5.část - Já velím

57 11 1
                                    

Z pohledu (Ha Dong-Jae) N-a

Jeden ze členů, nyní Leo ke mě došel a chytl mě za hlavu. Celou mi ji pomalu začal prohledávat a mezitím pověděl. "Hakyeone... praštil ses někde do hlavy? " Všichni se zde v šatně na mě dívali stejným pohledem. Zmateným... ale nedivím se jim. Taky bych byl, když jsem na ně vyhrnul taková slova. 

Já se ihned zamračil a odtáhl ho silou od sebe. "Nech mě napokoji! Nikam jsem se nepraštil. Laskavě si nemyslete, že jsem se praštil do hlavy, nebo se ze mě prostě stal bláznem. Tyhle myšlenky ihned zahoďte. A ještě další a poslední věc. Neříkejte mi Hakyeone. Tohle není moje jméno." pověděl jsem jim naštvaně a pak dovnitř vešel naštvaný manažer. Jasně, že ihned po mě hodil naštvaný pohled, ale já mu ten stejný pohled opětoval. 

Rozhodně mi něco chtěl říct, ale dřív, než řekl něco mě, nám všem pověděl, ať jdeme do auta. Odveze nás zpátky do Dormu a já se jen ušklíbnu. Ano, ať nás odveze zpátky. A potom ať se kluci těší, co v Dormu nastane..

Všech těch pět členů vypadalo šokovaně. Že mi nemají říkat Hakyeon? Jasně, ať si na mé jméno přijdou. Do té doby, ať mě klidně nijak neoslovují. 

-

V autě, které jelo směrem k Dormu panovalo ticho. Jen rádio bylo puštěné, protože hustá atmosféra zde by se dala krájet. Muselo ji něco odlehčit a nyní to dokázala jen hudba. Ani ti nejhlučnější ze skupiny nic neřekli. Měl jsem tak ale klid. 

Zatím jsem se aspoň na Hakyeonův mobil, co vše tam má. Žádné hry. Dívám se na fotky a tam má své rodiče, sourozenců a nějaké fotky členů, dokonce tam má fotky s nějakými kamarády.. Pff.. Když to vše ale kontroluji, tak narazím na jednu určitou fotku, kterou ihned smažu. To je vyfocený opravdu i s ním? Hned jak jsem ji viděl, tak se ve mě vařila krev. Mobil jsem pevně stiskl a poté jsem o kousek otevřel okno, protože jsem potřeboval čerství vzduch. 

Opravdu toho člověka nesnáším. Až budeme v Dormu, tak budu muset zařídit pár věcí. 

Netrvá to už ani moc dlouho a manažer zastaví před Dormem. Na nic nečekám a vystoupím z auta, stejně jako ostatní členové. Ještě ale než odejdu, tak manažer řekne, že zítra máme volno. Já se na to usměju. Výborně. Zítra aspoň budu mít hodně času na to si vyřídit pár věcí.

Hned jak dojdu do Dormu, tak se zajdu do svého pokoje převléct. Nechce se mi tu stále chodit v těch fialových kalhotech. Obléknu si nějaké tepláky a poté zamířím do kuchyně. Mám celkem hlad i žízeň a tak si chci něco dát. V ledničce naleznu džus a tak si ho vezmu, ale také tam uvidím banánová mléka. Trochu se zašklebím. Pořád to pije? V kuchyni najdu nějaký sáček a do toho ta mléka naházím. Potom to dám ke koši. Já tohle pít nebudu a Hakyeon se tu nějakou dobu neukáže, do té doby se to zkazí. Proč to tedy nevyhodit hned, že?

Pomalu se napiju džusu rovnou z flašky a potom hledám v ledničce něco k jídlu. Moc toho tu není... Nebo je toho dost, ale vše akorát na to, aby se k tomu něco uvařilo. Mezitím, co do té lednice tedy koukám, tak do kuchyně přijde Leo. Ihned na něj hodím svůj pohled a usměju se. Musím se chopit šance. 

"Leo.. Uvař něco k jídlu.. p-prosím." povím mu a to poslední slovo dodám jen tak tak. Nechci zase riskovat, že by se na to vysral kdybychom mu to jen tak nakázal. Nějakou chvíli ho tedy hypnotizuji svým pohledem, ale nakonec na to kývne hlavou a začne konat. Já si mezitím sednu ke stolu a nohy si hodím na židli, která byla vedle. Poté jsem se znovu podíval na mobil a díval se, co vše má za složky. 

