se tehdy před rokem rozešli, ale kdyby se to nestalo nebyl bych teď s Lindou, která mě naučila spoustu věcí, ale hlavně tu nejdůležitější - TRPĚLIVOST a silné nervy v její přítomnosti. Do Brandi jsem byl sice zamilovaný 4 roky, respektive do té doby, než jsme se rozešli a vlastně do té doby, než jsem se seznámil s Lindou jsem k Brandi něco cítil. Měl jsem pocit, že v mém hrudníku je obrovská díra, která už nikdy nezmizí, když někomu obětujete tolik let a pak se najednou rozejdete je to šok pro obě dvě strany, jenže pak se objeví někdo, kdo tu díru zaplní a donutí Vás zamyslet se nad tím, že ta osoba se kterou jsem strávil několik let nebyla ta správná. U Brandi jsem zkrátka nikdy neměl pocit, že by byla ona ta pravá, že bych v sobě cítil ten pocit, že s ní budu už navždy a nikdy jí nenechám odejít. Zřejmě moje 'zlomené' srdce, které jsem měl pak několik měsíců po rozchodu bylo jen z následku toho, že člověk se kterým jsem byl takovou dobu najednou odešel a já ho už nemám poblíž. Jako, když ztratíte dlouhodobého přítele pak máte pocit, že Vám něco v životě schází, a že ten pocit už nikdy nezmizí. Jenže on zmizel, zmizel s příchodem Lindy. Nechápu, že když k Lindě cítím to co cítím, že jsem ji dokázal podvést. Byla to zkrátka jen chvilková slabost a já se chtěl zřejmě vážně ujistit, že Brandi pro mě už nic neznamená. O to více lituji toho, co jsem udělal, protože jsem to mohl zjistit i jinak. 

Prodral jsem skrz opilé lidi v obýváku a rozešel se do kuchyně. Rozhlédl jsem se jestli někde neuvidím Lindu, ale nebyla nikde k nalezení. Svůj pohled přesměruju na Camerona, který se opíral o zeď vedle schodiště a v ruce svíral skleničku s Whisky. Než jsem se stačil nadechnout a zeptat se ho zda neviděl Lindu odpověděl mi sám.

,,Je nahoře." promluví jako první a prstem ukáže na schodiště vedoucí do prvního patra. Děkovně jsem na něho kývnul a s úsměvem na rtech jsem vylezl první schod. ,,Jamesi-" odmlčí se na chvíli. ,,Je tam s ní Ben." dodá a já stisknu ruce v pěst a nosem nasuju teplý vzduch. Úsměv mi okamžitě zmizí z tváře, když v rychlosti vyběhnu schody a spatřím Bena, jak je nalepený na mé přítelkyni. Jakmile uslyším, že jí oslovil 'kotě' nevydržel jsem to a musel jsem promluvit.

,,Můžete mi říct, co se to tady děje?" promluvím naštvaně a spatřím vyděšený a zároveň překvapený pohled Lindy.

,,Něco jsem ti snad řekl Benjamine! Přestaň dělat do mé přítelkyně!" zavrčím naštvaně, popadnu ho za levý rameno a trhnu s ním, tak aby se ke mně otočil čelem. Propaloval jsem ho vražedným pohledem a zhluboka jsem dýchal.

,,Jamesi uklidni se, nic se nestalo." odpoví Ben a opilecky se zapotácí, což mě donutí víc stisknou pěsti a v duchu počítat do 10, abych mu nerozbil hubu už teď.

,,Nic se nestalo?!" vykřiknu, popadnu ho za lem trika a přitáhne si ho k sobě.

,,Ještě jednou jí řekneš kotě nebo se jí dotkneš, tak to bude kurva to poslední co uděláš!" zavrčím mu do obličeje a pak ho prudce odstrčím, až se zapotácí a spadne na zem.

,,Jamesi, uklidni se. Nic se vážně nestalo." promluví vyděšeně Linda a já na ní podívám svým rozzuřeným pohledem. V jejích očích jsem hned mohl vyčíst strach z čeho mě nepříjemně bodlo u hrudníku. Bála se snad mě? Nikdy bych holce neublížil, nikdy bych neublížil jí. 

,,Tohle je teď mezi námi Lindo, tak mě nech si to s ním vyřešit." odpovím a poté probodnu pohledem Bena, který se konečně zvedl z dřevěné podlahy.

