Twilight
,,Konečně už odešly.. Škoda že nevzaly Spika, byla by prdel." zašeptala jsem si a zajela pod peřinu. Měla jsem konečně klid. Zalehlá pod pokrývkou si vezmu jeden z bonbonů který mi ležel na stolečku a pomalu ho začnu cucat. Skvělý pocit konečně dostat něco dobrého po tak dlouhé době. Ty jejich hrachové patlaniny co tu servírují v nemocnici jsou ledatak do koše. Jsme nemocní, někteří tu umíraj, ale dávají nám tu jídlo na úrovni školní jídelny.
,,No..konec ztěžování o jídle." řekla jsem si. Odhrnula jsem se a z čisté nudy si zase pustila zprávy. Mě už nic rozhodit tak nemůže.
Vítejte u dnešních zpráv. Já jsem Esmeralda Velvetová a sledujete TVPonytoof.
Neznámé útoky stále pokračujou. Jede-
Paní Velvetová dostala zvláštní šok a začala se dusit. Po chvilce upadla do bezvědomí a museli ji odtáhnout pryč. Ha. Alespoň nějaká zábava. Škoda že to bylo tak rychlé. Kdo ví jestli to byla ta věc. Ale nikdy se to nestalo veřejně, natož ještě v živém přenosu.
~Zprávy končí~
Nuda. Byla jsem až moc dlouho zavřená tam dole. Nečekala bych že chovat se hezky mě dostane ven.
Znova jsem se zachulila pod peřinu a zavřela oči. Je mi jedno zda to zase uvidím. Už mi je všechno jedno. Moje víčka se uzavřely a já spadla do temného spánku. Kde mě čekal zase nepříjemnej pocit.
,,h-holky?"
Ne..ne! Musím se odtud dostat... Co se to s tebou Twilight sakra děje! Soustřeď se... Musíme tomu zabránit. Musíme..
Rozdléhla jsem se po celém pokoji. Žádné zbraně, žádné užitečné věci. Jediné únikové cesty jsou tak dveře a okno.. nebo šachta.
Rarity
Od doby co Twilight leží v nemocnici se ke mně přestěhoval Spike. Nemá rád když je sám a mě se vždy šikne trochu společnosti když Sweetie Belle už není mezi námi.
Vytřásla jsem pocit který mě donucoval se zase zamyslet nad sestřinou smrtí. Není čas plakat. Všichni jsme rozhozeni od toho festivalu. Nikdy jsem od té doby dobře nespala.
Lehla jsem si na zem a čekala na Spika. Poslala jsem ho na nákup. Měli by jsme spolu poté hrát šachy. Má je rád. Nebo alespoň se mnou.
,,Rarity!" vrazil do dveří Spike.
,,Spiku! Propána, co si tam dělal tak dlouho? Měla jsem o tebe strach!"
,,Uh..huh...Twi-light...ne."
Vyděšeně jsem přiběhla ke Spikovi a z paniky ho objala na utěšenou. Ano, nic lepšího mě nenapadlo. Celý se třásl.
,,Co je s Twilight?"
,,Uh..prej..zmizela.. Utekla!"
Zábavný fakt: Při psaní této kapitoly jsem se začala dusit :D Toť mi navrhlo zabít reportérku.
Jinak je to trošku kratší kapitola. Holt někdy mám velkou chuť psát a někdy ne
ČTEŠ
Zapovězení
Horror(Ignorujte mojí neskušenost na záčatku, pak tu bude lepší) Ach, Nightmare Night. Svátek duchů, nemrtvých. A co ta historka o Nightmare Moon? Jak děsila děti tisíc let zpátky? Jak jsme museli odevzdávat sladkosti jen aby nás nezabila? To už je zapome...