Chci se podívat na jeho twitter a vše co má. Také bych tam mohl dát nějakou pěknou fotku sebe, no ne? Selfie je v téhle době normální a tak si jedno sexy udělám. Je to tam ale sotva chvíli a už je tam mnoho ohlasů, že je to úžasná fotka. Ještě aby ne. 

Zatím co se ale kochám jeho mobilem, tak do kuchyně přijde Hongbin, Ravi a Ken. Ti se za mými zády začnou bavit o mém podivném chování. 

"Opravdu bychom neměli zkusit zavolat doktora? Ten by nám mohl říct, jestli se fakt nezbláznil či nepraštil nebo jestli ho nechytla nějaká psychická nemoc. Jenže nechápu, jak se tohle mohlo stát." pověděl Ken a kluci jen souhlasili. Hongbin ale na mě upřel svůj pohled, jako by něco tušil. Ale nejen on. I Ravi měl své. S Hongbinem se na sebe zadívali a pokrčili nad tím rameny. Poté se posadili ke stolu a normálně si povídali. 

Když mě už nebavilo se kochat mobilem a všema těma stránkama, co tam Hakyeon měl v záložkách, tak jsem mobil položil na stůl a podíval se na Lea. Už tu popravdě začínalo něco vonět a dost mě zajímalo, co to vlastně vaří. Popravdě je mi jedno, co to bude, já jím vše, ale zvědavost nedá.

Vstanu od stolu a dojdu k Leovi. Vaří tam rýži a k tomu nějakou zeleninu, maso a kdo ví, co vše to je. Ten si s tím vyhrává. Na chvíli se na něj zadívám a zamyslím se. Ten se o to už taky pokoušel, ale jen jednou. Víckrát to nezkusil. Nejspíše ho to nebavilo, nebo měl z toho strach? Nebo spíše, dusil ho snad pocit viny, že to udělal, aniž bych to chtěl? Nebo spíše, aniž by to Hakyeon chtěl? Kdo ví, ale třeba se ho později zeptám. Se všemi mám v plánu si o tomhle promluvit. Protože jestli se o to ještě jednou někdo pokusí, tak z toho jen tak nevyvázne. Už toho mám opravdu dost a nebaví mě to, jak si s tímhle tělem, ve kterém jsem někdo jen tak pohrává...

Když Leo konečně dodělá jídlo, tak za to opět těžce poděkuji a pustím se do jídla, aniž bych ostatním popřál dobrou chuť. Všímal jsem si jen jídla a ničeho jiného. Při tom jsem se občas napil džusu. Pro mě to byla dobrá kombinace. 

Jakmile jsem dojedl, tak jsem talíř nechal na místě a vstal ze židle. 

"Takže kluci. Na chvíli si jdu ven, chci si prokouknout pár věcí a až se vrátím, tak tu bude klid. Nemám dnes na nic náladu a tak bych klid uvítal. Plus! Bylo by fajn, kdyby někteří z vás se zamysleli nad svým špatnými činy, co provedli." povím jim a mrknu na ně. Poté se jdu znovu převléct, ale když tak prohrabuji skříň. Nic se mi tam nelíbí. 

Jdu tedy do vedlejšího pokoje, který nejspíše patří Ravimu a Kenovi? Kdo ví, nevím kdo je jeho spolubydlící. Dojdu k Raviho skříni a tam začnu hledat nějaké oblečení. Rozhodně má lepší styl a postavy máme podobné, takže by mi mohl být vše, co tu má.

Najdu si tam dobré černé kalhoty, co jsou na kolenech potrhaná. Tyhle jsem chtěl, ale nemohl jsem je u Hakyeona najít. Poté si vezmu bíle triko s pěknými potisky a ještě na sebe hodím koženou černou bundu. Jo... To se mi líbí. Když si to vypůjčím. tak to určitě vadit nebude. 

Vyjdu z Raviho pokoje a pak ho zahlédnu, jak jde naproti mě. Nejspíše zrovna do svého pokoje míří. Já se na něj usměju. 

"Na chvíli si vypůjčím tohle oblečení. Jsem rád, že ti to nevadí." povím mu a ještě na něj mrknu, poté už vše ignoruji a jdu ven.


Identity Disorder (Ongoing)Kde žijí příběhy. Začni objevovat