Loki Laufeyson - Prosíme, nekrmit

Bonus za 2K + muchlací část

Tahle povídka má už 2K přečtení, což je, jenom na 5 dílů, naprosto, naprosto MONSTRÓZNÍ! (ehm... na moje poměry :-D )

Každopádně jsem napsala pokračování a snažila jsem se i o milostnou scénu (s čímž mívám problémy, ale po přečtení několika příruček a povídek se mi to celkem povedlo)!

Tímhle děkuji za skvělou podporu nejen u tohohle kousku, ale tak celkově. Jste skvělí.

*Niké*

----------------------------------------------------------

"Anthony Starku, chcete pojmout zde přítomného Bruce Bannera za svého zákonného partnera?"

"Samozřejmně!"

"A vy, pane Bannere, chcete...,"

"Ano!"
"Buďte spolu šťastni, dokud vás smrt nerozdělí."
Je přenádherný den a jarní slunce se přívětivě opírá do hlav svatebčanů. Všichni dojatě sledují poměrně rychlý obřad dvou zamilovaných, kteří se rozhodli svou lásku netajit a nyní si pod obloukem, obaleným bílými a růžovými květy, vyměňují snubní prsteny.
"Šťastni...," opakuje po nich tiše Steve. V duchu se za to nenávidí, ale cítí závist a také do značné míry smutek ve chvíli, kdy by se měl radovat. Ostatním svatebčanům z očí tečou slzy štěstí, ale ty jeho způsobil spíš žal.
"Chcete ještě něco říci, milí novomanželé?" táže se obřadně oddávající.
Tony Stark, který vyloženě září štěstím, obejme svého novopečeného manžela kolem ramen a do všeobecného ticha prohlásí:
"Chtěl bych vyjádřit své nejsrdečnější díky tomu homofobnímu parchantovi Lokimu, kterej nám ukázal, že se nemáme čeho bát!"
Dav povstane a s pobaveným smíchem se dá do nadšeného potlesku.
"Můj bratr není tak zlý, jak jsem si myslel," poznamená Thor spokojeně Rogersovým směrem.
"Vážení přítomní, přesuňte se prosím do vnitřní síně na svatební hostinu," ozve se formální hlas úředníka a hromovládce se už nenechává pobízet dvakrát. Zvedne se ze židle, která to ocení úlevným zaskřípáním, a žene se vpřed, aby si zabral to nejlepší místo.
Kapitán Amerika ještě zůstane sedět na svém místě a nepřítomně pozoruje vzdalující se rozveselené stádečko svatebčanů, které na ramenou nese oba manžele. Jak dlouho bude trvat, než na Lokiho zapomene? Než se bude taky moct zasmát krutým vtipům na jeho adresu?
"Kocoure!"
Blonďák, při zaznění obávaného oslovení div úlekem nespadne ze židle.
"C-Catherine...," pozdraví nervózně obtloustlou zmalovanou ženu v uplé černé uniformě, která zjevně zapříčiňuje její potem orosené čelo a mírný zápach, linoucí se z jejích podpaží.
"Máme problém, holoubku."
"Prosím, neříkej mi takhle, je to..."
"Mlč a poslouchej. Máme problém," odbyla ho žena a nasadila výraz profesionální agentky.
"Co se stalo?"
"Viděli Lokiho. Tady na zemi! No nedívej se na mě tak, já taky sakra nevím, jak je to možný! Každopádně si to musíme vyřídit Thorem."
"Sakra!" Steve celý zbledl. Před chvílí věřil, že už to nemůže být horší, ale to ještě netušil, že homofobní polobůh, kterému napsal milostné přáníčko, uteče z nepřekonatelného vězení a bude se toulat někde po zemi. Zalitoval, že doma nechal svůj štít a uniformu.
"Neboj, já toho nezbedníka vyčmuchám," ujistila ho rázně Bellová: "Jen o situaci musíme ještě informovat ostatní Avengery, aby se měli na pozoru."
"Chtěl bych ho hledat taky. Sice bych rád zůstal na oslavu, ale tohle je vážnější," rozhodl se kapitán. S tou oslavou tak trošku lhal - byl rád, že se z ní ulije.
"O.K., tak jim běž jen říct, co se děje a přijď sem," zaúkolovala ho Catherine.
"Hmmm, v tom saku máš rozkošný zadek," dodala ještě polohlasem.
...