Identity Disorder (Ongoing)

6.část - Postupný pád

Z pohledu (Ha Dong-Jae) N-a

Hned jak jsem vyšel ven, tak jsem zamířil k nejbližšímu obchodu s novinami. Když už jsem tady, tak si potřebuji zjistit, co vše nového je ve světě, nebo aspoň tady. 

Do prvního obchodu s novinami jsem došel rychle. Nebyl nijak daleko. Došel jsem hned k nynějším novinám a podíval se na ně. Nikomu nebude moc vadit, když si je tu rychle prolétnu pohledem. Potřebuji se podívat ale na mnoho druhů novin. Jsou rozdělené jak na politické, tak i hudební, zemědělské a podobně. To vše si potřebuji projít. Přece jen mě zajímají informace, co se kde děje. 

Nevypadá to, že by se ale něco moc dělo. Když se podívám na hudební noviny, tak zjistím, že skupina VIXX vyhrála nějaké ceny... Pff, divím se, že ještě vystupují. Ale aspoň si mohu poslechnout, co přesně vše složili. Aspoň ty hlavní písně. 

Aby se neřeklo, tak jsem si v tom obchodě koupil nějaký časopis a poté odešel. Teď bych ale rád věděl, kolik má Hakyeon na účtě peněz. Potřebuje nové oblečení... Musím jen najít nějaký bankomat a já teda vůbec nevím, kde nějaký může být. Jdu ho tedy najít, ale mám štěstí a najdu bankomat celkem rychle. Dojdu tedy k němu a z peněženky vytáhnu jednu kartu. Pin má úplně jednoduché. 

Ještě tam naťukám pár věcí a hola. Má tam celkem dost, na nové oblečení určitě. Hodně si šetří. Tomu se usměju a kartu odeberu. Čas jít do nějakého obchodu. Nejlépe. Vyrazím do nějakého obchodního centra. Po cestě se na mě dívá ale mnoho lidí a mnoho dívek si mě fotí. Nasadím si tedy ještě černé brýle, co jsem si koupil po cestě a do nějaké půl hodiny dojdu do nějakého obchodního centra. Popravdě, po cestě sem jsem se trochu ztratil. Taky kolikrát jsem tudy procházel? Mockrát ne, jen využívám Hakyeonovi vzpomínky. 

V tom centru si najdu pořádný obchod a tam nakoupím dvoje kalhoty, jedny černý a jedny tmavě hnědé. Poté ještě trika, co se hodí k těm kalhotům a potom jednu úžasnou koženou bundu. Moc jsem za to neutratil, více jak polovinu na kartě má stále. Po tomhle mám ale vzato vše. 

Venku jsem potřeboval jen zjistit nové informace o světě a nakoupit. Teď mohu jít zpátky do Dormu. Tam se vrátím tak do hodiny. Po cestě jsem si ještě koupil něco sladkého.

-

V Dormu jsem otevřel dveře a byl tu celkem klid. Slyšel jsem jen menší hluk z obýváku, kde si všichni nejspíše povídali. Dál jsem tomu nevěnoval moc pozornost a aniž bych je pozdravil, tak jsem šel do pokoje. Tam jsem uklidil nákup a poté si sedl na postel. Už bylo nějak kolem osmé hodiny večer a tak jsem se rozhodl jít si dát sprchu. Vzal jsem tedy nějaké oblečení na spaní a vyrazil do koupelny. 

Tam jsem se samozřejmě zamknul, aby někoho nenapadlo jít dovnitř se mnou. Sundal jsem ze sebe všechno oblečení a podíval jsem se ještě dříve do zrcadla. Musel jsem se trochu prohlédnout. Zítra o volnu bych možná mohl zajít do posilovny. Chtělo by to menší úpravu. 

Po prohlídce těla jsem tedy šel do sprchového kouta a tam na sebe pustil teplou vodu. Byla opravdu příjemná po tom dnešku. Už se těším na spánek a potom hlavně na zítřejší den. Na zítřejší! Už jsem řekl, že jen tak neodejdu, zůstanu tu jak dlouho budu chtít. Nepustím ho zpátky jen tak.  Chci si tu pěkně užít. 

Když si umyju vlasy a celé tělo, tak ze sprchového kouta vyjdu a vezmu si ručník. Začnu se sušit a pak na sebe hodím oblečení na spaní. Pak už jen vyjdu z koupelny a dojdu se do kuchyně napít. Měl jsem velkou žízeň. 

Jakmile jsem svoji touhu po pití ukojil, tak jsem vyrazil do obýváku za klukama. 

"Hele kluci. I přes to, že máte zítra volno, tak neponocujte a nedělejte kravál. Jinak doufám, že se někteří z vás tedy nad sebou zamysleli. Ještě nevím s kým začnu, ale zítra si chci s někým z vás promluvit." povím beze úsměvu a jen se na ně teď mračím. Pak vyrazím do pokoje a tam si lehnu na postel. 

Chvíli se dívám na strop, ale nakonec zavřu oči a pokusím se usnout. Popravdě, vůbec jsem nevěřil v to, že budu mít klidný spánek. Určitě ho potkám. Určitě se teď bude chtít bránit, ale já ho nenechám...

Když se mi podaří usnout, tak se uvnitř v hlavě potkám s Hakyeonem. Ušklíbnu se. Brání se. Bylo jasné, že když ho uvězním, tak zjistí, že mě má. Že má mě, osobu, co si vytvořil kvůli strachu, který měl i teď ze mě. Byl zmatený, nechápal, že existuji. Ale teď aspoň pozná, jaké to je, když je zde sám. Nemá s kým mluvit. Nemá tu co dělat. Čeká ho tu jen prázdná místnost. Nic. Nemůže ani sledovat, co se děje venku. Nemůže prostě nic. 

Jelikož ale nemá s tímhle zkušenosti, tak je jen díky tomu slabší a já silnější. Je pravda, že nejsem silný dost. Nemohu jeho osobnost pohltit doslova tak, abych byl v jeho těle jenom já. Na to si ještě musím počkat. Musím počkat až zeslábne úplně. Stále nějakou tu sílu v sobě má, ale ta brzy zmizne. 

Navíc... byl silnější, ale nyní ví, z jakého důvodu mě stvořil. Neví sice úplně vše, ale už ví, jak to začalo. Ví s jakou osobou to začalo. Ví, co přesně se stalo a věřte, nebyl z toho nijak nadšený. Byl to pro něj doslova nechutný zážitek. Nepříjemný. Bolestiví. Ale to vše jsem cítil hlavně já a ne on. On to musí do sebe vše teprve vstřebat. Ale já nechci, aby to vstřebal. Chci, aby znal vše. A až to vše bude vědět? Zhroutí se. Jeho osobnost nebude chtít žít. Bude pohlcena temnotou a tohle tělo tak bude patřit jenom mě. 

To je pro teď vše. :D Další kapitola bude jistě brzy. A abyste nečetli vše jen z pohledu Dong-Jaeho, tak příští kapitola bude už z pohledu Hakyeona. :D

Jinak doufám, že se vám kapitola líbila. :D Budu moc ráda za vote a nějaký ten komentář. :D