Vláčky-klasika

Kapitola čtvrtá-Geniální nápady

Ok, tak že jsem právě přišel o všechny svoje věci-snažím se nedostat infarkt(mám pocit že se mi to za chvíli přestane dařit)a v tu chvíli si vzpomenu na ten první problém-nemám jízdenku a průvodčí se kvapem blíží. Po chvilce přemýšlení jsem se rozhodl skočit z okna, ale když jsem se už skoro odrazil zastavil mě nějaký namakaný chlapík a řekl, že tato aktivita je povolena až za příští stanicí. Tak jsem nasadil smutný výraz a nenápadně jsem okradl nicnetušícího spícího muže(myslím že se po mně zle podíval a pak zase usnul). V tu chvíli jsem se přestal hádat s kulturistou(už to vypadalo, že ode mě dostane přes držku) a poklidně si sedl. Když ke mně přišel průvodčí, ukázal jsem mu moji jízdenku a jemně se pousmál. Pan průvodčí ale neopětoval můj pokus o sympatii a začal se mračit, v tu chvíli jsem poznal, že je něco v nepořádku, Pravil:"Vaše jízdnka je prošlá pane." V tu chvíli se mě nějaký dobroděj pokusil zachránit slovy:"Prošlý je můj jogurt v lednici ty prde, ještě aby se mu na jízdence udělala plíseň, že?" Poznal jsem, že můj zachránce není úplně vzdělán a potřebuje vysvětlit pojmy-toho se okamžitě ujal pan průvodčí..."Děláš si prdel mladý muži?!"  Vycítil jsem příležitost a ačal prorážet okno(naši čeští technici vymysleli dokonalá okna, která se zaseknou ve "vhodný" moment-proto to prorážení a nikoli poklidné otevření), abych uniknul.