Neighbours [ James Cassells & Asking Alexandria ]

30.

V ten moment jsem otevřela oči a oba dva jsme se setkaly pohledem. V tu chvíli mi to došlo. Vyspala jsem se s Benjaminem Bruce a to byla kurevská chyba.

-

Měla jsem pocit, že všechen alkohol z mého těla zmizel lusknutím prsty. V rychlosti jsem běžela do koupelny a tam se následně zamknula. Nahými zády jsem se opřela o dveře a následně po nich sjela, až na zem kam jsem se následně posadila. Sledovala jsem tmavě modré kachličky přede mnou a sama sobě jsem si chtěla namlátit za to, co jsem právě provedla. Co jsem provedla Jamesovi, ale i sobě. Obličej jsem schovala do svých dlaní a po chvíli cítila, jak mi horké slzy stékají po tváři. Byla jsem si vědoma toho, že jakmile tohle James zjistí, už v životě se mnou nepromluví. Proč by taky měl. Vždyť jsem ho suverenně podvedla s jeho nejlepším kamarádem a zároveň s jeho parťákem se kterým je ve skupině. Začala jsem mít dokonce i obavy o to, aby se kvůli mně celá jejich skupina nerozpadla. 

Vstala jsem ze studených dlaždic a přesunula se do sprchy, kde jsem ze sebe smyla všechny dotyky a pozůstatky Bena, který vlastně už nikdy smýt nepůjdou. Proud vody jsem nechala, ať mi stříká na obličej a se zavřenýma očima jsem se přesunula o několik minut zpátky. Nechala jsem slzám volný průchod a naplno se rozbrečela. Cítila jsem se strašně a vinila jsem se za to, že jsem to nechala zajít tak daleko, že jsem ho měla zastavit, že jsme se oba dva měli zastavit. Jakmile jsem vylezla ze sprchy a obmotala kolem sebe bílý ručník, zhluboka jsem se nadechla a otevřela dveře do chodby. Naše pohledy se ihned setkali, když jsem vyšla z koupelny. Ben byl už dávno oblečený a zapínal si bundu. Ani jeden nevěděl co říct, ale stačil jeden pohled a oba dva jsme věděli jak špatný to je. 

,,Měl bych jít." prolomí ticho a stále se mi dívá do očí a poté, co neodpovím se rozejde ke dveřím, když kolem mě projde chytnu ho za nadloktí a tím ho otočím k sobě.

,,Není to správné, ale bude lepší, když se tohle James nikdy nedozví." promluvím a on souhlasně zakývá hlavou.

,,S tím počítám, už jen z důvodu, že James je pro mě jako bratr a tohle by ho zničilo."  odpoví a já ihned sklopím pohled na svoje bosé nohy.

,,Lindo, už se to stalo nejde to vrátit zpátky. Je to vina nás obou, ale oba dva víme, že Jamesovi to nemůžeme říct ani jeden."  řekne pevným hlasem a konečky prstů mi zvedne bradu a naše oči se znovu setkají. 

,,Já vím, že mu to říct nemůžeme, ale chápeš jak je to vůči němu nefér? Jak se mu teď asi budu moc podívat do očí bez toho, abych neměla výčitky a chuť mu to říct! Vždyť já jsem ho podvedla! A to mi řekl, že mě miluje." poslední slova zašeptám a očí mě pálí od slz.

,,Není už trochu pozdě na to, abys toho litovala? Nenutil jsem tě do toho, takže se přestaň chovat jako chudinka. Pokud ti řekl, že tě miluje jsi stejná kurva jako moje ex."  poví a stiskne mi moje zápěstí silněji. Překvapeně otevřu pusu a nevěřícně na něho zírám.

,,Fajn beru tvoje slova, ale co jsi potom ty? Zřejmě pěknej čůrák, když přefikneš nejlepšímu kamarádovi jeho holku." vyprsknu na něho a následně se na něho ušklíbnu. V ten moment ucítím, jak mě moje levá tvář zaštípe. Ten hajzl mi právě vrazil facku. ,,Co si to dovoluješ!" Vykřiknu a facku mu vrátím.   

,,Omlouvám se." vykoktá a poté rychle otevře moje dveře a zmizí v tmavé chodbě mého paneláku. Svojí dlaň jsem položila na svojí tvář a zamračila se nad tím, že mi vážně vrazil facku. Avšak zasloužila jsem jí, ale spíše od Jamese než od Benjamina. Stále pouze v ručníku se vydám do své ložnice, kde se obleču do pyžama a posadím se na svojí postel. Ač přesto, že jsem se snažila se znovu nerozbrečet nepomohlo to. Deku jsem si přitáhla k sobě a nechala jsem, ať mi kapky slz padají na povlečení. 

-

Probudila jsem se na zvonění svého telefonu. Ospale jsem ho nahmatala na nočním stolku a bez toho, abych otevřela oči jsem hovor přijala a čekala, kdo se na druhé straně ozve. 

,,Ahoj zlato, nevzbudil jsem tě?" ozve se chraplavý a hluboký hlas se silným britským přízvukem, což mě okamžitě donutí otevřít svoje rozespalé hnědé oči a sledovat bílý strop nade mnou. Odkašlu si před tím než odpovím a psychicky se připravím na svá slova.

,,Ne v pohodě."  odpovím a volnou rukou si dám vlasy z obličeje.

,,Jen ti volám, že jsme už v USA a letadlo s námi nespadlo."  poví nadšeně a já se usměju.

,,To je milý, tak si to tam užij."  řeknu a očima přejíždím po své ložnici.

,,Stalo se něco?"  promluví najednou a mně se zadrhne dech v krku. Dlaně se mi začaly potit a já byla pár sekund ticho, než jsem se nadechla k odpovědi.

,,Ne, nic se nestalo Jamie. Jen jsem unavená."  zalžu a zhluboka se nadechnu. 

,,Dobře, tak já půjdu. Pak si nějak zavoláme."  odpoví a já souhlasně zamumlám na odpověď. Než jsem, ale vytípla náš hovor řekl něco, čím se do mého srdce zaryl nůž hlouběji. 

,,Miluji tě."  zamumlá a já párkrát zamrkám, abych zahnala slzy, který se mi hnaly do očí.

,,Já tebe."  odpovím s těžkostí v hlase a následně hovor ukončím. Jsem strašný člověk. Ublížila jsem někomu, kdo si to absolutně nezaslouží. Nechápala jsem samu sebe, že jsem to nechala zajít tak daleko, že mu budu lhát, ačkoliv nechci, ale jak sám řekl Ben, že není jiná šance. Buď tou pravdou totálně všechno pohřbím, náš vztah, přátelství s Benem a nejspíš i celou skupinu anebo se budu tvářit, že jsem perfektní přítelkyně, která by svého přítele nikdy nepodvedla. Je tu, ale ještě jedna možnost. Jediná šance na to, abych se necítila tak hrozně. Už jen z důvodu, že James je skvělý člověk a zaslouží si někoho, kdo nebude takový jako jsem já, kdo by ho nikdy nepodvedl. Budu se muset s ním rozejít. Pro jeho dobro, ale i to moje.