,,Přece se nebudeme prát kvůli nějaký holce Jamesi." promluví Ben s úsměvem na rtech.

,,Kvůli nějaký holce? Teď je to nějaká holka? Ještě před pár měsíci by si jí prcal a najednou je to nějaký holka?! Ty máš takový štěstí, že ta sázka padla, protože, kdyby si s ní měl něco teď, tak tě kurva zabiju!" zakřičím nasraně. 

,,Myslíš tu sázku, kdo s ní bude šukat dřív? No sice si vyhrál, ale já si s ní taky přišel na své. Jakmile si odletěl do USA přišel jsem za ní a rozdali jsme si to spolu na její sedačce. Už vím proč si jí furt tak držíš, šuká fakt dobře to se musí nechat." Odpoví mi výsměšně Ben. V tu chvíli mi ruply nervy a já popadl Bena a vrazil mu pěstí, on ale neotálel a pěstí mi vrátil. 

,,Že jsi to neřekl! Že si to kurva neřekl Bruce!" zakřičím mu do obličeje a on se pouze zasměje a otře si tekoucí krev z jeho rtu. Pěsti jsem silně zatínal, až mi klouby zbělaly. 

,,Zeptej se sám, ale myslím, že oba dva víme odpověď." odpoví a oba dva se podíváme na Lindu, která stála nehybně před ložnicí Bena. Soucitně a zároveň smutně se na mě podívala a já v tu chvíli měl pocit jako, kdyby mi v hrudníku explodoval granát. Tělem mi projela dávka rozzuřenosti a agrese. Svůj rozzuřený pohled jsem věnoval Benovi, který se na mě bez emocí podíval a pouze pokrčil rameny. 

,,Já tě zabiju! Já tě kurva zabiju Benjamine!" zařvu a strhnu ho k zemi. Začnu mu sázet jedno pěstí za druhým a mířím na obličej, už jen z důvodu, aby to druhý den bylo pořádně vidět. Ben se sice snažil bránit, ale zřejmě mu došlo, že proti mně nemá šanci, když je člověk vytočený do nepříčetnosti absolutně nevnímá svoje chování a nedokáže ho nikdo zastavit. Před očima jsem měl rudo, ale zajímalo mě jenom to, že se skláním nad Benem a nemilosrdně ho biju. Po chvíli ucítím na svém rameni dotyk, což mě překvapilo na tolik, že jsem přestal Bena bít a následně se ocitl několik metrů od něho odstrčený a na zemi. Vzpamatoval jsem se a chtěl pokračovat, ale někdo se mi posadil na stehna a když jsem svůj pohled zamířil před sebe, spatřil jsem vyděšenou Lindu, slzy jí stékaly po tvářích a já netušil z jakého důvodu.

,,Jamesi, Jamesi. To stačí." začne na mě mluvit a dlaně mi položí na tváře a donutí mě se dívat do jejích hnědých očí.

,,Zhluboka dýchej a nedovol, aby se stalo něco dalšího čeho budeš ještě víc litovat než teď." dodá a já na chvíli zavřu oči, abych ovládl svůj hněv. Zhluboka jsem dýchal a vydechoval a snažil se uklidnit. Zanedlouho jsem otevřel oči a podíval se na ní. Na osobu, kterou jsem miloval, ale ona mi ublížila, tak jako jsem ublížil já jí, ale tohle bylo jiné. Ona mě podvedla s mým nejlepším kamarádem, věděla, že do ní Ben jde, ale i tak se nechala a já si to tolik vyčítal a litoval, cítil jsem se hrozně, když jsem jí podvedl a ona na mě celou dobu hrála tohle divadlo přitom udělala to samé. Chtěl jsem na ní být hnusný, ale nedokázal jsem to. Nemohl jsem být agresivní, naštvaný či opovrhovat nad ní. Jediný ale, co jsem dokázal bylo to, že jsem byl zklamaný. Zklamaný z toho, že mi lhala, zklamaný z toho, že mě zradila, že mě zradil můj nejlepší přítel, zklamaný ze všeho. Odstrčil jsem Lindu a postavil se do stoje. Věnoval jsem jí poslední pohled ze kterého mohla vyčíst, jak jsem se cítil a poté jsem odešel. Pro dnešek jsem měl dost Bena, slov, alkoholu a hlavně Lindy. Momentálně jsem se chtěl zašít někam, kde mě nikdo hledat nebude a já budu zase na chvíli sám se svými myšlenky a pocity.